PROPAMÁTKY |

Vliv dezinfekce na historické předměty budou zkoumat odborníci

21. 1. 2021 Výzkum se bude provádět na hradech Bouzov (na snímku) a Český Krumlov. | Foto: Bjalek Michal – Wikimedia Commons | Licence: CC-BY-SA 3.0 ČESKO | Hrady Bouzov a Český Krumlov budou dějištěm výzkumu vlivu čisticích prostředků na povrch historických předmětů. Výstupy budou sloužit kastelánům pro správný postup při dezinfekci památek s ohledem na bezpečnost návštěvníků a také ochranu kulturního dědictví.

Potřeba správného postupu při zbavování možných choroboplodných zárodků z historických zábradlí, madel, klik nebo lakovaných dřevěných podlah vyvstala s pandemií nového koronaviru, kdy se Národní památkový ústav musel vypořádat s novými hygienickými požadavky na provoz. „Kasteláni mají oprávněné obavy, aby při dlouhodobém používání těchto chemických prostředků nepoškodili například historické kliky nebo zábradlí hradního schodiště. Výzkumníci budou proto hledat šetrný a zároveň účinný postup pro očištění povrchů historických předmětů,“ uvedl Karel Lemr z Katedry analytické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, jedné ze tří institucí, jež se na výzkumu podílejí. Dalšími jsou Národní památkový ústav a Akademie výtvarných umění v Praze.

Odborníci již zmapovali, jakým způsobem byla dezinfekce povrchů prováděna. „Škála využívaných prostředků je široká. Nejšetrnější je přitom ošetřování mýdlovou vodou,“ podotkl Karel Lemr. Vliv jiných preparátů na konkrétní povrchy a povrchové úpravy se bude testovat v laboratořích. „Škála metod je široká. Měří se například barevnost a odrazivost povrchu. Vzorky se budou zkoumat i mikroskopickými technikami, abychom zjistili, zda daný chemický výrobek naruší strukturu povrchu,“ popsal výzkum Karel Lemr. Finální část projektu se bude provádět přímo na hradech v Českém Krumlově a Bouzově. Pokud vědci na povrchu zaznamenají nějaké změny, pustí se do pátrání po tom, která složka konkrétního prostředku je způsobila. Následně posoudí, zda tuto rizikovou složku mohou z daného přípravku vyloučit nebo ji nahradit.

Poznatky vědců budou základem pro vznik koncepčního doporučení Národního památkového ústavu o nejvhodnějších přípravcích pro použití na historických površích, popřípadě jak po dezinfekci předmět vhodně ošetřit, aby nedocházelo k jeho nežádoucím změnám. Národní památkový ústav zatím žádné škody vzniklé dlouhodobým používáním těchto prostředků nezaznamenal. Finance na výzkum byly získány z programu Technologické agentury České republiky.

Bližší informace naleznete na stránkách UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI.