PROPAMÁTKY | Zpravodajství

Potápěči zkoumali pozůstatky Juditina mostu ve Vltavě

29. 1. 2019 Zachovalý oblouk románského Juditina mostu v Praze (ilustrační foto) | Foto: CommonsRooke - Wikimedia Commons | Licence: CC-BY-SA 3.0 PRAHA | Tři dny zkoumali archeologové a potápěči pozůstatky Juditina mostu na dně Vltavy. Zdokumentovali jeden celý pilíř a několik dalších konstrukcí. Práci však komplikoval vyšší stav vody a nízká viditelnost. Na místo se potápěči ještě vrátí.

Juditin most byl postaven ve druhé polovině 12. století a stál jen nepatrně severněji než Karlův most. Již v minulosti archeologové provedli podvodní průzkumy mapující pozůstatky románské stavby. Podle Barbory Machové z Archeologického ústavu, která aktuální průzkum vedla, se potápěčům podařilo zachytit jeden celý mostní pilíř, dvě zděné konstrukce připomínající zídky a na staroměstském břehu strukturu, jejíž funkce není jasná. „Může se jednat o nějaký podstavec na Juditině nebo možná i na Karlově mostě,“ uvedla archeoložka.

Získaná data nyní budou archeologové analyzovat. S pomocí získaných fotografií vytvoří například trojrozměrný model struktury u staroměstského břehu, i když kvůli špatné viditelnosti zatím nebude kompletní. Právě viditelnost dělala potápěčům potíže. Měli k dispozici také georadar, který jim umožňoval plošný průzkum s možnostmi odhalení dalších nálezů. Nasbírali rovněž vzorky dřeva, jejichž stáří určí s pomocí dendrochronologie. Voda je totiž podle odborníků přirozeným konzervantem, ve kterém se mohou po staletí zachovat i organické materiály, jako jsou dřevo či kůže, jež by se na vzduchu rozpadly.

Šéf pražských archeologů Národního památkového ústavu Jaroslav Podliska uvedl, že k Juditinu mostu už je dostatek materiálu k vydání velké monografie. Dodal, že průzkumy rozhodně nejsou u konce a v budoucnu by mohli výzkumníci využít například technologie používané při zkoumání vraků pod mořskou hladinou. „Na jednom z pilířů by jednou mohl proběhnout i regulérní podvodní výzkum s tím, že se odsaje sediment a pilíř se pečlivě zdokumentuje tak, abychom se dostali k jeho jádru a mohli říct, jak ta konstrukce konkrétně vypadala,“ doplnil archeolog.

Podle ředitele pražského pracoviště Národního památkového ústavu Ondřeje Šefců je celá oblast mezi Mánesovým mostem a Staroměstským jezem obrovským archeologickým nalezištěm, které je zatím téměř neprozkoumané. „Je velmi obtížně přístupné, což je výhoda i nevýhoda. Výhoda z toho důvodu, že nešlo vykrást, nevýhoda je v dostupnosti,“ vysvětlil. Vltava jako tekoucí řeka, po které se plaví lodě a viditelnost se zakalením může měnit ze dne na den, je podle něj pro archeology velkou výzvou, která slibuje řadu zajímavých nálezů.