Hlavní strana>>Zpravodajství>>Hlavní město Praha>>Památky a finance>>MÁME VYBRÁNO | Varhany a možnosti jejich financování
18. 1. 2016
Tématem první panelové diskuze v rámci čtvrtého ročníku konference MÁME VYBRÁNO byly možnosti financování při obnově varhan. | Foto: Tom Droppa
Na otázky odpovídali Renata Špačková z Mělnického osvětového a okrašlovacího spolku, Jan Martin Bejček z Nadačního fondu Campianus z Brna, Petr Koukal z Národního památkového ústavu a Leoš Kubový z Centra neziskových organizací v Plzni. Diskuzi vedl Štěpán Svoboda, organolog z Arcibiskupství pražského.
Hledání finančních zdrojů na obnovu varhan
Moderátor diskuze Štěpán Svoboda hned v úvodu připomněl, že nezná žádný jiný nástroj než varhany, který by vzbuzoval takové emoce a vášně. Do diskuze se zapojila Renata Špačková z Mělnického osvětového a okrašlovacího spolku: „Mělničtí chtěli nové varhany už od roku 1898 a až v roce 2014 se splnila naše představa,“ uvedla a dodala, že jejich spolek byl limitován zákonem o sbírkách, který umožňoval vyhlásit sbírku pouze na tři roky. I proto Mělničtí oslovili řadu partnerů – Biskupství litoměřické, město Mělník a jeho občany. Největšími donátory bylo město Mělník a Nadace ČEZ. V propagaci sbírky navázali i na kulturní tradici pořádání chrámových varhanních koncertů. Zajímavým počinem byl také prodej varhanního vína soukromého dárce Bettiny Lobkowicz.
Štěpán Svoboda dále ocenil, že v Brně se na nové varhany podařilo postupně nasbírat částku 36 milionů korun. Největší část prostředků získal Nadační fond Campianus podle jeho zástupce Jana Martina Bejčka z Regionálního operačního programu Jihovýchod, z Jihomoravského kraje, města Brna a velkých soukromých donátorů – například od společnosti Veletrhy Brno. „Měli jsme také adopci píšťal od pěti set do tří tisíc korun. Dárci byli i ze zahraničí," sdělil Jan Martin Bejček.
Leoš Kubový z Plzně uvedl příklad netradičního získávání finančních prostředků – sběr a prodej druhotných surovin za účelem získání peněz na varhany. „Petr Puchta hraje na různé druhy varhan v okolí Plzně. Sám se rozhodl sbírat kov do sběru. Utržené peníze pak věnuje na obnovu varhan. K němu se posléze přidávali další sběrači. K dnešnímu dni už máme řadu firemních dárců a asi 100 jednotlivých sběračů. Jsou to lidé, kteří sbírají kov, my ho vytřídíme a prodáme,“ překvapil mnohé účastníky zajímavou formou fundraisingu Leoš Kubový. Všichni řečníci se ovšem shodli na tom, že je vždy nutné mít v čele nadšenců silnou osobnost, která dá vše do pohybu a je ochotna myšlence obnovy varhan věnovat velkou část svého času.
Varhany a pohled památkové péče
Petr Koukal z Národního památkového ústavu sdělil, že do roku 2000 byly varhany považovány za movitou kulturní památku. Od té doby se na některé varhany pohlíží jako na součást památkově chráněné nemovitosti, z čehož vyplývá jejich ochrana. Právní zakotvení varhan je však nejednoznačné, což někdy může být nevýhodou, ale někdy i výhodou. Podle vyjádření Petra Koukala je třeba vidět dvě roviny. Pokud má farnost hodnotný nástroj a současně dostatek peněz, může si dovolit špičkového restaurátora. Má-li být nástroj zachován pro další generace na odpovídající úrovni, volme cestu kvality. „Kvalitu neděláme pro ni samotnou, ale protože to je hospodárné. Pokud si pozveme nějakého „garážového“ varhanáře, tak pochopitelně bude daleko levnější, ale kolik takových oprav bude nástroj prodělávat?“ položil si řečnickou otázku Petr Koukal a dodal, že u kvalitně odvedené práce při restaurování vydrží nástroj bez oprav minimálně dalších 50 let. „Druhou rovinou je, že památková péče obnovu vždy prodraží. Samozřejmě ano, protože chce kvalitu zajistit a ohlídat,“ upřesnil Petr Koukal.
Zkušenosti se získáváním peněz na varhany
Z publika zazněl příklad varhan v Dětmarovicích na Ostravsku, kde je velmi nízká religiozita a řada sociálních problémů, tudíž hledání finančních zdrojů právě na obnovu varhan není tak jednoduché z důvodu velmi malého okruhu lidí, které mohou varhany zajímat. Do diskuze se vložil Leoš Kubový, který přispěl svou zkušeností z kostela Všech svatých v Roudné u Plzně. Tam se zapojily už čtyři firmy, které mají na svém dvoře kontejnery, do nichž řemeslníci odhazují nepotřebný kovový odpad. Výtěžek z prodeje pak putuje na varhany. Podobné to je i s úklidem řeky Mže. Odpad posbíraný při úklidu řeky se také prodává. Lidé také sbírají svíčky v kostelích a separují z nich vosk, který se rovněž prodává. Leoš Kubový v tomto počínání vidí dvojí efekt – pomoc varhanám a úklid veřejného prostoru. Těmito dvěma způsoby se v Plzni již podařilo shromáždit téměř 160 tisíc korun.
Jak dlouho může trvat, než se varhany opraví?
„Průměrná doba realizace projektu obnovy varhan bývá šest až sedm let, v tom jsou započítány i projekty, které trvají třeba i 15 let,“ sdělil Jan Martin Bejček. „Nejdůležitější je, aby aktivita vzešla zezdola. Varhany jsou užité umění. Na co budeme opravovat varhany, když na ně nikdo nebude hrát,“ upozornil na realitu Jan Martin Bejček. Podle jeho slov se osvědčilo založit nejprve neziskovou organizaci, například na obnovu varhan. Po první zkušenosti s obnovou varhan si pak třeba může vzít na starost obnovu celého kostela.
Připomněl, že se do budoucna nebudeme moci tolik spoléhat na dotační tituly a hlavní slovo budou mít jednotliví donátoři a sponzoři. V Mělníku ve svém úsilí nepolevili devět let. Občany postupně seznamovali se svými plány a ti se myšlence obnovy varhan stále více a více otevírali. Podle Renaty Špačkové to bez nadšení a přesvědčení o tom, že se věc dotáhne do konce, nejde. V Brně podle Jana Martina Bejčka chyběl kvalitní koncertní nástroj. Proto se tam staví drahé a výjimečné varhany. Důležité je podle něj mít odvahu a nebát se. Leoš Kubový přidal k dobru myšlenku prodeje kvalitního plzeňského „varhanního” piva, z jehož prodeje by peníze putovaly na varhany.
Petr Koukal u velkých investic do varhan doporučil závěrem rozdělit jejich opravu na etapy. „Nástroj bude sloužit stále a část se může renovovat,“ uvedl Petr Koukal a dodal, že je také dobré u lidí, potenciálních donátorů, vzbudit zvědavost a hlad po kultuře. Například uspořádat exkurzi do kostela s prohlídkou varhan.
Projekt MÁME VYBRÁNO se uskutečnil pod záštitou ministra kultury Daniela Hermana a ve spolupráci s Ministerstvem kultury a Národním památkovým ústavem. Více informací naleznete na stránkách projektu MÁME VYBRÁNO nebo také v reportáži ČESKÉ TELEVIZE.
Autor: Zbyněk Konvička