PROPAMÁTKY | Zpravodajství

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Celá ČR>>Celá ČR>>Obnova tří industriálních staveb

Zpravodajství

Celá ČR

zpět

 

Obnova tří industriálních staveb

23. 5. 2023 Propamatky.info: Kasejovická kruhová cihlářská pec Kasejovická kruhová cihlářská pec | Foto: David Tuma, NPÚ ÚOP v Plzni | Licence: Všechna práva vyhrazena ČESKO | Soubor drobnějších industriálních staveb zahrnuje množství příkladů nejrůznějšího charakteru a současně patří k ohroženým skupinám kulturního dědictví. Naši pozornost jsme proto zaměřili na trojici objektů z různých vývojových etap, rozličné funkce a využití.

Z bohaté škály staveb industriálního charakteru na našem území byla zvolena huť Barbora se slévárnou v Jincích na Příbramsku, kruhová cihlářská pec v Kasejovicích na Plzeňsku a vodojem v katastru krušnohorské obce Kovářská na Chomutovsku. První obnovovaná kulturní památka je v majetku městyse, památkově chráněná kruhová pec je v soukromých rukou a vlastníkem vodojemu ležícího v plošně chráněném památkovém území je stát, respektive Lesy ČR. Hlavním cílem je nejen nastínit pestré typologické rozpětí těchto staveb, ale také široké spektrum jejich současného využití.

JINCE
Podle dosavadního stupně poznání se jedná o jeden z nejlépe dochovaných výrobních objektů s vysokou dřevouhelnou šachtovou pecí ze starší etapy výroby surového železa v Čechách. Další významnou a obnovenou dřevouhelnou pecí v krušnohorské Šindelové jsme se podrobně zabývali v časopise PROPAMÁTKY JARO 2018.

Huť se slévárnou je jednou z posledních dřevouhelných vysokých pecí u nás. Pec představovala jednu z nejmodernějších svého druhu v celém Rakousku-Uhersku. Provoz ukončil svou činnost v roce 1874, během let 1886–1951 objekt sloužil jako pila a od roku 1973 jako skladovací prostor tehdejšího státního statku Tochovice. Objekt se dlouho nacházel v neutěšeném technickém stavu a naději přineslo až odkoupení památky městysem Jince. Od roku 2019 jsou v souladu s požadavky památkové péče prováděny jednotlivé fáze obnovy podle projektu projekční kanceláře IPD Servis. Obnoven byl krov a byla položena nová pálená krytina. Osazena byla dále mimo jiné nová okna s dveřmi v původním stylu a byly provedeny rozvody sítí. Na základech někdejší budovy vznikl nový objekt pro výstavy a komunitní setkávání zachovávající původní hmotu. Součástí vznikajícího multifunkčního objektu Barbora by měl být mimo jiné také venkovní amfiteátr pro kulturní akce nebo výstavní panely s vitrínami. Projekt Revitalizace hutě Barbora v Jincích, do něhož je zapojeno Ekologické centrum Orlov, o. p. s., a Fiellugla Kompetanse AS (Norsko), je financován z fondů EHP 2014–2021 za přispění Ministerstva financí a Středočeského kraje. Na rekonstrukci se podílí společnost INVESSALES, spol. s r. o., restaurátorský záměr obnovy vjezdového portálu hutě vypracoval Karel Granát.

KASEJOVICE
Vynález kruhové pece je spojován s berlínským stavitelem Friedrichem Hoffmannem na konci 50. let 19. století. Z někdejšího velkého počtu cihlářských pecí na našem území se dodnes dochoval jen zlomek. Kompletní provoz, tedy včetně střechy, komína, vypalovacího kanálu a technologických prvků, tak představuje cenný a mizející prvek. Na Ústředním seznamu kulturních památek jsou evidovány jen čtyři typologicky obdobné areály. Bývalá Kratochvílova kruhová cihlářská pec představuje samostatně stojící objekt obdélného půdorysu s cihelnými základy a valbovou střechou. Charakteristickým prvkem je zejména přes 20 metrů vysoký komín členěný kordonovými římsami. Interiér tvoří valeně zaklenutý prostor s cihlovou podlahou. Stavba se dochovala v autentickém stavu včetně velkého množství uměleckořemeslných prvků.

