Hlavní strana>>Zpravodajství>>Hlavní město Praha>>Památky a finance>>Podolské koleje ČVUT v Praze se staly kulturní památkou
11. 4. 2019
Projekt kolejí vznikl v letech 1953–1954 v rámci Fakulty architektury a pozemního stavitelství v Praze. | Foto: Národní památkový ústav
Koleje jsou situované v horní části Podolí nedaleko starého hřbitova v jinak převážně drobnější vilové zástavbě, kterou svým měřítkem zásadně nenarušují. Určujícím znakem areálu je především centrální společenský dům s menzou. Budova vysokého řádu s nízkou balustrádou před vstupem je provedena včetně interiérů v intencích tehdejšího architektonického pojetí reprezentačních staveb. Koleje jsou situované v šesti blocích ve čtyř a pěti podlažních budovách s typickým prvkem lodžie s balustrádovým zábradlím. Souborným znakem všech staveb jsou zdobné prvky, především dekorativně pojaté portiky vstupů, říms, okenních mříží a balustrád v duchu socialistického realismu.
Projekt vznikl v letech 1953–1954 v rámci Fakulty architektury a pozemního stavitelství. V často kontroverzně vnímaném stylu takzvané sorely z první poloviny 50. let minulého století vznikly na celém území České republiky spíše jednotlivé objekty, z nichž nejreprezentativnějším příkladem je památkově chráněný hotel International v pražských Dejvicích. Státem chráněné jsou dále obytné komplexy v Ostravě-Porubě, Karviné, Havířově, v Ostrově nad Ohří nebo Příbrami.
Velkolepost a monumentálnost tehdejší architektury se v daném souboru projevila zejména v detailech. Kromě balustrád a vítězných oblouků zde byly uplatněny historické prvky v podobě sgrafit, atik, pilastrů nebo štítků, kterými se tehdejší projektanti snažili připodobnit renesančním stavbám. Poslední větší rekonstrukce kolejního souboru byla provedena v roce 1998 a souvisela s drobnějšími stavebními úpravami a citlivě provedenou modernizací.
Obnova a využívání historických budov škol bude rovněž tématem 12. ročníku odborné konference PROPAMÁTKY, která se uskuteční 6.–8. listopadu v budově bývalé základní školy v Písku. Bližší informace naleznete na stránkách KONFERENCE PROPAMÁTKY.
Podrobnosti o stavbě naleznete v rámci PAMÁTKOVÉHO KATALOGU NÁRODNÍHO PAMÁTKOVÉHO ÚSTAVU.
Autor: Kryštof Havlice