PROPAMÁTKY |

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Hlavní město Praha>>Hlavní město Praha>>Brífink platformy Industriální stopy se zaměřil na ohrožené průmyslové stavby

Zpravodajství

Hlavní město Praha

zpět

 

Brífink platformy Industriální stopy se zaměřil na ohrožené průmyslové stavby

1. 7. 2015 Propamatky.info: Platforma Industriální stopy uspořádala brífink zaměřený na aktuální situaci ohrožených památek průmyslového dědictví. Uskutečnil se 15. června na Nákladovém nádraží Žižkov. Platforma Industriální stopy uspořádala brífink zaměřený na aktuální situaci ohrožených památek průmyslového dědictví. Uskutečnil se 15. června na Nákladovém nádraží Žižkov. | Foto: Jan Zikmund | Licence: Všechna práva vyhrazena PRAHA | Nákladové nádraží Žižkov hostilo v červnu setkání, na kterém se zájemci o průmyslové dědictví dozvěděli více informací k šesti ohroženým industriálním stavbám. Aktuální situaci přiblížili zástupci místních iniciativ. Záslužné setkání uspořádala platforma Industriální stopy.

V úvodu vystoupili za pořadatele Benjamin Fragner, Svatopluk Zídek a Jiří Hlinka. Rovněž zazněly komentáře Evy Dvořákové a Lukáše Berana. Účastnící byli seznámeni s genezí péče o průmyslové dědictví v České republice, s činností platformy Industriální stopy, čemu se její zástupci věnují, jaké jsou jejich hlavní aktivity, s kým spolupracují a co připravují pro letošní rok. Zazněl názor o nutnosti dokumentace a inventarizace s cílem identifikovat podstatné hodnoty jednotlivých památek průmyslového dědictví, a to i s vědomím, že vše zachovat nelze.

Vstupní prezentace Jana Zikmunda z Výzkumného centra průmyslového dědictví FA ČVUT v Praze připomněla smutnou bilanci minulého roku, kdy bylo zbouráno mnoho významných staveb a továrních areálů. Výčet plynule přešel do demolic z letošního roku a přehledu aktuálně ohrožených památek, ať už demolicí, nebo dlouhodobým chátráním.

Tomáškova cihelna ve Vysokém Mýtu
Architekt Jiří Šafr ze spolku proMejto, který vyvíjí záslužné občanské aktivity zaměřené na stav veřejného prostoru, kulturního dědictví a participace obyvatel Vysokého Mýta, informoval o blížící se demolici areálu někdejšího cihlářského závodu a továrny na hliněné zboží Josefa Tomáška ve Vysokém Mýtu. V minulosti významná cihelna má ustoupit parkovišti blízkého výrobního závodu. Byť spolek inicioval mnohá jednání, k demolici patrně dojde. Jiří Šafr zároveň trefně analyzoval situaci, s níž se podobné občanské iniciativy často setkávají i v dalších městech.

Soubor textilních továren někdejšího podniku Slezan ve Frýdku-Místku
Několik bývalých textilních továren soustředěných v okolí železniční stanice ve Frýdku je dokladem období společenské a hospodářské prosperity města v minulosti. Žel i tam probíhají demolice. Příspěvek také nastínil příběh fotografa dokumentujícího končící textilní provoz, který se začal zajímat o nejasnou budoucnost továrních areálů, což následně vyústilo v jeho občanský aktivismus. 

Dřevouhelná vysoká pec Nostických železáren v Šindelové na Karlovarsku
Pozitivní příspěvek z Karlovarska představil aktivity Spolku pro zachování huti v Šindelové. Otakar Mika informoval o velkorysé snaze několika osob o zajištění pozůstatků pece, která dokládá bohaté dějiny hutní výroby v Šindelové. Přes paradoxní situaci, kdy existuje pouze majitel pozemku, nikoliv však památky, se podařilo vyvolat zájem o její záchranu a místní obyvatelé ji dokonce začali vnímat jako budoucí turistickou atraktivitu.

Sušická sirkárna SOLO
O smutnější situaci hovořil historik sušického muzea Jan Lhoták. Přes světový věhlas někdejší sirkárny SOLO je místní obyvatelstvo rozděleno v otázce zachování areálu nebo jeho demolice ve prospěch dalšího nového nákupního centra. Přestože v Sušici působí nezisková organizace, která se tématu věnuje, a existuje i reálná možnost využití areálu pro menší podnikatele a živnostníky, zůstává budoucnost jednoho z výrazných dokladů slavné minulosti Sušice nejistá. 

Brněnské drážní skladiště zvané Malá Amerika
Monumentální, téměř 150 metrů dlouhá skladovací budova v centru Brna má snad budoucnost jasnější. Byť je objekt stále ještě v majetku Českých drah, které nyní zásadním způsobem reorganizují správu drážních objektů včetně mnoha významných památek železniční historie, začala v něm působit občanská iniciativa. Jak doložil jeden z aktérů Michal Veselý, objekt se stal v poslední době velmi živým místem brněnského společenského provozu. Aktivisté správně pochopili, že je důležité přivádět do historického objektu nejširší veřejnost, aby si postupně uvědomovala jeho hodnoty a dospěla k zájmu o jeho zachování a znovuvyužití. Ve skladišti se pořádají společenské, kulturní, ale také komerční akce, jakými jsou například trhy.

Vysočanský parní mlýn Odkolek
Pražské Vysočany výrazně charakterizovala průmyslová výroba a architektura. Dlouhodobě však z této čtvrti jednotlivé tovární areály mizí. Stále otevřené zůstává zachování budov bývalého mlýna společnosti Františka Odkolka. V oblasti zahrnující areál mlýna je plánována intenzivní výstavba. O její podobě informovala Renata Klusáková z neziskové organizace Krocan, která působí na Praze 9. Příspěvek otevřel mimo jiné debatu o často problematických znaleckých a statických posudcích.

Prezentaci výše uvedených příkladů Benjamin Fragner uzavřel konstatováním, že základem je informovanost veřejnosti, její zájem a náklonnost. Proto je nutné památky průmyslového dědictví otevírat, zpřístupňovat a přivádět do nich nejširší veřejnost. To považuje za základ dalšího osudu těchto staveb.

Na závěr Eva Dvořáková na tato slova navázala, když prezentovala výzvu směřující k účasti na letošním čtvrtém ročníku Dne památek techniky a průmyslového dědictví a upozornila na přínos této celorepublikové akce především v rovině osvěty, popularizace a zapojování se do mezinárodních aktivit. Industriální stopy ji pořádají ve spolupráci se Sdružením historických sídel Čech, Moravy a Slezska v rámci Dnů evropského dědictví. Uskuteční se 12. září a uzávěrka přihlášek je 31. července. O výzvě přineseme samostatnou zprávu.

Další informace naleznete v přílohách. Aktuality sledujte na nových stránkách INDUSTRIÁLNÍ STOPY nebo také na FACEBOOKU.

Autor: Jan Červinka

Zdroj: Industriální stopy

 

odeslat e-mailem vytisknout

zpět na hlavní stranu Na hlavní stranu Pro památky info