Příkladný postup obnovy započala až současná majitelka Marie Černá s přispěním financí z Havarijního programu Ministerstva kultury a z programu Zachování a obnova kulturních památek Plzeňského kraje. Úvodní etapa obnovy byla zahájena v roce 2020 rekonstrukcí komína, které předcházelo jeho zdokumentování. Zaměření stávajícího stavu a výkresovou část zajistil Martin Vonka. Úvodní etapa sanačních prací komína zahrnovala především ruční demontáž jednotlivých prstenců. Postupně došlo na ubourání poškozené komínové části, dozdění hlavice, vybourání poškozených cihel, doplnění chybějících a spárování. Tyto práce realizovala firma Kominictví-Komínářství Zdeněk Šilingr z Plzně a Kominictví Ondřej Schiman z Plzně. Druhá etapa začala nejprve sejmutím taškové krytiny, poté bylo odstraněno laťování a demontován krov. Novou konstrukci požadovaných kritérií zpracovala firma Lukáš Janda Pačejov. Následovaly zednické práce, které prováděla firma Bohumila Brauna z Blatné, tesařské činnosti, o které se postarala firma Martin Černý z Kasejovic a Jan Hulač z Kasejovic. Spojovací materiál dodala firma Belle, s. r. o., z Nepomuku. Třetí etapa obnovy zahrnovala zalaťování celého krovu, nátěr všech dřevěných prvků, položení pálených tašek bobrovek nebo umístění háků a okapů. To provedly kasejovické firmy Martina Černého a Jana Hulače, oplechování komína a osazení klempířských prvků pak firma Vladimír Malý z Chlum u Nekvasov a ukotvení hromosvodů zařídila firma Josef Mašek z Kasejovic.

KOVÁŘSKÁ
V případě krušnohorského historického zemního vodojemu umístěného ve svahu nad vlakovým nádražím v katastru obce Kovářská nebude výjimečně následovat obvyklý popis obnovy, neboť akce byla teprve před nedávnem zahájena. Přesto je na místě se plánovanou rekonstrukcí zabývat a upozornit tím na nemalou architektonickou hodnotu téměř zapomenuté drobné industriální stavby.

Ta je vsazena do svahu s průčelím orientovaným rovnoběžně s vrstevnicí, kruhové nádrže jsou pod terénem. Charakteristickými znaky stavby jsou mimo jiné předsazené schodiště s trubkovým zábradlím s rozměrnými madlovými koulemi, kamenné opěrné zdi tvaroslovně shodné s průčelím nebo kamenný obklad z kyklopského zdiva. Objekt s masivně výrazným záklenkem vstupu s původními kovovými dvoukřídlovými rámovými dveřmi nemá okna, na omítaném kvádru lze číst německý nápis „Hochbehalter der Stadt Schmiedeberg“. Analogický typ vodojemu pravděpodobně z roku 1930 se nachází v sousední obci České Hamry – Výsada. Během jeho necitlivé obnovy byla v minulosti znečitelněna jeho autentická podstata. Pokud budou při plánovaných údržbových pracích dle návrhu Vodohospodářského sdružení obcí západních Čech respektovány všechny podmínky památkové péče, nehrozí obdobný a nelichotivý osud vodojemu v obci Kovářská.

Celý nezkrácený text doplněný o názory odborných garantů z Národního památkového ústavu, si můžete přečíst v časopisu PROPAMÁTKY JARO 2023. Tištěný čtvrtletník zasíláme všem našim dárcům po celý rok zdarma. Více informací naleznete na stránce Klubu PROPAMÁTKY. Archiv starších časopisů je k dispozici ZDE.

Autor: Kryštof Havlice

 

odeslat e-mailem vytisknout

zpět na hlavní stranu Na hlavní stranu Pro památky info