Hlavní strana>>Zpravodajství>>Hlavní město Praha>>Opravené památky>>Nová aplikace vás provede středověkým osídlením Prahy
22. 3. 2024
Tomkův plán Prahy z roku 1419 s vyznačenými body jednotlivých objektů | Foto: Historický ústav AV ČR
Celý projekt vznikl spoluprací historických geografů a medievistů v rámci programu Strategie AV 21: Anatomie evropské společnosti; Kulturní dědictví jako součást evropského i světového diskurzu. Interaktivní mapová aplikace zachycuje Prahu s využitím jedinečného plánu Václava Vladivoje Tomka (1892), který rekontruoval středověké osídlení pražských měst do doby předhusitské. Vychází přitom z dalších mapových podkladů: Hergetův plán Prahy (1790/1791), Jüttnerův plán Prahy (1815), povinný císařský otisk mapy stabilního katastru (1842), mapa po asanaci Josefova počátkem 20. století (1910) a současná mapa Prahy. V další etapě řešení projektu zamýšlí jeho řešitelé rozšířit aplikaci o podrobný vektorový datový model (uliční síť a budovy) a další odborný obsah.
„Václav Vladivoj Tomek začal psát už v polovině 19. století rozsáhlý dějepis města Prahy, který má 12 svazků. Přitom se ovšem potýkal s topografickými údaji, které nebyl schopen lokalizovat. Z písemných dokumentů, kde se většinou dozvídáte jen to, že tam a tam byl dům ten a ten, patřil tomu a tomu. Tyto údaje, které získal, byly však velmi nekompletní. Dalším zdrojem byly pro něj knihy, jež bohužel shořely za druhé světové války při bombardování staroměstské radnice. Po 10 letech psaní dějepisu si ale začal uvědomovat, že se v topografii není schopen podle písemných zdrojů orientovat. Začal proto přemýšlet, jak by se dopracoval ke komplexnímu obrazu města, a napadlo ho vytvořit mapovou rekonstrukci Prahy,“ popisuje zrod Tomkova mapového plánu Prahy, vedoucí badatelského týmu Eva Semotanová z Historického ústavu Akademie věd České republiky.
Tomek vycházel z dobového plánu Josefa Jüttnera z roku 1816, což byl na tehdejší dobu poměrně přesný kartografický podklad. Plán si nechal mnohokrát zvětšit a do tohoto plánu zaznamenával to, co našel v písemných dokumentech. Svou novou mapu chtěl vydat, ale nesehnal na ni prostředky. Tomkova mapa se skládá ze tří částí, přičemž ta nejlepší a nejpodrobnější je z doby 1419, tedy z doby před husitskou revolucí. Tomek mapy vystavil v jediném exempláři (byly obrovské, jedna měla 2 x 2 metry) na jubilejní výstavě v roce 1891. „Tam si jí povšimli lidé z tehdejší České akademie umění a na vydání mu přispěli. K vydání mapy vzniklo i několik článků, které dílo reflektovaly jako kvalitní počin. Mapa je přístupná v digitální podobě, najdete ji také na stránkách Charte antique, kde zájemci objeví virtuální sbírku mnoha historických map,“ upřesňuje Eva Semotanová.
Tomkova mapa však ležela dlouho ladem. Vraceli se k ní ale například odborníci na středověk, neboť žádný jiný dobový plán Prahy nebyl k dispozici, když se potřebovali zorientovat v půdorysu, branách, hradbách i domech. Eva Semotanová se s mapou poprvé seznámila v roce 1994 nejprve jako správce mapové sbírky a přišla jí úchvatná. Začala se tedy pídit po tom, jak vznikala, a napsala o tom první článek, který je zmiňovaný i na stránkách projektu.
„V článku cituji Tomkova slova, kde říká: ´Bylo mi, jako bych starou Prahu vykopával co nějaké Pompeje nebo Herculaneum část po části z rumiště, kterým ji pokryla pozdější století.´ Mně to přišlo úžasné. A tehdy mě napadlo, že by se mapy daly srovnávat na historických plánech a doplnit komentáři o vybraných objektech. Do těchto konkretizací budov bychom se rádi pustili letos, pokud budou finanční prostředky na GIS pracovníka, který by nám naše poznatky převedl do mapové aplikace,“ dodává Eva Semotanová.
Výzkumníci by rádi vkládali do mapy různé zajímavosti: kde stály zaniklé románské a gotické kostely, jaké bylo přírodní prostředí středověké Prahy, kde stávaly například studny nebo lázně při pobřeží Vltavy a podobně. „Chceme Prahu ukázat jako příklad toho, jak se z evropského středověkého města, které nebylo z největších v Evropě, ale patřilo k těm větším, mohlo stát moderní velkoměsto, které si v sobě uchovává kořeny středověkého osídlení,“ říká Eva Semotanová.
Co v aplikaci najdete
Ve zdigitalizovaném mapovém prostředí si můžete kliknout na určitá místa Prahy, na konkrétní body, vlevo se vám otevře tabulka, kde se dozvíte, o jaký objekt se jednalo, zda to byl areál obytný nebo hospodářský, jaká tam byla řemesla, církevní budovy, školy. Vše je kategorizované do různých částí. Bližší informace najdete v legendě, podle které můžete hledat, co kde kdysi bylo, a navíc můžete přecházet mezi jednotlivými dobovými mapami a hledat proměny daných objektů. Zajímavá je třeba regulace břehů řeky Vltavy, která je poměrně nová, a sice z 19. století. Některé pražské ostrovy vznikly, jiné zanikly. Zjistíte, že gotické domy jsou dnes vlastně v podzemí současného města, neboť současný terén historického centra Prahy je o dva až tři metry vyšší, než byl v dobách středověkého města.
„Naše idea je představit velkoměsto, které má středověké jádro, a unikátnost Tomkova plánu,“ říká Eva Semotanová. Její tým uvažuje také o odkazech na Památkový katalog Národního památkového ústavu. „Komentovali bychom na starých mapách to, co je tam k vidění dnes,“ Autoři myslí i na anglickou verzi, určité ukázky budou i pro zahraniční odborníky nebo turisty.
Královská věnná města
Praha není jediná v hledáčku badatelů. Jeden velký projekt se realizoval také v Hradci Králové, na kterém se tým Semotanové rovněž podílel. Nesl název Věnná města českých královen (www.kralovskavennamesta.cz). Na stránkách najdete dva projekty. Jeden je regionální, který čerpá z tradice věnných měst, a druhý je vědecký z projektů NAKI (Národní a kulturní identita), na kterém tým spolupracoval s Muzeem východních Čech a Filozofickou fakultou Univerzity Hradec Králové. V rámci tohoto projektu se rekonstruovaly i některé části města Hradce Králové v podobě 3D modelů města Hradce Králové, významné památky, najdete tam i rekonstrukce historických půdorysů z počátku 15. století. Nebyl k tomu ale takový podklad, jaký měli výzkumníci v podobě Tomkovy mapy Prahy.
S projektem se můžete seznámit na stránkách STŘEDOVĚKÉ OSÍDLENÍ – JÁDRO EVROPSKÝCH VELKOMĚST.
Autor: Zbyněk Konvička
Zdroj: Historický ústav Akademie věd České republiky