Hlavní strana>>Zpravodajství>>Celá ČR>>Zprávy z regionů>>NÁZOR | Svou podporou se podílím na dobré věci
25. 5. 2022
Pravidelná dárkyně Anna Mettler | Foto: Archiv Anny Mettler
Kdy jste zpozorovala, že žijete pro památky?
Zájem o památky jde ruku v ruce se zájmem o historii jako takovou. Pocházím z Krnova, malého města na polských hranicích, kousek od Jeseníků, ale ne tak daleko do Ostravy. Jde o menší pohraniční město s bolestnou zkušeností poválečného odsunu Němců, které své nejlepší časy zažilo právě před válkou. Genius loci se těžko popisuje slovy; i když už mnoho let žiji jinde, projít se Krnovem a nasát jeho atmosféru má pro mě stále svoje neměnné kouzlo. Tady na gymnáziu jsem se nadchla pro dějepis a původně jsem se mu chtěla věnovat i profesně, v Ostravě jsem později vystudovala historii s češtinou. Život šel však jiným směrem, a nakonec tak jsem se oboru nikdy nevěnovala. Zájem o věci minulé mi však zůstal a provází mě dál v podstatě každý den. Významně k tomu přispívá i práce mého manžela, který se s kolegy věnuje restaurování a stavbě píšťalových varhan.
K jaké historické stavbě nebo místu máte vztah a proč?
Asi nedokážu jmenovat jedno jediné místo nebo stavbu. Je to třeba hrad Vysoký Chlumec, pod nímž jsme si s bratrem jako malí hrávali. Je to kostel Panny Marie Sedmibolestné v Krnově na Cvilíně, kde jsem se vdávala. Je to namátkou Plzeňské podzemí, židovský hřbitov v Osoblaze, hrad Lukov u Zlína, Vařákovy paseky pod Vsetínem, Mohyla nad Tachovem, Loreta v Boru u Tachova, lesy na Landeku u Ostravy, strážný hrad Přimda, Olomoucký konvikt, Terezín, skanzen v Příkazech a další – zkrátka místa, která mám spojená s konkrétními hlubokými vzpomínkami. A je to také krajina kolem mě a místo, kde žiji. Ráda a často se kolem sebe dívám a vnímám.
Podle čeho si vybíráte, koho podpořit? A proč podporujete PROPAMÁTKY pravidelně?
S manželem podporujeme už léta pravidelně Lékaře bez hranic a Člověka v tísni. Dobře si uvědomuji, jaké máme štěstí, že žijeme tam, kde žijeme. Zároveň mě drtí ten pocit bezmoci, že nemohu nic udělat s hrůzami, které se dějí po celém světě; ať už jsou to přírodní katastrofy, nebo věci, které si způsobujeme my lidé navzájem. Díky podpoře těchto organizací je ten pocit bezmoci trochu snesitelnější. Občas také podpoříme nějaký projekt kolem nás. Obdivuji nadšence, kteří se pustí nejen do časově, ale především finančně náročných projektů, které pozitivně proměňují okolí kolem nás – opravují stará nádraží, obnovují staré aleje, vysazují sady ze starých odrůd, obnovují drobné sakrální památky v krajině, zachraňují chátrající kostely v pohraničí a podobně – každý takový počin mě naplňuje nadějí a optimismem. A proč zrovna PROPAMÁTKY? Právě proto.
Psychologové se shodují, že člověku prospívá, když udělá něco nezištně pro druhého.
Psychologové asi dobře vědí, co říkají. Podpora PROPAMÁTEK pro mě znamená především radost, pocit smysluplnosti, pocit spoluvytváření a spolupodílení se na dobré věci.
Staňte se i vy pravidelným dárcem – každý dar přispívá k dlouhodobé stabilitě redakce. Výhody klubu přátel i snadnou možnost podpory najdete na KLUB.PROPAMATKY.CZ.
Autor: Jan Štifter