PROPAMÁTKY | Zpravodajství

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Hlavní město Praha>>Opravené památky>>Panelová diskuze MÁME VYBRÁNO se věnovala roli mecenášů při obnově památek

Zpravodajství

Hlavní město Praha

zpět

 

Panelová diskuze MÁME VYBRÁNO se věnovala roli mecenášů při obnově památek

8. 4. 2019 Propamatky.info: První panelové diskuze konference MÁME VYBRÁNO se zúčastnili významní mecenáši. První panelové diskuze konference MÁME VYBRÁNO se zúčastnili významní mecenáši. | Foto: Adéla Bachtíková | Licence: Všechna práva vyhrazena PRAHA | První panelová diskuze konference MÁME VYBRÁNO 2018 se věnovala roli mecenášů při obnově památek. Své zkušenosti sdíleli pražská filantropka Dadja Altenburg-Kohl, zakladatelka společnosti SIKO KOUPELNY Jaroslava Valová a majitel zámku Žďár nad Sázavou Constantin Kinsky.

Diskuze navázala na přednášky zástupců organizací, jejichž projekty byly podpořeny vyššími částkami od významných dárců. Zaměřila se proto na pohled z druhé strany, tedy přímo na zkušenosti mecenášů podporujících kulturní dědictví. Setkání moderoval vedoucí redakce PROPAMÁTKY Jan Štěpánek.

Dadja Altenburg-Kohl je známá především podporou Národního divadla v Praze. V roce 2009 financovala restaurování Hynaisovy opony naší hlavní scény a věnovala jí bustu Václava Havla. Od roku 2013 podporuje restaurování Alšových a Ženíškových lunet ve foyer Národního divadla a do loňského roku byla také předsedkyní tamního klubu mecenášů. Jaroslava Valová žije v Čimelicích, kde také založila dnes velmi úspěšnou firmu SIKO KOUPELNY. V posledních několika letech přispěla významnou částkou na opravu kostela v Čimelicích, podpořila veřejnou sbírku na pořízení varhan do katedrály sv. Víta na Pražském hradě a opravu varhan v kostele Nejsvětější Trojice v Dobříši, odkud pochází. Constantin Kinsky založil v areálu zámku ve Žďáru nad Sázavou Muzeum nové generace, které neotřelým způsobem prezentuje baroko u nás. S manželkou Marií podporují řadu regionálních kulturních projektů a mají také zásluhu na péči o chráněné krajinné oblasti na Žďársku.

„Mecenášství je o schopnosti člověka dávat a přijímat, rozdělit se o peníze. Je příliš jednoduché říct, že to je srdeční záležitost. Dary musí být dávány s rozvahou, aby to nebyly dary danajské. Musíte vědět, kam finanční prostředky směřují,“ sdělila v úvodu Dadja Altenburg-Kohl. „Zachovej řád, řád zachová tebe,“ citovala Jaroslava Valová slova, která se pro ni stala impulzem k filantropii. Podle ní se dají vztáhnout na mnoho životních situací, způsob života komunity i hodnoty celé společnosti. Constantin Kinsky na obě dámy navázal: „Památky mají hodnotu, jen když mají smysl. Neměli bychom čekat, že někdo to za nás udělá, měli bychom se snažit vracet společnosti svým dílem to, co do nás vložila.“

Co stálo za rozhodnutím stát se mecenášem
„Jaká byla vaše cesta k mecenátu? Byli jste poprvé osloveni nebo to bylo vaše vnitřní světlo, které vás vedlo k tomu, že se na darování zaměříte?“ tázal se moderátor Jan Štěpánek. „Předpokládám, že schopnost dávat je vrozenou vlastností. Znám i hodně velmi chudých lidí, které bych také označila za altruisty či mecenáše. Je to jistá vnitřní energie, která pohání člověka k tomu nést určitou spoluzodpovědnost za stav společnosti,“ sdělila Dadja Altenburg-Kohl, podle níž není rozhodující stav konta, ale odhodlání přihlásit se k péči o odkaz našich předků. Jaroslava Valová dodala, že po založení firmy podporovala spíše praktické potřeby individuálních žadatelů o finanční pomoc (invalidní vozík, peníze pro hospic atd.). „Jak to přicházelo, tak jsme to řešili, byla jsem ale vždy spíš organizátor a tmelící element komunity obce a obnovu našeho kostela jsem vnímala jako podporu záchrany architektonické dominanty Čimelic. Vždy je třeba projekt dobře prezentovat a pak se ostatní připojí.“

