PROPAMÁTKY |

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Hlavní město Praha>>Památky a finance>>Obnova pražského Negrelliho viaduktu

Zpravodajství

Hlavní město Praha

zpět

 

Obnova pražského Negrelliho viaduktu

6. 7. 2020 Propamatky.info: Památková hodnota stavby spočívá zejména v jejím technickém řešení. Památková hodnota stavby spočívá zejména v jejím technickém řešení. | Foto: Správa železnic, s. o. | Licence: Všechna práva vyhrazena PRAHA | V širokém spektru mostních staveb zaujímají důležité místo železniční viadukty. Pozornost zaměříme na rozsáhlou celkovou rekonstrukci památkově chráněného mostu, který tvoří na území hlavního města cennou součást architektonického dědictví.

Území českých zemí se stalo v druhé polovině 19. století nejen díky velkým ložiskům uhlí významným industriálním centrem habsburské monarchie. Svou ústřední roli v propojení dolů, průmyslových sídel a měst sehrála železniční doprava. Stranou vývoje nezůstalo ani hlavní město českých zemí díky velkému počtu obyvatel, řadě průmyslových podniků a četným úřadům. V průběhu 40.–80. let 19. století bylo do Prahy přivedeno 10 tratí, které svým propojením vedly ke vzniku jedné z nejdůležitějších a nejsložitějších železničních křižovatek.

Generální oprava celého mostního tělesa probíhala od roku 2017. Drážní provoz byl obnoven k 1. červnu, tedy přesně 170 let od uvedení viaduktu do provozu. Jedním z obecných cílů záměru bylo vybourání zaslepení v obloucích, které je žádoucí nejen z památkového hlediska, ale je nutné pro samotné provedení sanačních prací. Stavebníkem celé akce je Správa železnic, státní organizace, a generálním projektantem společnost SUDOP PRAHA a.s. Obnovu provádí Společnost Negrelliho viadukt, což je sdružení firem HOCHTIEF CZ a.s., STRABAG Rail a.s. a AVERS, spol. s.r.o. Finanční příspěvek Evropské unie pochází z programu Nástroj pro propojení Evropy (CEF) a národní spolufinancování zajišťuje Státní fond dopravní infrastruktury.

Dvoukolejný viadukt s 87 oblouky o délce 1 111 metrů vznikl v letech 1846–1849 a do provozu byl uveden 1. června 1850. Vedl od zhlaví dnešního Masarykova nádraží přes karlínské komunikace a mlýnské náhony na Jeruzalémský ostrov. Dále pokračoval nad vedlejším a hlavním vltavským ramenem odděleným ostrovem Štvanice k bubenskému břehu. Mezi úskalí projektu patřily mimo jiné volba dostatečného rozponu oblouků překlenujících karlínské ulice, nebezpečí možného vytvoření bariéry při častých povodních nebo požadavky pevnostní správy. Je důležité zdůraznit, že Prahu v době výstavby stále svíral věnec bastionové pevnosti.

V období svého vzniku nezasahovala městská zástavba až k tělesu mostu, čímž mohla vyniknout monumentalita díla. Zvláště ve druhé polovině 20. století byl viadukt kvůli nevhodnému využití klenebních prostor vnímán spíše jako překážka městského provozu. Současná rekonstrukce dává příslib, že původní hodnota technické památky bude znovu nalezena a celá stavba přirozeně splyne s ruchem městského života. Zároveň se stává příkladnou inspirací pro obnovu železničního mostu pod Vyšehradem.

Celý text doplněný mimo jiné o názor železničního historika Mojmíra Krejčiříka si můžete přečíst v časopisu PROPAMÁTKY LÉTO 2020. Tištěný čtvrtletník zasíláme všem našim dárcům po celý rok zdarma. Více informací naleznete na stránce Klubu PROPAMÁTKY.

Autor: Kryštof Havlice

 

odeslat e-mailem vytisknout

zpět na hlavní stranu Na hlavní stranu Pro památky info