PROPAMÁTKY | Zpravodajství

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Hlavní město Praha>>Opravené památky>>V panelové diskuzi se hovořilo o tom, co může pomoci k úspěchu veřejné sbírky

Zpravodajství

Hlavní město Praha

zpět

 

V panelové diskuzi se hovořilo o tom, co může pomoci k úspěchu veřejné sbírky

6. 5. 2019 Propamatky.info: Hosty třetí panelové diskuze na téma úspěšné veřejné sbírky byli Augustin Karel Andrle Sylor zastupující Římskokatolickou farnost Zámrsk a Karel Koželuh z Národního technického muzea. Hosty třetí panelové diskuze na téma úspěšné veřejné sbírky byli Augustin Karel Andrle Sylor zastupující Římskokatolickou farnost Zámrsk a Karel Koželuh z Národního technického muzea. | Foto: Adéla Bachtíková | Licence: Všechna práva vyhrazena PRAHA | Hosty třetí panelové diskuze, která byla součástí loňské konference MÁME VYBRÁNO, byli zástupci úspěšných veřejných sbírek. Účastníci debaty mohli slyšet zajímavé tipy i úskalí této formy fundraisingu, jež pomáhá financovat obnovu památek.

Pozvání k diskuzi přijal Karel Koželuh, zástupce Národního technického muzea v Praze, který prezentoval projekt obnovy historického kolotoče na Letné. Ve veřejné sbírce založené pro tento účel se vybralo celkem 770 tisíc korun. Druhým panelistou byl Augustin Karel Andrle Sylor, jenž inicioval sbírku ve spolupráci s Římskokatolickou farností Zámrsk na opravu kostela sv. Petra a Pavla ve Slatině u Vysokého Mýta. Získaná suma činila 554 tisíc korun. Třetím panelistou měl být zástupce firmy CrossCafe original, která vyhlásila sbírku na zakoupení nového zvonu pro katedrálu sv. Bartoloměje v Plzni, ale z diskuze se omluvil. Jeho projekt byl vůbec nejúspěšnější, podařilo se v něm shromáždit 4 miliony 270 tisíc korun.

V úvodu vyzval moderátor debaty Aleš Kozák, ředitel Institutu pro památky a kulturu, oba panelisty k prezentaci jejich úspěchů a představení subjektu, který zastupují. Karel Andrle zmínil, že s veřejnými sbírkami má již řadu zkušeností coby jejich iniciátor a vyhlašovatel. U výše uvedené akce vsadil na ochotu a nadšení místních žen, které ve Slatině osobně obešly všechny domácnosti, a to třikrát v jednom roce, a podařilo se jim vybrat poměrně vysokou částku. Teprve později se přidali i větší donátoři.

Karel Koželuh v úvodu nastínil filozofii Národního technického muzea při snaze o obnovu letenského dřevěného kolotoče, do jehož opravy se snaží zapojit širší komunitu. „Pokud se menší, ale i větší donátoři hlásí sami s nabídkou finanční pomoci, byla by jistě chyba jim neumožnit se do projektu zapojit. Proto jsme vyhlásili i veřejnou sbírku,“ sdělil Karel Koželuh. Muzeu se navíc podařilo uzavřít i smlouvu o spolupráci s Městskou částí Praha 7, která nejvíce pomohla s propagací a instalací kasiček ve svých objektech. „Kolotoč byl dlouho v neudržitelném stavu a rekonstrukce byla nezbytná. Navíc poptávka od veřejnosti městské části, aby byla památka co nejdříve opravena a znovu funkční, byla značně vysoká,“ říkal Karel Koželuh.

Moderátor se zajímal o administrativní povinnosti pro vyhlašovatele sbírek, například pravidelným ročním vyúčtováním. Karel Koželuh uvedl, že muzeum mělo veskrze pozitivní zkušenosti jak ze strany městské části, tak i hlavního města, odbor radnice se dokonce podílel i na sčítání finančních prostředků. Z pohledu Karla Andrleho by se vyúčtování každý rok po vyhlašovatelích požadovat nemuselo, obzvlášť když mají veřejných sbírek zároveň vyhlášených více.

Diskuze pokračovala nad různými způsoby vybírání peněz. Karel Andrle měl pozitivní zkušenost přímo s kasičkami, s nimiž by doporučoval začínat a pak později oslovovat i podnikatele. Národní technické muzeum postupovalo zcela standardně, založili transparentní účet. Největšími dárci byly nakonec Praha 7 a hlavní město Praha. „Když se podíváme na výpis donátorů Národního divadla, tak se také divíme, že nejvíce nepřispěli ti malí, kteří divadlo de facto postavili, ale zjistíme, že největším dobrodincem byl František Josef I. A pak korunní princ."

Aleš Kozák doplnil informace za nepřítomné zástupce Crosscafe original. „Je to jeden z mála příkladů, kdy právnická osoba, tedy firma vyhlásila veřejnou sbírku na pořízení nového zvonu do katedrály sv. Bartoloměje. A oni vybrali přes 4 miliony korun prostřednictvím sítě svých poboček a zaměstnanců.” Zapojovat také zaměstnance je podle Aleše Kozáka dobrým předpokladem pozdějšího úspěchu. Akce byla velice úspěšná a doplňuje mozaiku složenou z různých vyhlašovatelů: farnosti, instituce a soukromé firmy. „Chci na tom ilustrovat to, že i soukromá firma může být v této oblasti úspěšná. V naší soutěži ale poznáváme, že úspěch se nedá měřit jen penězi, sbírky mohou být i velmi krátkodobé, jedna za všechny – sbírka na hodinový stroj v kostele: Ačkoliv nezvítězili v soutěži, byl jejich počin úspěšný,“ doplnil Aleš Kozák.

Závěrečná otázka směřovala na případné benefity pro dárce. Podle Karla Andrleho byl úspěch sbírky postaven na patriotismu, vlastenectví a lásce k obci. Lidé chtěli mít dominantu obce znovu opravenou.

Zprávu o průběhu konference si můžete přečíst ZDE, bližší informace pak naleznete také na stránkách projektu MÁME VYBRÁNO.

Autor: Zbyněk Konvička

 

odeslat e-mailem vytisknout

zpět na hlavní stranu Na hlavní stranu Pro památky info