Negativní zkušenosti
„Nejnegativnější zkušenost jsem měla sama se sebou. Je třeba přesně definovat, kde a v jaké oblasti chcete pomáhat. Jinak je pak těžké říci ne, když nemůžete říci ano,“ poradila přítomným Dadja Altenburg-Kohl. Ta si negativní zkušenosti nakonec odmítla připouštět, aby neztrácela energii ve svém snažení. Jak uvedla, diskutovat s lidmi, kteří vám podsouvají negativní úmysly, je ztráta času. Při zvažování podpory je podle Constantina Kinského důležité mít určitou vizi. Ta by měla být velkorysá, ale člověk by při ní neměl ztrácet pokoru a trpělivost.

Rozdíl ve vnímání mecenátu u nás a v zahraničí
„Vůbec si netroufám srovnávat, protože tragédie, které potkaly náš národ, mají své důsledky a ty se nedají vymýtit za dvě nebo tři generace, jak jsme doufali. Západní svět měl možnost ukazovat svoji eleganci a díky blahobytu ukazovat velkorysost. U nás ale osobní připravenost pomáhat u jednotlivých lidí vidím. Našemu národu nemohu dát jedinou výčitku,“ uvedla Dadja Altenburg-Kohl. Constantin Kinsky zase mínil, že rozdíl není v lidech, ale v systému. Češi jsou podle něj velkorysý národ. „Darujeme i lidem, které vůbec neznáme a mohou být na druhém konci světa. Jiné je to ale u firem, které na dárcovství zatím nejsou tak zvyklé,“ dodal.

Pokušení zasahovat do podpořeného projektu
Všichni panelisté se shodli, že se snaží do projektů nezasahovat. „Většinou podporujeme to, co máme dobře promyšleno, a někdo se o to už sofistikovaně stará,“ zmínila Jaroslava Valová. „Mecenáš by neměl očekávat vděk,“ myslí si Dadja Altenburg-Kohl. O daný projekt by měl mít ale samozřejmě zájem. Sama ráda přihlížela obnově Alšových a Ženíškových lunet v Národním divadle, ale do práce restaurátorů nijak nemluvila. Podle ní je důležitý navázaný vztah a důvěra s obdarovaným. Do diskuze se zapojila i Marie Vlčková z Čimelic, která vyzdvihla pomoc Jaroslavy Valové při nastartování veřejné sbírky pro obnovu kostela a zdůraznila zaangažovanost také drobných dárců, která je důležitá pro udržení vztahu lidí s daným místem.

Jaroslava Valová zmínila, že při zvažování podpory určitému projektu má na paměti i to, co tomu řeknou zaměstnanci její firmy. Pokud se s projektem ztotožní, mohou se i oni sami stát jeho součástí. Kultivuje se tak i samotná komunita a společnost. Na závěr se Dadja Altenburg-Kohl vyznala, že téma mecenátu přilákalo na konferenci do publika řadu lidí, kteří nemusí být žádní „boháči“, ale jsou to angažovaní lidé v naší společnosti.

Zprávu o průběhu loňské konference si můžete přečíst ZDE. Bližší informace k letošnímu ročníku, který se bude zabývat podnikáním v památkách, naleznete na stránkách projektu MÁME VYBRÁNO.

Autor: Zbyněk Konvička

 

odeslat e-mailem vytisknout

zpět na hlavní stranu Na hlavní stranu Pro památky info