PROPAMÁTKY |

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Hlavní město Praha>>Opravené památky>>MÁME VYBRÁNO | Panelová diskuze představila úspěšné veřejné sbírky

Zpravodajství

Hlavní město Praha

zpět

 

MÁME VYBRÁNO | Panelová diskuze představila úspěšné veřejné sbírky

16. 3. 2016 Propamatky.info: Dotazy účastníků panelové diskuze o úspěšných veřejných sbírkách zodpověděli zástupci jejich vyhlašovatelů Petra Kropáčová, Jan Čihák a Petra Trojnová. Dotazy účastníků panelové diskuze o úspěšných veřejných sbírkách zodpověděli zástupci jejich vyhlašovatelů Petra Kropáčová, Jan Čihák a Petra Trojnová. | Foto: Tom Droppa | Licence: Všechna práva vyhrazena PRAHA | V refektáři dominikánského kláštera v Praze si 2. června 2015 mohli účastníci čtvrtého ročníku konference o financování památek vyslechnout zkušenosti vyhlašovatelů úspěšných veřejných sbírek, které se umístily na předních místech v soutěži MÁME VYBRÁNO.

Své zkušenosti s pořádáním veřejných sbírek přiblížili při třetí panelové diskuzi Petra Kropáčová z Římskokatolické farnosti Buchlovice, Petra Trojnová jako zástupce města Mostu a Jan Čihák ze Spolku Přátelé Zahrádky. Diskuzi moderoval Aleš Kozák, ředitel Institutu pro památky a kulturu.

V úvodu všichni tři zástupci veřejných sbírek představili jednotlivé projekty. Petra Kropáčová přiblížila, jak probíhala oprava a rekonstrukce střechy kostela sv. Martina v Buchlovicích. „V kostele proběhla částečná rekonstrukce asi před šesti lety, ale bylo nutné obnovu dotáhnout do konce,“ vysvětlila a upřesnila, že se hlavně snažili různými způsoby zapojit farníky, aby ukázali, že jsou ochotni pro kostel také něco udělat. Dalším aspektem bylo připomenutí obyvatelům Buchlovic a okolních obcí, že obnova objektu se jich také týká, protože je důležitým kulturním prvkem a součástí života místní komunity.

Petra Trojnová připomněla historii sochy T. G. Masaryka a důvody, proč se město Most rozhodlo shromáždit prostřednictvím veřejné sbírky finanční prostředky na její obnovení. Socha byla v Mostě dvakrát instalována a dvakrát zničena. Poprvé v roce 1938, podruhé v roce 1955. Předkladatelé projektu chtěli obnovou sochy symbolicky propojit starý Most s novým. Zahájení sbírky se podle Petry Trojnové těšilo velkému zájmu regionálních médií, informace se objevila i v Českém rozhlase.

Jan Čihák ze Spolku Přátelé Zahrádky vysvětlil, že situace jejich památky je jiná, protože oblast byla v 70. letech vysídlena v souvislosti s napouštěním přehrady na řece Želivce, která je zásobárnou pitné vody pro Prahu a Středočeský kraj. Z města zbyl jen kostel sv. Víta. Zůstal zachován na břehu dnešní přehradní nádrže, protože se v něm při stavebněhistorickém průzkumu našla řada středověkých nástěnných maleb. Žel se po roce 1989 nepodařilo dokončit záměr, aby v kostele vznikl památník zátopové oblasti, takže po nedokončené rekonstrukci chátral, stěny provlhaly a uvnitř se začínaly rozšiřovat plísně v omítkách. Místní rodáci v roce 2001 založili občanské sdružení Přátelé Zahrádky, jehož hlavní snahou bylo přispět k záchraně nástěnných maleb. K financování záměru se později rozhodli využít také veřejnou sbírku. V rámci medializace se osvědčilo oslovení novinářů a redaktorů České televize. Z vybrané částky se podařilo opravit presbytář kostela, kde je větší část nástěnných maleb, a část stropu, která se začínala bortit kvůli dřevokazným houbám. „Nicméně je potřeba v opravách pokračovat, takže v současné době máme novou sbírku a snažíme se pokračovat v činnosti, která by měla přispět k tomu, aby kostel zůstal zachován i pro budoucí generace a mohl fungovat jako kulturní prostor nejen pro setkávání rodáků, ale i pro pořádání výstav, koncertů a dalších akcí,“ uvedl Jan Čihák.

Jaká forma vybírání finančních prostředků se vám v rámci sbírky osvědčila?
V Buchlovicích samotné sbírce předcházely aktivity, které na ni měly upozornit. Petra Kropáčová proto doporučila snažit se najít originální způsob, jak místo nebo památku zviditelnit. „Dále jsme vymysleli nabídku služeb farníků. Například učitelka angličtiny nabízela lekce zdarma, pokud zájemci o výuku přispějí do sbírky. Podobné akce se setkaly s velkým mediálním ohlasem a vytvářely reklamu zdarma, což zase zpětně pomáhalo získávat další prostředky,“ dodala Petra Kropáčová.

