PROPAMÁTKY |

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Celá ČR>>Tipy a inspirace>>Jak se nebránit ve správním řízení

Zpravodajství

Celá ČR

zpět

 

Jak se nebránit ve správním řízení

29. 12. 2021 Propamatky.info: Ilustrační foto Ilustrační foto | Foto: Marta Václavíková | Licence: Všechna práva vyhrazena ČESKO | V řízeních před orgány státní památkové péče se setkáváme s různými způsoby obrany. Některé z nich mají oporu v zákoně a tím i šanci na úspěch, jiné naopak ne. Dnes se budeme věnovat právě těm druhým a ukážeme si, které argumenty můžete ve správním řízení vynechat.

„My nevěděli, že musíme stavební práce oznamovat Archeologickému ústavu.“
„Já na fasádu reklamní zařízení nedal, to můj obchodní partner.“
„Tohle vám měl oznámit pan architekt. Uzavřeli jsme s ním o tom smlouvu.“

Takto ve zkratce argumentovali tři různí vlastníci či uživatelé památek ve sporech o tom, jestli spáchali přestupek. Všichni tři byli z řad právnických osob či podnikajících fyzických osob. Ani v jednom případě tato argumentace nefungovala.

V řízeních o přestupcích v památkové péči rozdělujeme jejich možné pachatele do dvou skupin:

  • právnické osoby a podnikající fyzické osoby
  • fyzické osoby

Tento článek se zabývá těmi prvními. Do této skupiny spadají lidé, kteří podnikají, a všechny právnické osoby. V jejich případě je jedno, zda podnikají, či ne. Stejná pravidla tak platí pro společnosti s ručením omezeným, spolky i společenství vlastníků jednotek.

Právnické osoby a podnikající fyzické osoby mají ve správním řízení podle památkového zákona tzv. objektivní odpovědnost. To znamená, že je úplně jedno, jestli spáchání přestupku zavinily, či ne. To se prostě vůbec nezjišťuje. Proto argumentace ve stylu „já nic, já muzikant“ nemůže nikdy fungovat. Orgány státní památkové péče v těchto případech nezkoumají, jestli pachatelé o své povinnosti věděli, anebo jestli něco udělal nebo měl udělat někdo jiný. Povinnosti tady mají dané vlastníci a uživatelé památek a za jejich splnění ručí.

Vlastník nebo uživatel památky přesto může uzavřít smlouvu, podle které má některou jeho povinnost z oblasti památkové péče splnit někdo jiný. Pokud však tato třetí osoba tuto povinnost nesplní, pachatelem přestupku je stále vlastník nebo uživatel památky. Po takovéto třetí osobě pak může vymáhat odškodnění. To se ale vymáhá v úplně jiném řízení než v tom podle památkového zákona. Přitom bude hrát významnou roli, jak dobrou smlouvu spolu uzavřeli.

Jinak je to nastaveno pro nepodnikající fyzické osoby. Jejich odpovědnost je subjektivní, a tak jim orgány památkové péče zavinění prokazovat musí. O tom ale zase někdy příště.

Zpráva vznikla na základě spolupráce redakce PROPAMÁTKY s externími redaktory – odborníky napříč obory souvisejícími s péčí o památky.

Autor: Ivana Lehkoživová

Zdroj: www.lehkozivova.cz

 

odeslat e-mailem vytisknout

zpět na hlavní stranu Na hlavní stranu Pro památky info