Hlavní strana>>Zpravodajství>>Hlavní město Praha>>Památky a finance>>Nový přednáškový cyklus se zaměří na urbanistické celky
7. 10. 2024
Ostrava – ukázka bytového domu v dělnické kolonii | Foto: Studijní a dokumentační centrum Norbertov
Přednášky pokryjí vznik a historii těchto architektonických souborů, jejich současné fungování i problematiku památkové ochrany a obnovy. Akci pořádá Centrum památek moderní architektury a Studijní a dokumentační centrum Norbertov, kde se také setkání konají. Všechna setkání začínají od 18 hodin.
Počátky industrializace sahají na Ostravsku do doby kolem roku 1830. O generaci později začaly zdejší průmyslové podniky řešit ubytování svých zaměstnanců. Etapu provizorií vystřídalo po roce 1860 budování prvních dělnických kolonií, které v ostravské průmyslové aglomeraci vyrůstaly dalších 100 let, než na jejich místo nastoupilo budování vzorných socialistických měst Poruba a Havířov. Na Ostravsku vyrostly tisíce dvoj-, čtyř- nebo osmidomků, pavlačových domů, hromadných ubytoven a kasárenských domů, většinou sdružených v hornických, hutnických, chemických či železničářských koloniích. Tyto obytné soubory představí ostravský rodák a historik českého dělnictva Martin Jemelka, který se jejich výzkumu věnuje již více než 20 let.
Představeny budou sídliště předních německých architektů projektovaná pro firmy Schicht, Spolchemii, Weinmannovy sklárny nebo Manesmannovy válcovny, ale také práce českých autorů spojené zejména se státní výstavbou. Na pozadí vzniku těchto urbanistických projektů lze názorně ilustrovat složitost vzájemného soužití Čechů a Němců a samotný architektonický výraz jednotlivých realizací dobře ukazuje ideové i národností rozštěpení československého pohraničí.
Současnou podobu jihomoravské metropole a dalších měst a městeček ovlivnil nástup a rozvoj textilního průmyslu od poloviny 19. století. K předním německým továrníkům a obchodníkům židovského původu patřili členové rodin Löw-Beer, Stiassni a Tugendhat. První generace podnikatelů obvykle bydlela na dohled svých továren, ale jejich potomci se již stěhovali do vznikajících vilových kolonií ve zdravějších částech měst. Dělníci bydleli v přeplněných nájemních domech nebo v zaměstnaneckých koloniích. Obě skupiny (dělníci a úředníci) žily často nedaleko továrních areálů, v okolí ulice Cejl (dodnes pejorativně nazývaného brněnský Bronx) nebo v nově postavených zaměstnaneckých koloniích v Brně-Jundrově či v Jimramově. Továrníci a dělníci, vily a zaměstnanecké domky, představují dva odlišné světy, které ale v Brně byly od sebe vzdálené slabou půlhodinku pěší chůze.
Bližší informace najdete na stránkách Studijního a dokumentačního centra Norbertov. Mediálním partnerem je portál PROPAMÁTKY.
Autor: Zbyněk Konvička
Zdroj: Studijní a dokumentační centrum Norbertov