PROPAMÁTKY |

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Hlavní město Praha>>Hlavní město Praha>>MÁME VYBRÁNO | Panelová diskuze řešila význam stavebněhistorického průzkumu při obnově památek

Zpravodajství

Hlavní město Praha

zpět

 

MÁME VYBRÁNO | Panelová diskuze řešila význam stavebněhistorického průzkumu při obnově památek

14. 5. 2018 Propamatky.info: Panelisté diskuze k tématu stavebněhistorického průzkumu: Libor Honzárek, Kateřina a Tomáš Skalíkovi, Michal Patrný. Panelisté diskuze k tématu stavebněhistorického průzkumu: Libor Honzárek, Kateřina a Tomáš Skalíkovi, Michal Patrný. | Foto: Adéla Bachtíková | Licence: Všechna práva vyhrazena PRAHA | V rámci šestého ročníku konference o financování památek, která se konala na jaře loňského roku, proběhly také panelové diskuze. První se věnovala stavebněhistorickému průzkumu a jeho významu při obnově památek.

O své zkušenosti s využitím stavebněhistorických průzkumů (SHP) se podělil Libor Honzárek, místostarosta Havlíčkova Brodu a současně předseda Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska. Dalšími panelisty byli Kateřina a Tomáš Skalíkovi ze spolku Za Opavu, kteří zachraňují zříceninu hradu Vikštejn. Z Národního památkového ústavu se do debaty zapojil Michal Patrný z oddělení průzkumů a výzkumů, kde řešil SHP nejčastěji u Karlštejna, Zvíkova nebo Klementina v Praze. Diskuzi moderoval zpracovatel SHP Jan Pešta.

Neziskový sektor a samospráva
„Manželé Skalíkovi, jaká je vaše zkušenost coby představitelů neziskového sektoru s volenými zástupci měst? A naopak, pane místostarosto Honzárku, jaká je spolupráce s občanskými spolky a jejich vlivu na dění ve městech?“ otevřel diskuzi Jan Pešta. „Zpočátku jsme vznikli jako protestní síla proti investicím v centru města, které se odehrávaly bez veřejné diskuze a rozvážení. Výsledkem byla bojová pozice nás a města na druhé straně. Pak jsme zjistili, že jediná cesta kudy z toho ven je dělat věci vlastním příkladem, a začali jsme opravovat drobné památky,“ řekl Tomáš Skalík. Podle něj časem zástupci místní samosprávy zjistili, že spolek dokáže nejen kritizovat, ale i tvořit. „Nám to přineslo radost z manuální práce a navíc jsme se postupně stali skutečnými partnery města, připravujeme společné projekty,“ dodal.

Libor Honzárek sdělil, že se s občanskými aktivisty setkává v opačné roli místostarosty. Sám vždy nejprve jedná, než by měl vzniknout případný konflikt. Největší radost mu vždy dělá nalezení konsenzu a posun záležitosti tam, kde ji chtějí mít obě strany. Uvedl příklad obnovy havlíčkobrodského náměstí, kde byly v jeho středu v 60. letech vysázeny stromy. „Chtěli jsme dát prostoru původní kontext, který fungoval 600 let, otevřené plochy pro trhy a shromáždění. Rázem se ozvali lidé, kteří chtěli zeleň zachovat, psali petice. Nakonec naši představu většina pochopila a dnes má 90 % lidí staronovou podobu náměstí rádo,“ dodal.

SHP přináší objektivní poznání o hodnotě památky
„Možná právě SHP dokáže vnášet poznání do nemovitých kulturních památek i městských struktur, objektivizovat ho a posouvat rozhodování od emotivních projevů k odbornému pohledu,“ upřesnil poznámku Jan Pešta a oslovil Michala Patrného: „Jaká je zkušenost mezi zpracovateli SHP a objednavatelem, tedy městem?“ Michal Patrný uvedl, že se s příliš velkým zájem ze strany obcí zatím nesetkává. Výjimkou byla Jihlava, kde radní iniciovali průzkum kostela sv. Jakuba. Podle Pešty se situace zlepšuje a objevují se sídla jako Hradec Králové, Havlíčkův Brod nebo Jičín, kde si SHP nechávají zpracovat.

