PROPAMÁTKY | Zpravodajství

Vhled pod povrch si užijete s jarním číslem časopisu PROPAMÁTKY

25. 3. 2024 Čtvrtletník PROPAMÁTKY – JARO 2024 | Foto: Eliáš Havlice | Licence: Všechna práva vyhrazena ČESKO | V jarním vydání časopisu PROPAMÁTKY nabízíme nové vhledy pod povrch. Vůbec poprvé jsme se v takové šíři zaměřili na panelová sídliště. Přinášíme nový seriál o příkladných konverzích průmyslové architektury. Nakoukneme i pod zem, do metra.

Pohled na panelová sídliště a jejich přijetí jako součásti měst se mění. O možnostech obnovy panelových domů vypráví poutavě v hlavním rozhovoru Hana Řepková z Národního památkového ústavu, která se problematice věnuje řadu let a je autorkou knih Regenerace sídlišť v souladu se zájmy památkové péče (metodiky určené především vlastníkům) a Skryté půvaby českých sídlišť.

K hlavnímu tématu se v anketě nazvané PaneLOVE: Láska, nebo nechtěné dědictví? vyjadřuje také čtveřice osobností a hledá odpověď na otázku: Jak se změnilo vnímání panelových sídlišť? O své pohledy se podělili Josef Březina, bývalý poslanec a podnikatel, Milan Knížák, výtvarník, hudebník a performer, Marian Lipták, šéfredaktor webu Panelaky.info, a Matyáš Kracík, architekt a památkář.

V rubrice Zajímavé rekonstrukce vás tentokrát zavedeme do krásných historických vil. Projdete se trojicí příkladů cenných a nedávno obnovených sídel tohoto typu v různých vývojových etapách. Nahlédnete do Liebigova paláce v Liberci, vstoupíte do novobarokní vily svitavského podnikatele Julia Langra a poznáte i Arnoldovu vilu v Brně, kterou najdete poblíž veřejnosti známějších vil Tugendhat a Löw-Beer.

Dynamicky se rozvíjející společnost, jejíž nedílnou součástí byly po desítky let industriální areály, pro ně hledá nové využití. Vnímá je totiž jako součást paměti měst, a proto se je snaží zachránit. Průvodci nového seriálu Jan Červinka, bývalý šéfredaktor portálu a časopisu PROPAMÁTKY a nyní ředitel Městské knihovny v Nymburce, a Jan Zikmund, odborník na industriální památky z Fakulty architektury ČVUT, představují v prvním díle seriálu osm různých příkladů a přístupů k využití těchto objektů.

Projít se středověkou Prahou můžete díky nové mapové aplikaci, kterou připravil Historický ústav Akademie věd České republiky. U mapových srovnání můžete zjistit, kde stávaly obytné nebo hospodářské areály, zda šlo o církevní budovy nebo školy.

V časopise chválíme zdařilou obnovu památkově chráněného hostince v jindřichohradecké čtvrti Rudolfov. Objekt se dlouhá léta nacházel dokonce v torzálním stavu a v roce 2023 se dočkal celkové rekonstrukce. Úspěšnou revitalizací se může pochlubit také druhá nejhlubší stanice pražského metra Jiřího z Poděbrad.

V čísle nechybí ani tradiční rubrika Z měst a obcí, v níž prezentujeme dobré příklady památkových obnov, jež mohou být inspirací v péči o kulturní dědictví dalších samospráv. Upozorňujeme rovněž na nejzajímavější a nejčtenější zprávy publikované na portálu PROPAMÁTKY. V rubrice Přesahy se pak dočtete o sedmi nejohroženějších památkách Evropy.

„Jako fénix z popela vstal před časem doslova k novému životu Mederův dům v Žatci. Pro mě osobně je to krásný příklad zdařilé spolupráce mezi státem, krajem, městem, neziskovým sektorem a širokou veřejností. Dary od fyzických a právnických osob činily více než jeden milion korun. A právě takové příběhy s dobrým koncem můžeme představovat napříč Českem díky pravidelným dárcům," říká Aleš Kozák, ředitel Institutu pro památky a kulturu, v závěrečných Souvislostech a dodává: „Zapojte se také. Darujte pravidelně a podpořte české kulturní dědictví.“

Pro to stát se pravidelnými dárci a podporovat naše památky se rozhodlo již téměř 200 lidí. Přidejte se i vy! Je to snadné, stačí si vybrat výši vaší podpory, která by vám vyhovovala, a zapojit se do KLUBU PROPAMÁTKY. Vedle řady výhod budete do své schránky pravidelně dostávat čtvrtletník PROPAMÁTKY. Aktuální číslo vám rádi zašleme. Archiv starších časopisů je k dispozici ZDE. Zimní vydání si můžete přečíst v příloze.