PROPAMÁTKY |

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Celá ČR>>Tipy a inspirace>>ROZHOVOR | Restaurátorka Kateřina Pachtová míří z Brna na Sorbonnu

Zpravodajství

Celá ČR

zpět

 

ROZHOVOR | Restaurátorka Kateřina Pachtová míří z Brna na Sorbonnu

19. 8. 2014 Propamatky.info: Kateřina Pachtová se po absolvování restaurátorské školy v Brně těší na studium na pařížské Sorbonně. Kateřina Pachtová se po absolvování restaurátorské školy v Brně těší na studium na pařížské Sorbonně. | Foto: Vyšší odborná škola restaurátorská v Brně | Licence: Všechna práva vyhrazena BRNO | Čerstvá absolventka Vyšší odborné školy restaurátorské v Brně Kateřina Pachtová míří za dalším studiem na pařížskou Sorbonnu, kam byla přijata do dvouletého navazujícího programu zaměřeného na konzervování a restaurování kulturních památek.

Co vás vedlo ke studiu restaurování a proč jste po střední škole zvolila právě Vyšší odbornou školu restaurátorskou v Brně?

Už od malička jsem měla výtvarné sklony, které jsem se rozhodla více rozvíjet i po maturitě na francouzském gymnáziu v Brně. Mám ráda umění a jeho vytváření, ale nikdy jsem neměla dostatečnou inspiraci a invenci stát se umělkyní. Je mi bližší právě ta řemeslná stránka, která je v restaurování zásadní. Studium restaurování malířských technik mě zaujalo propojením spousty vědních oborů a svojí rozmanitostí. Jednoduše se mi líbila představa práce s uměleckými díly se skalpelem v ruce jako chirurgové, zkoumání vzorků v mikroskopech a provádění analýz jako vědci a někdy až detektivní hledání historie díla.

Co vám brněnská restaurátorská škola dala a co pro vás osobně bylo nejpřínosnější?

Studium v Brně mi dalo hlavně ucelený pohled na profesi restaurátora a konzervátora, spoustu zkušeností a kontaktů v restaurátorském světě. Jedinečnou příležitostí pak byla možnost uskutečnit moji zahraniční stáž v restaurátorském ateliéru v Paříži. Bez této zkušenosti by moje přijetí na Sorbonnu nebylo možné.

Souběžně jste studovala na restaurátorské škole a na Masarykově univerzitě. Jaké obory jste si zvolila a proč?

Po maturitě jsem vedle restaurování začala kombinovaně studovat i bakalářský obor francouzský jazyk a literatura na Filozofické fakultě Masarykovy Univerzity v Brně. Skloubit obě studia dohromady sice bylo náročné časově i organizačně, ale zvládnutelné. Jádrem studia na restaurátorské škole je hlavně praktická výuka, požaduje se vysoká účast v hodinách, takže na studium na Masarykové univerzitě mi mnohdy nezbývalo mnoho času. Nejnáročnější to bylo pak ve zkouškovém období. Já jsem ale už od začátku věděla, že dokončit obě školy pro mě bude přínosné, a tak jsem vytrvala až do úspěšného ukončení obou oborů.

Jak jste se dostala k myšlence studovat restaurování ve Francii?

Francie je moje srdeční záležitost, takže mě studium ve Francii vždycky lákalo, ale spíš jsem o tom jenom snila. Myšlenka studovat ve Francii se začala rodit během mého ročního studia francouzské literatury na Univerzitě v Lille v rámci programu Erasmus, za to vděčím Masarykově univerzitě. Následně jsem absolvovala zahraniční stáž v Paříži, kterou mi zajistila Vyšší odborná škola restaurátorská v Brně. Během stáže jsem se začala zajímat o možnosti dalšího studia právě v Paříži. Pak jsem postupně sbírala informace o všech možnostech studia restaurování a jednotlivé školy jsem jela osobně navštívit. Nakonec jsem se rozhodla podat přihlášku na Univerzitu Paris 1 Pantheon-Sorbonne, která jako jediná škola ve Francii umožňuje získat univerzitní titul v oboru restaurování.

