PROPAMÁTKY | Zpravodajství

NÁZOR | Podporuji ty, kdo pomáhají a komu věřím

24. 3. 2025 Pravidelný dárce Kryštof Kratochvíl | Foto: Archiv Kryštofa Kratochvíla | Licence: Všechna práva vyhrazena ČESKO | Zeptali jsme se našich pravidelných dárců na jejich vztah k památkám a proč podporují PROPAMÁTKY. Na otázky nám odpověděl Kryštof Kratochvíl, který provozuje truhlářskou dílnu s tradicí, jež se převážně zabývá výrobou replik oken.

Kdy jste zpozoroval, že žijete pro památky?
Že bych žil pro památky, by bylo asi příliš vzletné. Ale vztah ke krásným starým věcem jsem měl od mládí, a to díky podpoře rodiny. Nikam se nesmělo, jezdili jsme s rodiči po vlastech českých a navštěvovali krásy domácí. Více se mi líbily kostely než muzea a zámky. Nebyla u nich fronta, nemuselo se nikde čekat ani platit a jejich vůně i atmosféra byla podmanivá. Ale jako klukovi se mi líbila i brnění a krásně vypracovaná zbroj. Památky jsme měli také doma, maminka pracovala v antikvariátu, a tak jsem měl možnost číst, co se nesmělo, či měl možnost vidět krásné knihy. Když jsem po vyučení truhlářem začal opravovat staré věci, bavilo mne to víc než vyrábět nové. Ale vybírat jsem si mohl až po roce 1989, když jsem začal v truhlařině podnikat. Opravy starých věcí mne bohužel neuživily. Více než pro památky jsem žil pro rodinu – máme čtyři děti. Manželka je malířka a sochařka, tak jsme snili o starém domě, který bychom si opravili, a o galerii, kterou bychom provozovali. Obojí se nám splnilo. Bydlíme v domě, jenž byl v roce 1902 přestavěn do současné podoby. Byl hodně zanedbaný, ale nebyly v něm žádné novější necitlivé zásahy. Dům jsme si krásně opravili a užíváme si ho. I druhý sen se nám splnil. V Českém Krumlově se nám naskytla možnost pronájmu přízemních a sklepních prostor Kaplanky pod farou u kostela sv. Víta. Prostor plný harampádí, shnilých brambor a všeho nepotřebného jsme postupně svépomocí opravili a galerii otevřeli. Český Krumlov ožije v létě a v zimě bývalo mrtvo. Galerii jsme financovali z letního prodeje a z mé truhlářské dílny. Na místě se konaly krásné výstavy, koncerty, čtení atd. Prostory byly nádherné a odborníci nás chválili, s jakým citem jsme je opravili a co jsme všechno obnovili. Udrželi jsme ji skoro 10 let, ale po zvýšení nájmu jsme ji museli opustit. Dnes se tam nevracíme, jsou tam příšerné obchody a je nám líto, že jedinečné prostory, které jsme vyhrabali z popela, jsou přehlceny kýčem.

K jaké památce se nejraději vracíte a proč?
V truhlářské dílně jsme vedle nových výrobků opravovali hlavně stavebnětruhlářské prvky – tedy dveře, okna, lavice a vrata. Mnoho z nich bylo v církevních objektech tedy v kostelích. Byly to akce s velmi příjemnými lidmi. Před odchodem do penze jsme se podíleli na opravách interiéru poutního kostela Jména Panny Marie a na obnově prostor kláštera v Lomci u Vodňan, který slouží jako ubytovna pro návštěvníky. Toto místo mně i manželce přirostlo k srdci, a i když máme oba raději gotiku či románský styl, barokní Lomeček má zvláštní a velmi příjemnou atmosféru. Možná proto se sem mnoho lidí vrací, stejně jako my.

Podle čeho si vybíráte, koho chcete podpořit?
S podporou – říkám spíše charitou – je to těžké. Podporuji skromně ty, kdo pomáhají a kterým věřím, ať už je to Člověk v tísni, Světlo pro svět, nebo Himalájský patron a další. Dnes je to také podpora Ukrajiny a uvědomuji si, že na kulturu a památky mnoho prostředků nezbývá.

Proč podporujete památky pravidelně?
Organizaci PROPAMÁTKY podporuji velmi skromně, ale pravidelně, protože i oni to dělají skvěle. Pomáhají, kde se dá, mají nadhled, vydávají nádherný časopis a spolupracují se skvělými lidmi, které umí oslovit. I když jsem si své už na památkách odpracoval, budu se i nadále snažit o drobnou podporu a šíření dobrého jména.

Staňte se i vy pravidelným dárcem – každý dar přispívá k podpoře památek napříč Českem. Snadnou možnost darování najdete na stránce DARUJME.CZ.