Hlavní strana>>Zpravodajství>>Celá ČR>>Tipy a inspirace>>Tři vodárenské věže a jejich využití
21. 1. 2018
Letenská vodárenská věž typologicky představuje šestipodlažní hranolovou stavbu s neorenesanční fasádou a výrazným arkádovým ochozem tvořeným kamennými krakorci. | Foto: Kryštof Havlice
Cílem je nastínit nejen široké typologické rozpětí těchto objektů, ale zejména odlišné možnosti současného využití. V krajině vodojemy představovaly nepřehlédnutelné pohledové dominanty a autentický prvek v panoramatech. V současné houstnoucí sídelní zástavbě se mnohdy ztrácí a z důvodu neustále stoupající výškové hladiny měst se postupem let zneviditelňují. Nadále však tvoří jednu ze stěžejních součástí průmyslového dědictví, čemuž odpovídá jejich průběžné zařazování do Ústředního seznamu kulturních památek. Statut kulturní památky aktuálně získaly věžový vodojem v Hradci Králové nebo v Chlumčanech na Plzeňsku.
Praha Méně nápadný památkově chráněný areál poblíž Letenského náměstí vznikl současně s projektem vodovodu pro Hradčany, Bubeneč a Dejvice se společným vodojemem na Letné. Byl vybudován staviteli Karlem Hübschmannem a Františkem Schlafferem podle projektu Jindřicha Fialky v roce 1888. V roce 2016 byla zahájena dlouho odkládaná a stále probíhající obnova, kterou lze označit jako vzorovou. Kromě zachování hlavní funkce související s využitím pro Domov dětí a mládeže plánuje městská část Praha 7 umístit do věže jednu třídu mateřské školy. Výrazným zpestřením se má stát instalovaný periskop. Obnova, kterou financuje převážně magistrát, by měla vyjít přibližně na 54 milionů korun.
Karviná
Konstruktivistická věž viditelná na severním horizontu města je kulturní památkou a představuje osmipodlažní stavbu kruhového půdorysu s vestavěnou vodní nádrží a kuželovou střechou. Na konci druhé světové války sloužila stavba jako pozorovatelna. V roce 1972 vodojem důsledkem vybudování nového přivaděče Karviná-Petrovice ztratil svůj význam a byl odpojen od vodovodní sítě. Do roku 2009 se v jejích útrobách nacházela část původního technického vybavení. V roce 2011 stavbu získal soukromý majitel s cílem vybudovat hotelové ubytování. Záměr byl následně přehodnocen a věž byla upravena na byty. V loňském roce byla hlavní část přestavby ukončena. Investice časově a organizačně náročné přestavby přesáhly částku 20 milionů korun.
Nové Město nad Metují
Bývalá vodárenská věž je součástí středověkého pevnostního okruhu zámeckého areálu, který náleží mezi národní kulturní památky. Původně hradební bašta se nachází jihovýchodně od budovy zámku. Městská fortifikace zde byla vybudovaná v souvislosti se vznikem města v roce 1501. Věž vznikla na okrouhlém půdorysu a má jehlancovou střechu. Je vyzděna převážně z lomové opuky a místy cihelného zdiva spojovaného maltou. K nejpoškozenějším částem dosud patřil jižní obvodový plášť. První etapa jeho rehabilitace započala v srpnu loňského roku s cílem odstranit největší statické poruchy a celkově zamezit postupující degradaci zdiva. Tuto část spojenou s náklady přibližně 160 tisíc korun se podařilo dokončit, přičemž práce mají pokračovat v budoucích letech.
Text doplněný mimo jiné o fotografie nebo názor specialisty Lukáše Berana z Výzkumného centra průmyslového dědictví FA ČVUT si můžete přečíst v čtvrtletníku PROPAMÁTKY ZIMA 2017/2018.
Všem našim dárcům posíláme zdarma celý rok tištěný čtvrtletník PROPAMÁTKY jako poděkování. Více informací naleznete v sekci PODPOŘTE NÁS.
Autor: Kryštof Havlice