PROPAMÁTKY | Zpravodajství

Obnova takzvaného Špitálského bastionu č. 8 v Praze

19. 5. 2019 Bastion z 2. poloviny 17. století je tvořen cihelným lícovým zdivem, lomovým opukovým kamenem a opracovanými pískovcovými bloky. | Foto: Archiv Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska | Licence: Všechna práva vyhrazena PRAHA | V loňském roce byla opravena severní část bastionu č. 8 při ulici Strahovská a Dlabačov v blízkosti bývalé Říšské brány. Jedná se o cenný a zachovaný pozůstatek někdejšího fortifikačního systému Malé Strany a Hradčan.

Po likvidaci náletové vegetace byly prioritně odstraněny dožilé nebo nevyhovující novodobé vysprávky z tvrdých cementových tmelů. Proces odsolení zdiva proběhl pomocí zábalu destilované vody a buničiny, následovalo zpevnění kamenných částí organokřemičitany. Chybějící a poškozené části byly domodelovány minerálním tmelem s přídavkem vápenného hydrátu. Všechny doplňky odpovídají svou strukturou autentickému materiálu. Zcela rozpadlé opukové zdivo nahradily plné pálené cihly. Původní kamenné části hradby byly restaurátorsky opraveny a poškozené pískovcové kusy byly nahrazeny novými. Úpravou prošel okolní terén bastionu, v jeho horní partii se ve štěrkovém loži nachází betonová dlažba, která svedla vodu od zdi do povrchového kanálu.

Památkově chráněný bastion z 2. poloviny 17. století je tvořen cihelným lícovým zdivem, lomovým opukovým kamenem a opracovanými pískovcovými bloky, z nichž jsou některé omítané. V místě zakončení se na severní straně nachází pozůstatky v podobě výklenků po stavbě, která k opěrné zdi bastionu přiléhala. Patrně se jednalo o objekt strážnice, součásti Strahovské brány zbořené koncem 19. století. Převážná část plochy takzvaného Špitálského bastionu je několik desítek let využívaná jako tenisové kurty. Fortifikační prvek v sobě navíc patrně obsahuje menší kasematní prostory přístupné průjezdem ze Strahovské ulice.

Někdejší Strahovská nebo také Říšská brána byla neobvyklá svou délkou výstavby od roku 1653–1727. Datum jejího dokončení bývá považováno i za rozhodující v budování celého fortifikačního opevnění pražských měst. Autor architektonického návrhu je neznámý, kamenické práce pocházely patrně od Martina Čecha a Václava Kňourka. V průběhu 18. století byly provedeny změny na štítu, který byl následně nahrazen atikou. Likvidace fortifikačního systému včetně Strahovské brány byla formálně započata císařským souhlasem prohlášení Prahy za otevřené město z 19. června 1868 a fyzicky poté zahájena v roce 1874.

Sanaci a obnovu zdiva realizovala Městská část Praha 1 za pomoci finanční dotace Ministerstva kultury ve výši téměř 2,4 milionu korun v rámci Programu regenerace městských památkových rezervací a zón.

Obnova bastionu se stala krajským vítězem v rámci Velké rekonstrukce v soutěži Památka roku 2018, kterou organizuje Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, a postoupila do celostátního kola. Více informací o soutěži naleznete na stránkách HISTORICKÁ SÍDLA nebo FACEBOOKU. Mediálním partnerem je portál PROPAMÁTKY. 

Fotogalerie

 

 

Téma: Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska Soutěže a ocenění Města a památky Dotace Ministerstva kultury Památky a válka Fortifikace Všechna témata