Hlavní strana>>Zpravodajství>>Celá ČR>>Zprávy z regionů>>Obnova tří muzejních objektů
6. 1. 2022
Pohled na liberecké muzeum s charakteristickou věží | Foto: Kryštof Havlice
Síť muzeí v Česku je velice hustá a převážná většina z nich sídlí v objektech, které měly původně jiný účel. Budovy muzejního typu u nás vznikaly ve velké míře od třetí čtvrtiny 19. století do první světové války. V současnosti na mnoha objektech probíhají velké rekonstrukce, mimo jiné lze uvést Muzeum Těšínska v Jablunkově, Wenkeův dům v Jaroměři, Armádní muzeum Žižkov v Praze nebo Muzeum literatury v Petschkově vile v Bubenči, jehož otevření se chystá v roce 2022.
LIBEREC
Monumentální a zároveň hlavní budova Severočeského muzea na Masarykově třídě byla postavena v letech 1896–1898 podle projektu rakouského dvorního architekta Friedricha Ohmanna v novorenesančním slohu s raně secesními prvky. Hlavními poznávacími znaky jsou například obklad stěn z hořického pískovce a bohatá sochařská výzdoba. K prvním stavebním úpravám došlo v roce 1904 v okamžiku získání uměleckých sbírek místního sběratele a podnikatele Heinricha Liebiega.
V letech 2018–2020 proběhla celková obnova všech veřejně přístupných interiérů a části původních kanceláří, které se proměnily v depozitáře sbírkových předmětů. Došlo k úpravám pro bezbariérový provoz, nově byl upraven vstupní vestibul, recepce s obchodem, šatna, toalety, knihovna, výukový ateliér nebo výtah. Objekt byl vybaven novými technologiemi včetně expozičního osvětlení a klimatizace. Všechny původní uměleckořemeslné součásti zahrnující teracové podlahy, truhlářské a sochařské prvky, vstupní schodiště nebo historické osvětlení prošly náročným restaurováním. Projektantem realizované obnovy se stal ateliér Hlaváček-architekti, s. r. o., generálním dodavatelem stavební části byla firma BAK stavební společnost, a. s., dodavatelem interiérového vybavení byla firma M Plus, spol. s r. o. Celkové náklady rekonstrukce byly 143 milionů korun. Projekt byl spolufinancován z Integrovaného regionálního operačního programu Evropské unie, investorem se stal také jakožto zřizovatel Liberecký kraj. Obnova postoupila do finále v mezinárodní soutěži muzeí The European Museum of the Year Award (EMYA).
OLOMOUC
Někdejší klášter klarisek s kostelem sv. Kláry zahrnuje objekt bývalého klášterního svatostánku orientovaného do náměstí Republiky s navazujícími křídly uzavírajícími obdélné nádvoří. Budovy bývalého kláštera pocházejí převážně z pozdně barokního období a leží v severozápadní části olomouckého Předhradí v původním místě klariského kláštera, jehož počátky jsou zasazovány do poloviny 13. století. Výstavba refektáře se severním křídlem je spojovaná s abatyší Agnes Schreyerovou a rokem 1754, navazovala na úpravy městské fortifikace. Stavitelem byl olomoucký zednický mistr Matyáš Kniebandl. Vznik kostela dokončeného v roce 1774 je spjatý s pozdější abatyší Norbertou Munierovou a zednickým mistrem Václavem Bedou. Ke zrušení konventu v rámci úvodní vlny josefínských reforem došlo v roce 1782. Výraznější stavební úpravy proběhly na přelomu 18. a 19. století, kdy budovy využívala vojenská správa a jejich část sloužila jako knihovna. V 50. letech 20. století byla dispozice přizpůsobena v souvislosti s přeměnou areálu k muzeálnímu využití.
V létě 2021 byla dokončena obnova krovů pojímající přeskládání a doplnění nové pálené střešní krytiny. Stavební proces ve střešních partiích severního, západního, východního křídla a pultového zastřešení přiléhajícího k bývalému kostelu sv. Kláry byl spojen s následnou obnovou barevnosti fasád. Obnovu střešních částí zahrnující opravu krovů při použití tradičních tesařských spojů, pokládku pálené tašky typu Bobrovka Tondach, nové měděné části střech a klempířské prvky provedla společnost H & B delta, s. r. o. Hlavním projektantem byla společnost OK PYRUS, s. r. o., a dodavatelem STAVARIA NEO, s. r. o. Na celém projektu oprav se finančně podílel Olomoucký kraj, který je zřizovatelem muzea. Celkové náklady realizované fáze činily přes 34,6 milionu korun.
FULNEK
Stavba původně bratrského sboru vznikla v 15. století a sborová modlitebna nedlouho poté. Její současná podoba je výsledkem početných stavebních úprav. Obvodové zdivo kaple pochází z konce 15. století. Původní modlitebna byla v podstatě jednolodním kostelem s polygonálním presbyteriem. Mezi lety 1618–1621 zastával funkci správce sboru Jan Amos Komenský a později koncem 17. století kostel zanikl. Nacházela se v něm jízdárna, současně byl využíván také jako sýpka. Počátkem 18. století vznikl špitál. S touto úpravou souvisí provedené stavební změny, konkrétně oddělení části lodi a presbyteria příčkou. Vznikla kaple sv. Wilgefortis (sv. Starosty), která byla vysvěcena v roce 1706. Zbývající část lodi byla rozdělena trámovým stropem, zejména z nutnosti dispozičních úprav na pokoje pro špitálníky. Svému účelu objekt sloužil ještě koncem 19. století, později byl opuštěn a chátral. V 50. letech minulého století se prostor v rámci rozsáhlé rekonstrukce proměnil na Památník Jana Amose Komenského.
V roce 2017 se památka nacházela v neutěšeném technickém stavu především s nemalými problémy souvisejícími se vzlínáním vlhkosti zdiva. Při započaté obnově byly provedeny nové rozvody sítí, nová cihlová, částečně pískovcová podlaha a omítky. Došlo k opravě stropů, rozebrání částí stěn, výměně měděné krytiny za pálenou tašku nebo výměně oken a dveří. Obnova muzea a instalace expozice byla z převážné části financována z Evropské unie, která se podílela částkou 25,42 milionu korun. Druhý velký podíl poskytl Moravskoslezský kraj v hodnotě 15,58 milionu korun a zbývající části byly hrazeny ze zdrojů Muzea Novojičínska. Hlavním projektantem úprav byl Petr Tomeš, zhotovitel TVARSTAV – REAL, s. r. o., sanaci vlhkosti zajišťovala firma IZOLACE A SANACE ZDIVA - PRINS, s. r. o.
Celý nezkrácený text doplněný o názory odborných garantů z Národního památkového ústavu všech tří akcí si můžete přečíst v časopisu PROPAMÁTKY ZIMA 2021/2022. Tištěný čtvrtletník zasíláme všem našim dárcům po celý rok zdarma. Více informací naleznete na stránce Klubu PROPAMÁTKY. Archiv starších časopisů je k dispozici ZDE.
Přečtěte si také ROZHOVOR | S Petrem Chlebcem o obnově muzea Svět Komenského.
Autor: Kryštof Havlice