Z pléna zazněl dotaz na možnosti zapojení komunity do oprav kostela, jehož obnovu převzala státní památková péče. Lidé, kteří se na obnově podíleli, bohužel najednou přišli o smysluplnou činnost a dobrý pocit ze společné záchrany památky. „Řekněte, jak se do rekonstrukce mohou lidé znovu zapojit?“ Slova se ujal Tomáš Skalík, který předeslal, že iniciativa, která vzejde od místních lidí, bývá nejsilnější a má pro záchranu památky ten největší smysl. „Pokud tam tato síla není, památku se sice i podaří opravit, ale po letech se dostává tam, kde byla předtím, a opět degraduje, protože v ní chybí život. Jestliže existuje komunita, která se o památku chce starat, je dobré, když do svého týmu vtáhne odborníka. Ten by měl své zapojení cítit jako poslání. Navíc dovede lépe jednat s pracovníky památkové péče a nachází s nimi i společnou řeč.“ Kateřina Skalíková doporučovala před samotnou rekonstrukcí vznik platformy, v níž by byli zástupci obce, občanů, farností a památkové péče, a vyjasnili si své postoje a pozice.

Potřebuji na opravy především peníze, SHP mě až tolik nezajímá.
Z publika vzešlo krátké zvolání, že pro památku jsou primárně potřeba finance a SHP není prioritní. „Jako zpracovatel SHP vám rozumím, ale zároveň musím říct, že nemáte úplně pravdu. Z mých zkušeností mohu potvrdit, že pokud se průzkum udělá dobře, vždy se finančně vyplatí. Například u rekonstrukce Státní opery vůle nechat zpracovat SHP nebyla velká. Nakonec se ale pořídil a stále se k němu vracíme. Nyní se provádí vnitřní restaurátorský průzkum. Jelikož se nezachovalo příliš dokumentace z interiérů, vycházíme ze SHP. A restaurátoři se ptají, kde mají dělat sondy. Už tím, že probíhají tyto konzultace, se restaurátorský průzkum zlevnil o čtvrtinu,“ uvedl Michal Patrný.

Panelisté sdělili, že pokud je průzkum kvalitní, plní dvě funkce. Jednak slouží jako vodítko pro další postup realizačních prací a jednak přináší osvětu. Řada investorů, když se s dokumentací seznámí, zjistí, jakou má objekt skutečnou historickou hodnotu. „Takto jsme například díky SHP v Havlíčkově Brodě zachránili objekt ze 16. století, projekt zpracoval profesor Škabrada. Nyní je dům národní kulturní památkou a nejstarší roubenkou ve městě. Druhým příkladem je stará radnice, kde se díky SHP zachránily klasicistní dveře, pozdně gotické fragmenty a řada podlahových vrstev,“ přidal příklady Libor Honzárek. Jan Pešta dodal, že dobře zpracovaný SHP bývá rozhodčím posudkem mezi mnohdy znepřátelenými stranami – investorem, pracovníkem památkové péče, projektantem a realizátorem stavby. Pokud je průzkum k dispozici, snáze se jednotlivé strany doberou kompromisu.

Města mají na SHP rozpočty. Co ale neziskové organizace?
„Jsem přesvědčený, že SHP je skvělou metodou, která dokáže odhalit hodnotu památky, avšak pro jeho zpracování neexistují dotační programy. My jsme využili crowdfundingové možnosti portálu HitHit a efekt byl stoprocentní. Připravili jsme několik internetových stránek, nafotili zříceninu, popsali její příběh a naši vizi opravy památky. Respektive, co vše bychom rádi za získané peníze udělali. Překvapilo mě, že se během vcelku krátké doby nashromáždilo 80 tisíc korun a my mohli zadat geodetické zaměření, stavebněstatické posudky a podrobnou dokumentaci všech poškození. Nastavili jsme projekt s prioritami a teprve pak jsme se mohli relevantně bavit s pracovníky památkové péče, vlastníkem i dalšími donátory. Měli jsme vizi podloženou projektem a s tím už je poměrně snadné žádat o dotace na rekonstrukci. Na hradě Vikštejně budeme nyní pozvolným způsobem rekonzervovat havarijní části. Nemyslím si, že bychom to nezvládli,“ uzavřel optimisticky diskuzi Tomáš Skalík.

Více informací o projektu a program letošní konference včetně panelových diskuzí naleznete na stránkách MÁME VYBRÁNO.

Autor: Zbyněk Konvička

 

odeslat e-mailem vytisknout

zpět na hlavní stranu Na hlavní stranu Pro památky info