Hlavní strana>>Zpravodajství>>Hlavní město Praha>>Památky a finance>>ROZHOVOR | S Michalem Burianem o obnově Armádního muzea Žižkov
26. 8. 2023
Obnovená budova muzea | Foto: Nadace ABF
Můžete krátce zmínit historii muzea?
Dějiny Vojenského historického ústavu sahají do prvních měsíců po vzniku Československé republiky. Komplex budov dnešního Armádního muzea Žižkov vznikl pro tehdejší Památník odboje v letech 1926–1929 na návrh architektů Jana Zázvorky a Jana Gillara. Provoz muzea zahájil v roce 1932 prezident T. G. Masaryk, který na stavbu i osobně přispěl. Po druhé světové válce se původní expozice československých legií postupně proměnila v propagandistický nástroj Hlavní politické správy Československé lidové armády. To se změnilo až po roce 1989, komplex budov od roku 1948 ale postupně chátral.
Jaké byly hlavní cíle generální rekonstrukce?
Hlavním cílem rekonstrukce bylo, kromě vlastní opravy komplexu budov, maximalizovat expoziční plochu Armádního muzea. Z cca 1 500 m2 jsme se díky rekonstrukci dostali na téměř 5 000 m2, což umožnilo celkovou změnu koncepce původní expozice. Zastřešení a podsklepení atria, vytvoření nového návštěvnického vchodu, zázemí pro návštěvníky a přednáškových sálů pro školy přeneslo muzeum do 21. století. Neméně důležitý pro nás ale byl i návrat řady cenných architektonických prvků do původní podoby. Podařilo se to díky úzké spolupráci s Národním památkovým ústavem.
Která fáze realizace byla nejsložitější a v čem?
Patrně nejsložitější fází realizace celé rekonstrukce bylo skloubení stavební a expoziční části. Tradičně bývají odděleny a nejprve tak probíhá rekonstrukce budovy a až následně realizace vlastní expozice. My jsme šli jinou cestou, která, jak se v závěru ukázalo, přinesla rozhodně více plusů než minusů. Celkový projekt rekonstrukce tak obsahoval jak stavební, tak i expoziční část. V průběhu realizace přinesl tento postup pochopitelně řadu problémů, jen díky němu jsme ale mohli zpřístupnit veřejnosti celou expozici pouhých osm měsíců po dokončení stavebních prací.
Lze zmínit rozsah a strukturu nové expozice?
Nová expozice se skládá z celkem sedmi expozičních sálů, které provedou návštěvníky dějinami našich zemí a dějinami armády od druhého století našeho letopočtu až do současných zahraničních misí Armády České republiky. Ve třech stovkách vitrín je nainstalováno více než 7 000 exponátů, z nichž řada představuje světové unikáty. Expozice klade důraz především na vystavované předměty, současně je ale doplňuje řadou audiovizuálních a interaktivních prvků. Další rovinu expozice pak představují scénické prvky, jejichž vrcholem je prohlídka zákopu z první světové války.
Které části a zajímavosti nové koncepce muzea byste zdůraznil?
Z tohoto pohledu je jedním z nejdůležitějších výsledků rekonstrukce obnova původní podoby výtvarného ateliéru s terasou v posledním patře muzejní budovy. V 70. letech bylo původní ateliérové okno tvořící výrazný architektonický prvek průčelí muzea nahrazeno dvěma panelákovými okny a prostor ateliéru byl rozdělen příčkami na kanceláře. Podle totožného okna v bývalém fotoateliéru bylo naštěstí možné zhotovit kopii. V obnoveném výtvarném ateliéru dnes sídlí kavárna nesoucí jméno Františka Kupky, který byl zakladatelem výtvarné skupiny Památníku odboje. Obnova obdržela ocenění Stavba roku 2022 a 1. místo v soutěži Gloria musaealis za rok 2022 v kategorii Muzejní počin roku.
Další informace naleznete na stránkách VOJENSKÉHO HISTORICKÉHO ÚSTAVU PRAHA.Obnovy muzea se týkala také fotoreportáž v časopisu PROPAMÁTKY JARO 2023. Tištěný čtvrtletník zasíláme všem našim dárcům po celý rok zdarma. Více informací naleznete na stránce Klubu PROPAMÁTKY. Archiv starších časopisů je k dispozici ZDE. O nasvícení budovy si můžete přečíst ve zprávě z Katalogu služeb EXPOZIČNÍ A SLAVNOSTNÍ OSVĚTLENÍ AREÁLU ARMÁDNÍHO MUZEA ŽIŽKOV.
Autor: Kryštof Havlice