PROPAMÁTKY | Zpravodajství

Skončila rekonstrukce technologických tunelů Národního divadla

6. 6. 2012 Na rekonstrukci dvou technologických tunelů Národního divadla se za více než rok vystřídalo 850 pracovníků. | Foto: Che - Wikimedia Commons | Licence: Uveďte autora - Zachovejte licenci 3.0 Česko PRAHA | Rekonstrukce technologických tunelů pražského Národního divadla byla dokončena. Práce trvaly 13 měsíců a vyžádaly si náklady ve výši 127 milionů korun.

Unikátní dílo přivádí vzduch a vodu pro vzduchotechniku divadla a umožňuje transport materiálu z úrovně říční hladiny. Hlavním investorem bylo Ministerstvo kultury. „Původní tunely jsou ještě starší než samotná Zítkova budova Národního divadla. Právě jimi přiváželi řemeslníci většinu materiálu na její stavbu. Díky komplexní opravě si můžeme být jisti, že ani takové povodně jako před deseti lety cennou historickou budovu neohrozí,“ informoval ředitel české první scény Ondřej Černý.

Rekonstruované tunely mohou do objektu přivést až 136 tisíc krychlových metrů vzduchu za hodinu či přečerpat během hodiny až 750 tisíc litrů chladicí vody. Hlavním prvkem protipovodňové ochrany jsou ocelová, elektronicky ovládaná čtyřtunová vrata umístěná v nábřežní zdi.

Stav tunelů pod Masarykovým nábřežím byl delší dobu velmi špatný až havarijní. Jejich statiku narušil hustý provoz automobilů a především těžkých tramvajových souprav na komunikaci. Podle vedoucího projektu Radovana Aulíka nebyly práce jednoduché – stavbaři museli například udělat dvanáctimetrový otvor v obvodové zdi „zlaté kapličky“, aniž by ji narušily trhliny.

„Pracovalo se na extrémně malém staveništi o ploše asi 800 metrů čtverečních, a to při neomezeném provozu divadla. Zároveň museli stavebníci přeložit třicet inženýrských sítí,“ uvedl hlavní inženýr Tomáš Míčka. „Práci nám komplikovalo, že jsme po celou dobu rekonstrukce museli zajišťovat průjezd veřejné dopravy staveništěm, a také nutnost udržovat provizorní protipovodňová opatření,“ vysvětlil Aulík.

Stavba, nad níž měli dozor odborní pracovníci památkové péče, spotřebovala téměř tisíc krychlových metrů betonu, přes 173 tun výztuží a 18 tun konstrukční oceli. Vystřídalo se na ní 850 pracovníků. Životnost základních nosných prvků je podle projektu minimálně 150 let.

Dva tunely ležící v těsné blízkosti byly spojeny v jeden, do země byly oproti původním plánům vloženy koleje. Ředitel Černý spatřuje jeho využití při opravě spodního jeviště Národního divadla, která se má uskutečnit do deseti let. „Výrazně ji to zlevní, jinak bychom museli pro dopravu materiálu vytvářet alternativní transportní cesty,“ uvedl. Při rekonstrukci čekala dělníky i překvapení. Nalezli například štoly, o nichž nikdo nevěděl. Kdysi sloužily jako kanalizace.

V delším výhledu mohou opravené tunely sloužit k dopravě dekorací velkoobjemovými kontejnery, aniž k divadlu musejí zajíždět kamiony.