PROPAMÁTKY | Zpravodajství

NÁZOR | Opravdovost, nezištnost. Proto podporuji PROPAMÁTKY

31. 5. 2022 Michal Sejk je profesí archivářem. | Foto: Archiv Michala Sejka | Licence: Všechna práva vyhrazena ČESKO | „Profesí mám vlastně k ochraně památek blízko, jelikož jsem archivářem s vystudovaným oborem archivnictví-historie,“ říká Michal Sejk. Pravidelně podporuje PROPAMÁTKY. „Je mi blízký jejich odborný, personální a propagační rozměr,“ doplňuje.

Kdy jste zpozoroval, že žijete pro památky?
Že žiju pro památky, bych přímo neřekl, mohl bych tedy odpovědět, že jsem to prozatím nezpozoroval. Každopádně památky obecně, a s ohledem na většinový společenský názor zřejmě paradoxně ty malé, z globálního pohledu méně významné či zapomenuté, ideálně se „stopou dějin“, mě přitahují odmalička. Přiznám se, že v průběhu času jsem spíše zastáncem účelnosti a využitelnosti památek v reálném čase, proto tedy výše zmíněná stopa dějin: přestavby, opotřebení, adaptace, klidně i památkově stěží uchopitelné, komplikované a ve své podstatě třeba obtížně odborně přijímané. Stále méně mě přitahuje stvoření památky pro památku, o to více obdivuji odvážné počiny k využití starých budov a památek obecně. V renesanci se také obtížně rekonstruovaly gotické paláce, a bylo proto nutné je nahradit s ohledem na účelnost staveb. Neberte to však absolutně a už vůbec ne odmítavě. Nechci stavět chobotnici nebo polárkový dort na místě Českého Šternberka, byť se obdivuji obému (hradu i moderní architektuře).

K jaké historické stavbě nebo místu máte vztah a proč?
Samozřejmě jsou to stavby, které mě obklopovaly v mládí nebo v zásadních životních momentech, a bylo by jich mnoho, a ke každé je ten vztah jiný (vlastnický, emotivní v pozitivním i negativním slova smyslu, estetický, pracovní). Pokud bych ale měl vybrat jednu konkrétní stavbu, pak je to rozhledna na Neštětické hoře u Neveklova v okrese Benešov. Počin stavitele Františka Maříka z roku 1927, za kterým se skrývá velkolepý příběh pramenící z místní tradice o velkém krveprolití na tomto kopci za třicetileté války a gradující ve 20. letech za garance agrárního hnutí. Stavba rozhledny je pikantní také v tom, že vlastně z úředního hlediska neexistuje, a přesto je už několik desetiletí cílem a dějištěm mnoha aktivit. A mým cílem je, aby nejpozději ve 100 letech tato dáma byla nejen legalizována, ale i opravena a hlavně aby byl zhodnocen výše zmíněný příběh včetně jeho přesahů do současnosti.

Podle čeho si vybíráte, koho podpořit? A proč podporujete PROPAMÁTKY pravidelně?
Podle smysluplnosti. Líbí se mi nejen portfolio činnosti PROPAMÁTKY, je mi blízký jejich odborný, personální a propagační rozměr. Cítím v tom kus opravdovosti a nezištnosti. Což je vlastně i odpověď na druhou otázku.

Psychologové se shodují, že člověku prospívá, když udělá něco nezištně pro druhého. Jak to máte vy?
Tak to netuším. Jsem založením spíš cynik a o svou duši příliš nedbám. Snad by se hodil bonmot, že co mi neuškodí, to mi může prospět. Ale v tom to není. Důležité je, že mohu svou malou částkou prospět ku zdárné činnosti PROPAMÁTKY.

Staňte se i vy pravidelným dárcem – každý dar přispívá k dlouhodobé stabilitě redakce. Výhody klubu přátel i snadnou možnost podpory najdete na KLUB.PROPAMATKY.CZ.