PROPAMÁTKY | Zpravodajství

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Hlavní město Praha>>Památky a finance>>Udržitelnost jako nová norma fungování kulturních organizací

Zpravodajství

Hlavní město Praha

zpět

 

Udržitelnost jako nová norma fungování kulturních organizací

3. 1. 2024 Propamatky.info: Caithlin Southwick, výkonná ředitelka společnosti Ki Culture Caithlin Southwick, výkonná ředitelka společnosti Ki Culture | Foto: Vojtěch Brtnický | Licence: Všechna práva vyhrazena ČESKO | Kancelář Kreativní Evropa ve spolupráci s IDU a se Studiem Alta připravila ve dnech 12.–13. září 2023 mezinárodní konferenci Střed zájmu: Udržitelnost jako způsob existence. Přednášela na ni i Caithlin Southwick, výkonná ředitelka společnosti Ki Culture.

Udržitelnost je pojem, se kterým se každý z nás už nejednou setkal. V poslední době přestává být jen módním slovem, ale něčím, co se stále častěji začleňuje do běžného chodu (nejen) kulturních organizací. Přesahuje rámec environmentálních otázek, zahrnuje i ekonomickou životaschopnost a sociální aspekty. Udržitelné chování snižuje provozní náklady, přitahuje různorodé publikum a přispívá k lepšímu pracovnímu prostředí.

Konference se skládala z několika částí. Cílem přednášek a panelových diskuzí bylo porozumět významu udržitelnosti v kulturním sektoru, představení příkladů dobré praxe mělo ostatní účastníky na jejich cestě inspirovat, praktické workshopy pro odborníky z několika kulturních odvětví pomohly vytvořit strategie pro začlenění udržitelnosti do praxe.

Při této příležitosti přinášíme rozhovor se zakladatelkou a výkonnou ředitelkou společnosti Ki Culture Caitlin Southwick, jednou z hlavních hostů konference.

Udržitelnosti v kultuře se věnujete již několik let. Co bylo impulsem k založení Ki Culture?
Před založením Ki Culture jsem byla osm let zaměstnána jako konzervátorka umění, což mi umožnilo pracovat v několika prestižních institucích. Měla jsem dokonce možnost být členkou prvního týmu konzervátorů, který restauroval sochy na ostrově Rapa Nui. Během své práce jsem si však stále více uvědomovala dopad chemikálií používaných při konzervaci umění. Pocházím z Colorada, kde jsme hodně spjatí s přírodou. Když jsem tam tenkrát stála a pozorovala, jak chemikálie ze soch stékají na zem, uvědomila jsem si, že při snaze o záchranu kulturního dědictví pácháme zlo na planetě i na zdraví lidí. Po této zkušenosti jsem založila organizaci s názvem Udržitelnost a ochrana památek, která se stala součástí pracovní skupiny pro udržitelnost v rámci Mezinárodní rady muzeí (ICOM). Tam jsem si uvědomila, že udržitelnost přesahuje rámec restaurování a zahrnuje i muzea, galerie a vlastně celý kulturní sektor. A tak vznikla Ki Culture. Naším cílem je hledání udržitelných řešení a jejich snadné zpřístupnění kulturním organizacím.

Když se mluví o udržitelnosti, lidé často nejprve myslí na ekologii. Udržitelnost je však mnohem víc než to. Co považujete za nejdůležitější aspekt udržitelnosti v kulturních organizacích?
Máte pravdu, že když se mluví o udržitelnosti, lidé často myslí pouze na ekologické aspekty. Udržitelnost však zahrnuje tři pilíře: životní prostředí, ekonomiku a sociální faktory. Tyto pilíře jsou vzájemně propojené a stejně důležité. Ačkoli se často zaměřujeme na environmentální aspekt, je zásadní si uvědomit, že sociální udržitelnost je jádrem toho, co kulturní organizace dělají. Sociální otázky proto hrají v našem úsilí o udržitelnost významnou roli. Týká se to změny pracovního nastavení uvnitř organizací i navenek. Kulturní instituce mají sílu propojovat lidi a přispívat ke změně společnosti.

Když se na vás někdo obrátí a požádá o radu, jak fungovat udržitelně, jaký bývá váš první návrh?
To je ošemetná otázka. Na konferencích se mě na to lidé často ptají. Myslím si, že v první řadě musíme začít o udržitelnosti mluvit. Hovořit o udržitelnosti nevyžaduje žádné finanční investice ani specifické znalosti. Je to jednoduchý, ale účinný způsob, jak zahájit proces změny.

Kulturní sektor často bojuje o to, aby ekonomicky přežil. Zaměřit se na udržitelnost může být pro mnohé frustrující. Proč je podle vás stále klíčová?
Ano, to je pravda. Kulturní sektor často bojuje o ekonomické přežití. Ostatně dva nejčastější důvody, proč se kulturní organizace udržitelnosti nevěnují, bývají nedostatek času a financí. S tím ale nemohu souhlasit. I když udržitelnost může zpočátku představovat výzvu, je pro dlouhodobou životaschopnost kulturních organizací zásadní. A to nejen kvůli změně klimatu, o které se často při této příležitosti mluví. Vede například i k většímu počtu grantových příležitostí. Důležitá je i proto, abychom zůstali pro publikum relevantní.

Někdy to vypadá, že vedlejším produktem snahy o větší ohleduplnost, toleranci a inkluzi je rostoucí segregace a netolerance v naší společnosti. Co si o tom myslíte?
Úplně s vámi souhlasím! Také mě polarizace společnosti děsí. Obzvláště ve Spojených státech je to velmi patrné. Podle mě je potřeba tento problém řešit aktivní snahou o pochopení druhých a hledání toho, co máme společné. Být lepšími posluchači. Kultura má moc lidi sbližovat, propojovat je v osobní i emocionální rovině, podporovat přístup zaměřený na člověka, který překonává rozdíly a snižuje polarizaci. Myslím, že v tom je velká síla kultury. Díky vyprávění příběhů, iniciováním dialogu, vytrvalým prosazováním změn a upřednostňováním udržitelnosti mohou kulturní organizace přispívat k inkluzivnější a propojenější společnosti.

Informace a výstupy z konference najdete na webových stránkách KREATIVNÍ EVROPA. Rozhovor původně vyšel v publikaci REPORT Kancelář Kreativní Evropa 2022.

Autor: Kancelář Kreativní Evropa

 

odeslat e-mailem vytisknout

zpět na hlavní stranu Na hlavní stranu Pro památky info