Co všechno jste musela udělat pro to, abyste byla ke studiu na Sorbonnu přijata rovnou do navazujícího magisterského studia?

Snadné to opravdu nebylo. Musela jsem připravit velice obsáhlou přihlášku se svojí kandidaturou. Bylo potřeba doložit motivační dopis, doporučující dopisy, portfolio prací, potvrzení všech absolvovaných stáží, detailní popis předchozího studia, výpisy známek a prokázat, že mám dostatečné kompetence a zkušenosti, abych moha být přijatá rovnou do magisterského studia. Všechno samozřejmě v ověřených překladech ve francouzštině. Nezbytností bylo také odhodlání a pevné nervy s francouzskou administrativou, která je velice pomalá a chaotická. Francouzské univerzity jsou ale v tomto směru otevřenější než ty české, lze se přihlásit do jakéhokoliv ročníku studia. Přijetí je však obtížnější, pokud se hlásíte na obor s velice omezeným počtem studentů, jako právě obor konzervování-restaurování kulturních památek na Sorbonně. Tam je v ročníku celkem 12 studentů ve specializacích malba, socha, keramika, grafika, textil, fotografie, vitráže a další umělecké předměty.

Jaké bylo pro vás přijímací řízení na prestižní francouzskou univerzitu ve srovnání se zkouškami na restaurátorskou školu v Brně nebo na Masarykovu univerzitu?

Bylo to úplně jiné. Nepsala jsem žádný test ani nedělala oborové zkoušky, moje schopnosti jsem musela prokázat a potvrdit už v přihlášce. Na základě zaslaných přihlášek byli vybraní studenti pozváni na pohovor. Dostala jsem pozvání a čekala mě další cesta do Paříže. Po absolvování pohovoru jsem vůbec nedoufala, že bych mohla být mezi ostatními kandidáty vybrána zrovna já. Považovala jsem za veliký úspěch už i samotné pozvání na pohovor. O to větší pak bylo moje překvapení, když jsem se po pár týdnech dozvěděla o svém přijetí. Je to pro mě neuvěřitelné, v příštím roce se připojím ke třem stávajícím studentkám prvního ročníku magisterského studia a ve specializaci malba jsem jako jediná přijatá.

Získala jste nějaké informace o tom, jak je studium restaurování v České republice hodnoceno francouzskou stranou?

O restaurování v České republice se toho ve Francii obecně moc neví. Setkala jsem se s pár francouzskými restaurátory, kteří spolupracovali s Národní galerií v Praze, a jejich zkušenosti byli velice pozitivní. Ze svých zkušeností mohu však říct, že je ve Francii zájem o poznávání restaurování v České republice zejména v rámci výměnných programů studentů nebo vzdělávacích exkurzí.

Máte již představu o vašich profesních krocích po ukončení studia? Plánujete návrat domů nebo spíše působení v zahraničí?

Můj nejbližší plán je prozatím úspěšně ukončit studium na Sorbonně a dál opravdu ještě nevím. Návrat domů zatím neplánuji, chtěla bych se zkusit prosadit ve Francii, ať už jako nezávislá restaurátorka, nebo v nějaké instituci. Pokud by se mi naskytla dobrá příležitost, jak se uplatnit v České republice, určitě bych ji také zvažovala. Momentálně vidím ale lepší uplatnění ve Francii, kde je profese restaurátora vnímána s větší prestiží než u nás, přispívá k tomu taky velice bohatá umělecká historie Francie.

Více informací o Vyšší odborné škole restaurátorské v Brně naleznete v KATALOGU SLUŽEB.

Autor: Vyšší odborná škola restaurátorská v Brně

 

odeslat e-mailem vytisknout

zpět na hlavní stranu Na hlavní stranu Pro památky info