Hlavní strana>>Zpravodajství>>Celá ČR>>Zprávy z regionů>>Tři lokality z České republiky získaly značku Evropské dědictví
14. 4. 2020
Kynžvart proslul jako místo diplomatických setkávání a společných řešení evropských otázek. | Foto: Chmee 2 - Wikimedia Commons
Památky titulované od roku 2013 označením Evropské dědictví (European Heritage Label) lze definovat jako přírodní, podvodní, archeologické, průmyslové nebo městské pamětihodnosti, kulturní krajiny, památná místa, kulturní statky a také nehmotné dědictví, které sehrály významnou úlohu v dějinách Evropy. Doplňuje tak další iniciativy, jako jsou například Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO nebo evropské kulturní trasy Rady Evropy. Oceněním se může v současnosti pyšnit celkem 48 míst. Jsou mezi nimi například vesnice Schengen, místo podepsání dohody o volném pohybu, centrum Atén nebo loděnice v Gdaňsku. Mezi nově zapsanými jsou mimo jiné vraky lodí u portugalského souostroví Azory, pozůstatky antického osídlení v italské Ostii nebo skupina tří historických domů v lotyšské metropoli Rize nazývaná Tři bratři.
Význam Kynžvartu je symbolicky spojen s historickou iniciativou Klementa Metternicha. Představuje místo, kde se formovala ponapoleonská Evropa a vznikly první rané diplomatické vztahy na základě mezinárodního práva. Původní kancléřova představa byla postavena na federativním uspořádání národů sledujících společný prospěch. Právě pro tyto důvody byl zámek vybrán jako kandidát za Českou republiku. Nominaci na národní úrovni volila porota složená ze zástupců Ministerstva kultury, Národního památkového ústavu, Národního filmového archivu, Památníku národního písemnictví a Národního ústavu lidové kultury.
Pražská a brněnská kolonie funkcionalistických domů uspěly v rámci společné přihlášky České republiky, Polska, Rakouska a Německa, kde mezi světovými válkami vznikly soubory rodinných objektů po vzoru dílenského svazu Werkbund. Dejvická osada Baba zahrnuje 33 vil z let 1932–1940. Stavby různého typu vznikly podle projektu Svazu československého díla pod vedením architekta Pavla Janáka. Své domy si zde nechala postavit řada známých osobností od významných architektů. V roce 1993 získalo území statut městské památkové zóny.
Výstavní kolonie Nový dům v Brně-Žabovřeskách představuje 16 funkcionalistických budov postavených v roce 1928 u příležitosti desátého výročí vzniku Československa. Jejich rozmístění pod Wilsonovým lesem vyhotovili architekti Bohuslav Fuchs a Jaroslav Grunt na základě půdorysů domů dodaných devíti projektanty.
Více informací naleznete na stránkách EUROPEAN HERITAGE LABEL.
Autor: Kryštof Havlice