PROPAMÁTKY | Zpravodajství

Na seznam národních kulturních památek by mohlo přibýt až 25 nových objektů

2. 12. 2013 Mezi navrhovanými objekty, které by mohly mít status národní kulturní památky, jsou i automatické mlýny v Pardubicích. | Foto: Zdeněk Pražák – Wikimedia Commons | Licence: CC-BY-SA 3.0 ČESKÁ REPUBLIKA | Seznam národních kulturních památek by se mohl rozšířit o 25 objektů. Nyní je na seznamu s nejvyšší možnou mírou památkové ochrany celkem 272 nemovitostí i movitých památek. Mezi navrhovanými položkami je hodně památek průmyslové architektury.

Návrh Ministerstva kultury byl 21. listopadu zveřejněn v knihovně připravované legislativy, do 12. prosince trvá připomínkové řízení. Národní kulturní památky stanovuje svým nařízením vláda. Z navrhovaného souboru je 11 kulturních památek v soukromém majetku, sedm v majetku krajů a obcí, dva v církevním majetku, tři v majetku státu a dvě památky mají vlastnictví kombinované.

Soukromý je také monumentální barokní zámek Týnec u Klatov, který již 15 let opravuje sběratel umění Jan Pelánek. Zda prohlášení za národní kulturní památku je pro majitele historické nemovitosti přínosem, či nikoli, Pelánek komentuje slovy: „Dal bych za to duši. Ministerstvo kultury sice na opravy zámku ze svých programů přispívá, statut národní kulturní památky by ale mohl otevřít cesty k dalším zdrojům.“

Na seznamu návrhů není žádná památka v Praze, ta ale má evidováno nejvíce národních kulturních památek, celkem 46. Jihočeský kraj má dnes na seznamu 33, přibýt by mu měly čtyři – vedle vodní pily v Penikově a bechyňského mostu je to ještě část souboru plavebních kanálů na Šumavě. Schwarzenberský kanál a Kaplický potok jsou v Jihočeském kraji, Vchynicko-tetovský kanál je na území Plzeňského kraje. „Plavební kanály svým citlivým provedením dokládají vysokou úroveň a kultivovanost lidských zásahů do přírodního prostředí horské krajiny Šumavy,“ píší navrhovatelé.

Čtyři Národní kulturní památky by měly přibýt v Jihomoravském kraji, jenž je na tyto nejvíce chráněné památky bohatý, má jich 29. Železárna Stará huť byla postavena kolem roku 1746 a je nejstarší dochovanou vysokou pecí belgického typu ve střední Evropě. Národní kulturní památkou se má stát viniční dům v Pavlově z poslední třetiny 17. století, návesní zvonice v Louce, která reprezentuje drobné sakrální stavby charakteristické pro moravské obce, a usedlost v Kučerově s dochovaným žudrem, tedy mohutným rizalitem vystupujícím před průčelím domu.