V Mostě využívali především bankovní účet sbírky a dále se osvědčily pokladničky. Do stálých přispělo nejvíce dárců na začátku, protože při té příležitosti proběhlo i slavnostní zapečetění. V průběhu sbírky se však částky snižovaly a na konci se už vybíraly poměrně nízké. „Některé pokladničky byly umístěné v příspěvkových organizacích nastálo, ale měli jsme i přenosné, do nichž jsme vybírali během akcí, které pořádalo město Most. Ať už se jednalo o malířské sympozium, sportovní zápas nebo slavnosti,“ představila fundraisingovou strategii města Petra Trojnová.

Jan Čihák potvrdil, že měli podobné zkušenosti, nejvíce využívali bankovní účet a pokladničky. Stejně jako v Mostě a Buchlovicích, se také v Zahrádce snažili vybírání finančních prostředků zpestřovat novými akcemi, otevírat kostel veřejnosti, pořádat komentované prohlídky či koncerty, během nichž mohli návštěvníci do pokladniček přispět.

Na co se zaměřit při medializaci sbírky?
Petra Kropáčová uvedla, že se velmi osvědčily speciální nabídky. Kromě zmíněných služeb, které nabízeli farníci, také zaujaly netradiční prohlídky kostela. Dále se v Buchlovicích snažili využít turistické návštěvnické sezony na hradě a zámku. Organizátoři sbírky se dohodli na pořádání speciálních prohlídek těchto objektů v kombinaci s výstavami, na nichž se farníci podíleli. Zároveň byly tyto akce zajímavé i pro televizní reportéry a pro tisk, což při medializaci významně pomohlo.

V Mostě pravidelně každý měsíc v radničních novinách informovali o možnostech, jak se dá přispívat a zveřejňovali informace o tom, jak postupuje práce sochařů, kteří sochu obnovovali souběžně s probíhající sbírkou. Tyto zprávy se podle Petry Trojnové těšily velké pozornosti. Sochaři na začátku dostali přibližně 480 kilogramů bronzových fragmentů z původní sochy, jejich úkolem bylo ji celou složit a doplnit to, co chybělo. Zpočátku byla velká část lidí k projektu skeptická, protože fragmenty byly ve špatném stavu. Do akce se zapojily i školy. „Děti sbíraly papír a výtěžek slavnostně předávaly do pokladničky. Toho se vždy účastnili zástupci regionální televizí, a když se pak děti mohly vidět ve vysílání, vím, že i to je motivovalo. Ke každé pokladničce, která byla umístěna v organizaci, jsme připravili panely. Lidé tak měli dostupné údaje o sbírce, ale také o osudech původního pomníku. Nechali jsme vyrobit malé kalendáře, kde byly také všechny tyto informace, takže jsme systematicky informovali v průběhu celé sbírky,“ odpověděla na otázku Petra Trojnová.

Jan Čihák souhlasil, že pro úspěch veřejné sbírky je nutné, aby se o ní vědělo, proto připravují pravidelné akce, během nichž kostel zpřístupňují a nabízejí i další doprovodný program. Dárci se tak mohou přesvědčit o postupu prací přímo na místě. Navíc je případ zaniklé obce specifický. Zahrádka se nachází v ochranném pásmu vodního zdroje, takže oblast není běžně přístupná vyjma kostela a hřbitova. Proto spolek využívá pravidelné akce, například obnovenou Zahrádeckou pouť či setkání na Dušičky, kdy se využívají sbírkové pokladničky. Navíc se účastní pouti u nedaleké Křižné studánky, což je poutní místo v lese nad Zahrádkou. Každoročně při této příležitosti prodávají suvenýry se zahrádeckou tematikou a výtěžek shromažďují do pokladniček. Nedílnou součástí propagace je samozřejmě aktualizace informací na internetových stránkách a spolupráce s regionálními a celostátními médii.

Využívali jste při propagaci také sociální sítě?
Petra Kropáčová uvedla, že pro některé akce vytvářeli na facebookových stránkách takzvané události, které dokázaly přilákat především mladší návštěvníky, od nich se informace šířila i k ostatním a často pak přišly celé rodiny. Všichni tři zástupci veřejných sbírek se shodli, že k propagaci využívali především své internetové stránky, kde prezentovali nejen sbírku, ale také zajímavé informace o objektech, na jejichž obnovu vybírali finanční prostředky.

Více informací o projektu a program letošní konference včetně panelových diskuzí naleznete na stránkách MÁME VYBRÁNO. První a druhou panelovou diskuzi z loňského ročníku konference si můžete přečíst ZDE a ZDE.

Autor: Dagmar Koželuhová

 

odeslat e-mailem vytisknout

zpět na hlavní stranu Na hlavní stranu Pro památky info