PROPAMÁTKY | Zpravodajství

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Hlavní město Praha>>Hlavní město Praha>>Obnova pražského paláce Elektrických podniků

Zpravodajství

Hlavní město Praha

zpět

 

Obnova pražského paláce Elektrických podniků

29. 4. 2021 Propamatky.info: Pohled do hlavní dvorany po obnově Pohled do hlavní dvorany po obnově | Foto: KIVA PHOTO | Licence: Všechna práva vyhrazena PRAHA | Z výrazných funkcionalistických staveb v hlavním městě zaujímá exponovaná budova Elektrických podniků své významné místo. Zaměříme se na v mnoha ohledech náročnou a dokončovanou rekonstrukci této nejrozlehlejší administrativní stavby meziválečné Prahy.

Období průmyslové revoluce se stalo organickou součástí vznikající městské aglomerace a s ní související nově budovaného dopravního systému. Výrazného rozmachu doznala v tomto smyslu zejména předměstí s továrnami, která už nebyla snadno pěšky dosažitelná. Od 60. let 19. století se v Praze objevují první hromadné dopravní prostředky tak, jak je chápeme v současnosti. Do vzniku centrální budovy se podnikové kanceláře nacházely roztroušené v různých částech města.

Zpočátku převládaly návrhy zřídit centrálu na Starém Městě, později například na pozemku někdejší holešovické Wendlerovy továrny při Dělnické ulici. 30. srpna 1926 byla vypsaná soutěž, které se účastnili architekti Antonín Ausobský, Josef Chochol, Alois Dryák, Kotěrův žák a člen Svazu architektů i Spolku výtvarných umělců Mánes Adolf Benš a absolvent pražské techniky Josef Kříž. 8. prosince 1926 zvítězil především vzhledem ke své účelnosti projekt Adolfa Benše (1894–1982) a Josefa Kříže (1895–1988). Slavnostní zahájení výkopu základů se konalo v říjnu 1927, stavba byla zahájena v roce 1930 a trvala do roku 1935.

Rozsáhle členěná budova železobetonové skeletové konstrukce při severním předmostí Hlávkova mostu orientovaná do Bubenské ulice v sousedství kostela sv. Antonína se stala ve své době prototypem nejmodernějšího architektonického přístupu. Typický funkcionalistický atribut paláce představuje dlouhý okenní pás nebo sluneční terasy plochých střech. Zvláštní pozornost byla věnovaná přístupu přirozeného osvětlení a odvětrání, důležitý prvek proto hrály sklobetonové stropy nebo velkoformátové a pásové okenní otvory. Charakteristickým prvkem stavby se stal krémový keramický mrazuvzdorný obklad značky Rakodur zaujímající plochu přes 6 250 m2.

Z důvodu náročné rekonstrukce, uskutečněné podle projektu architektonické kanceláře TaK v letech 2018–2020, uspořádal ateliér před dvěma lety spolu s odborným garantem Národním památkovým ústavem a ve spolupráci s Národním technickým muzeem a Kloknerovým ústavem seminář přibližující laické i odborné veřejnosti hodnoty stavby a jednotlivé fáze obnovy. Rekonstrukce byla zahájena sanací základových patek pod celým půdorysem. Následovaly statické úpravy a poté se začalo s obnovou. Plášť budovy byl zateplen a v mnoha místech poškozený keramický obklad nahradila věrná replika. Došlo k výměně oken při navrácení jejich původní modré barevnosti, v interiéru byly provedeny částečné dispoziční úpravy. Z mnoha restaurátorských zásahů byla náležitá pozornost věnovaná například renovaci mosazí obložených výkladců v přízemních obchodních prostorech.

Celý nezkrácený text doplněný o názory architekta projektu Marka Tichého a garantky obnovy Miroslavy Lacinové z Národního památkového ústavu si můžete přečíst v časopisu PROPAMÁTKY JARO 2021. Tištěný čtvrtletník zasíláme všem našim dárcům po celý rok zdarma. Více informací naleznete na stránce Klubu PROPAMÁTKY. Archiv starších časopisů je k dispozici ZDE. Další informace o projektantovi obnovy naleznete v KATALOGU SLUŽEB.

Autor: Kryštof Havlice

 

odeslat e-mailem vytisknout

zpět na hlavní stranu Na hlavní stranu Pro památky info