PROPAMÁTKY | Zpravodajství - Tři zámecké areály

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Celá ČR>>Celá ČR>>Tři zámecké areály

Zpravodajství

Celá ČR

Tři zámecké areály

1. 10. 2018 V současném architektonickém výrazu zámku v Lužci převládají prvky romantického historismu a geometrické secese. | Foto: Miloslav Martínek | Licence: Všechna práva vyhrazena ČESKÁ REPUBLIKA | Panská sídla různého stáří a charakteru představují důležitou součást našeho kulturního dědictví. Z početného stavebního souboru menších zámeckých areálů jsme zvolili zámek Lužec u Vroutku na Lounsku, Uhřice na Kroměřížsku a Třebešice u Vlašimi.

Přes nemalé množství v současnosti opuštěných a postupně mizejících příkladů aristokratických sídel nabízí vybraná trojice pozitivní a nadějný důkaz o smysluplnosti a významu jejich obnovy. Společným faktorem sledovaných zástupců bylo definování základního cíle obnovy, důkladná předprojektová dokumentace, technické zhodnocení, stavebněhistorický průzkum a z něj vycházející projekt rekonstrukce. Tento proces vznikal za dialogu majitelů, projektantů a památkového dohledu. Důležitou součástí bylo a zůstává zapojení kvalifikovaného zhotovitele jednotlivých součástí prací.

LUŽEC
Západně od jádra vsi Lužec u Loun při silnici Vroutek–Lubenec se rozkládá zámecký areál s hospodářským dvorem a bývalým zámeckým parkem. Nejstarší zmínka o něm je datovaná do roku 1447, později ho vlastnil rod Gutštejnů ovládající sousední panství Petrohrad. Zámecký areál byl vrácen v neutěšeném stavu v rámci restitučního řízení potomkům původních majitelů. Střechy definitivně dosloužily, část severního průčelí se stropní konstrukcí se propadla a strhla také klenbu místnosti v přízemí. Obnovu začal provádět současný majitel Miloslav Martínek. Postupně bylo vyřešeno statické zajištění, opraveny vnitřní prostory a střechy. Došlo k repasi venkovního schodiště, byla osazena nová okna a na střechu se vrátila věžička. Následovala rozsáhlá rekonstrukce nádvoří včetně osazení nové brány, dále přilehlých hospodářských budov.

UHŘICE
Uhřický zámek patří mezi méně známá vrchnostenská sídla na Moravě, o jeho stavebních dějinách se mnoho nedochovalo. Nachází se na hranici kroměřížského, prostějovského a vyškovského okresu nedaleko Bučovické pahorkatiny a Litenčických vrchů. První zmínka o místní tvrzi pochází patrně z poloviny 14. století, v roce 1612 byla přebudována v renesanční sídlo. Areál i po navrácení restituentům chátral, 14 let byl nevyužívaný až do roku 2003, kdy ho koupil současný majitel Josef Jarka s rodinou. Ten zahájil stavební úpravy související nejprve se statickým zajištěním, opravou krovu, střechy, oken, fasády nebo příjezdové brány. Opravou prošla také zámecká kaple, byly provedeny restaurátorské práce při obnově saly terreny. Dosud pokračující proces obnovy byl v letech 2015 až 2017 podpořen finanční dotací Zlínského kraje a příspěvky Ministerstva kultury.

TŘEBEŠICE
Nevelký areál tvoří přirozenou součást severozápadní části obce Třebešice vzdálené asi 9 kilometrů od Vlašimi. Tvoří jej zámecké budovy, klasicistní konírny, barokní špýchar i hospodářské objekty bývalého pivovaru a lihovaru. Stavební úpravy areálu s přilehlou branou byly provedeny koncem 18. století, další klasicistní etapa spojená s celkovou modernizací dvora pochází z konce 19. století. Zásadní zvrat v záchraně celého areálu nastal s příchodem nových majitelů. Manželé Valdovi začali v roce 2009 opravou krovu a pokládkou střechy. Postupně se podařilo renovovat také barokní sýpky, zámecké interiéry nebo zrestaurovat malované trámové stropy. Od roku 2012 byly obnovovány okenní a dveřní výplně, rehabilitována objevená kaple a budovy chlévů. Není náhodou, že příkladná komplexní obnova areálu aspiruje na Cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro v kategorii Záchrana památky.

Celý text doplněný mimo jiné o názory odborných garantů Národního památkového ústavu si můžete přečíst v čtvrtletníku PROPAMÁTKY PODZIM 2018.

Všem našim dárcům posíláme zdarma celý rok tištěný čtvrtletník PROPAMÁTKY jako poděkování. Více informací naleznete v sekci PODPOŘTE NÁS.