PROPAMÁTKY |

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Celá ČR>>Zprávy z regionů>>MÁME VYBRÁNO | Odpovídá František Bányai

Zpravodajství

Celá ČR

zpět

 

MÁME VYBRÁNO | Odpovídá František Bányai

28. 5. 2020 Propamatky.info: O takzvaných stolpersteinech – kamenech zmizelých – hovořil František Bányai. O takzvaných stolpersteinech – kamenech zmizelých – hovořil František Bányai. | Foto: Aleš Kozák | Licence: Všechna práva vyhrazena Středečním hostem na konferenci MÁME VYBRÁNO byl František Bányai, předseda pražské židovské obce. V Praze koordinuje takzvané stolpersteine neboli kameny zmizelých. Tady jsou vaše otázky z večerní diskuze.

Proč byly v projektu zvoleny právě dlažební kostky jako připomínka obětí holocaustu?
Je to autorský nápad pana Guntera Demniga. Na stránkách www.stolpersteine.eu je popsaná celá historie projektu. Nápad je to originální, vlastně si neuvědomuji, že by někdo dříve umisťoval pamětní desky do chodníku. I když na pražském Staroměstském náměstí je už dlouhou dobu připomínka pánů, kteří tam přišli o hlavu. U nás se objevují i jakési jiné kameny zmizelých, které imitují projekt. Využívají nápad. Nikdo tomu nebrání, i když se mi to úplně nezamlouvá.

Existují oběti holocaustu, které by podle vás kámen mít neměly?
To nedokážu posoudit. Stolpersteine jsou tu obecně pro oběti nacionálního socialismu. Tedy Židy, ale také Romy nebo další lidi popravené třeba na Pankráci. Ten projekt se nemusí každému líbit, ale v Čechách jej společnost přijímá velmi pozitivně.

Kolik je kamenů v celé České republice?
V Praze asi 360, v ČR jich najdete další stovky. Pan Gunter Demnig nechtěl centralizovaný projekt, v každém městě se kameny domlouvají zvlášť. Každý zájemce dříve jednal zcela samostatně, sám si požádal o povolení, teprve teď žádáme hromadně, abychom nezatěžovali úředníky různými žádostmi. Pokud budete hledat kameny ve svém městě, budete muset použít Google: tvůrci stolpersteine o tom většinou někde něco napíší, takže je to dohledatelné.

Rozuměl jsem dobře, že stolpersteine je možné zřídit i pro osoby, které nejsou židovského vyznání? Ptám se proto, že můj dědeček se nevrátil z koncentračního tábora. I pro něho by bylo možno žádat o zřízení kamene zmizelých?
Stolpersteine nesouvisí s náboženstvím. Spojitost s Židy se nabízí hlavně proto, že židovských obětí bylo nejvíc. První kamen v Německu od pana Demniga byl spojen s romskou obětí. V Praze také dnes Židy připomíná většina kamenů a ve světě dokonce najdete i takové, které někdo nechal vyrobit pro přeživší, nebo dokonce stále žijící osoby.

Jaký je nejčastější zdroj financování kamenů, jsou to veřejné nebo soukromé prostředky?
Soukromé, většinou si to každý platí sám. Ale někdy k tomu přispějí i veřejné sbírky, třeba teď v Písku, a to je pak krásná věc, když se v tom angažuje víc lidí. Jeden kámen si objednala Městská knihovna v Praze. V Žacléři zase pokládáme kámen, který financuje město. A v Českých Budějovicích se rozhodli dobrovolníci, že každý rok položí 10 kamenů. Tak jim fandím.

Kolik židovských obcí dnes působí v ČR? Menší obce zanikly hned po válce?
V republice působí 10 obcí, v Čechách 7 a na Moravě 3. Zastřešuje je Federace židovských obcí. Praha je největší, pokrývá území až k jihočeskému Rožmberku. Naši členové ovšem nemusí žít jen v Čechách, máme své členy (dříve Pražany) v Kanadě, Americe, Německu, Izraeli nebo Anglii.

Je důležité, aby se o holocaustu dozvěděly všechny generace. Jaká je odezva ze strany škol při spolupráci?
Ze škol je odezva velmi dobrá. O holocaustu musíme mluvit pořád dokola, ale je to obtížné, mladší nevědí, co bylo v roce 1968 nebo 1989, a my mluvíme o něčem z dávných 40. let.

Jak na vás působí projekt Našeho vojska, které teď vydalo kalendář s nacistickými pohlaváry?
Představte si, že by někdo znásilnil vaše příbuzné, pak by se tím veřejně chlubil a ještě by z něj někdo udělal hvězdu z kalendáře. Je to hyenismus největšího ražení. Chtěl bych vidět člověka, který si doma pověsí kalendář s vrahy, odsouzenými řádným soudem, kalendář s lidmi, kteří mají na svědomí 45 milionů civilních obětí.

Jaký je příběh vaší rodiny?
Tatínek i maminka přežili Osvětim, ale většina členů rodiny tam zůstala. Nebyli tetičky, babičky, dědečkové, o holocaustu se dlouho ani nemluvilo. Pocházím z jižního Slovenska, naši byli deportovaní v roce 1944.

Co si myslíte o lidech, kteří mají dvorky vydlážděné židovskými náhrobky a nechtějí je vrátit?
Neznám takové případy a netuším, proč tak ti lidé činí. Pokud víte o někom, kdo vlastní kameny z židovských hřbitovů, dejte nám vědět, pokusíme se otevřít jednání o jejich navrácení.

Sledujte nás tento týden každý večer – nový rozhovor začíná dnes v 18.00 hodin, hostem bude Radek Tvrdík z Místní akční skupiny Lípa pro venkov. Téma hovoru se zaměří na možnosti financování oprav drobných památek. Přihlaste se na www.mamevybrano.cz. Na stejném odkazu získáte přístup i k odvysílaným rozhovorům.

Čtěte také:

Otázky a odpovědi k prvnímu rozhovoru o duchovní krajině Novohradských hor s Michaelou Vlčkovou

Diskuzi o obnově mariánského sloupu na Staroměstském náměstí s Petrem Váňou

Autor: Jan Štifter

 

odeslat e-mailem vytisknout

zpět na hlavní stranu Na hlavní stranu Pro památky info