PROPAMÁTKY | Zpravodajství

Stavba plynovodu na Moravě bude žní pro archeology

14. 4. 2021 Pohřeb koně z mladší doby římské | Foto: Fotoarchiv Archaia Brno | Licence: Všechna práva vyhrazena JIŽNÍ MORAVA / ZLÍNSKO | Nová linie v mapě protne Tvrdonice na Břeclavsku a Bezměrov u Kroměříže. Bude sloužit jako zip: stáhnout, nahlédnout a zase zakrýt. Stavba plynovodu je pro archeology mimořádnou příležitostí, jak prozkoumat historickou krajinu jižní a střední Moravy.

Celé týmy se na ten okamžik připravovaly řadu let. Začátkem března letošního roku se naplno rozběhly práce záchranného archeologického výzkumu, který vyžaduje stavba vysokotlakého plynovodu Moravia. Tvrdonice a Bezměrov, dvě obce vzdálené od sebe pětaosmdesát kilometrů, se rázem ocitly na jedné ose. Spojí je nejen potrubí, ale také stovky pozoruhodných nálezů. Právě takové je očekávání historiků, archeologů i muzeologů, kteří už teď vědí, že výrazně rozšíří své sbírky.

„Jedná se o jeden z největších archeologických projektů, které byly na Moravě realizovány. Tomu odpovídá i zapojení předních archeologických pracovišť zaměřených na záchranné archeologické výzkumy. Vedle Národního památkového ústavu se jedná o Archeologické centrum Olomouc, brněnský Ústav archeologické památkové péče a nestátní společnost Archaia Brno. Archeogeofyzikální práce pak zajišťuje tým odborníků z Masarykovy univerzity v Brně,“ říká Michal Zezula, ředitel ostravského pracoviště Národního památkového ústavu, které práce koordinuje.

První letošní odkryvy zachytily velmi cenné doklady osídlení i pohřebních aktivit. Z vrstev hlíny a času vystoupila chata i hrob keltské ženy s bohatou výbavou z mladší doby železné, po staletích stál zase člověk u pecí z doby římské nebo uprostřed zaniklé středověké vesnice na Hodonínsku. Další desítky až stovky zahloubených objektů a hrobů na objevení teprve čekají.

Na výzkum v terénu se odborníci chystají už od roku 2013, detektory kovu v loňském roce odhalily mimo jiné bronzovou jehlici z mladší doby bronzové, část spony z doby římské nebo kolekci mincí. Zemní práce v letošním roce přivedou na světlo vlastní archeologické objekty. Zip se na okamžik rozevře, aby vydal zapomenutá svědectví: mezi lokalitami vytipovanými k výzkumu figurují nejen sídliště, ale i pohřebiště a také polohy se zvodnělými sedimenty představující příznivé prostředí pro uchování rostlinných zbytků a pylů. Většina těchto lokalit nebyla doposud známá a lze tak očekávat, že nové poznatky významně přispějí k poznání nejstarších dějin Moravy.

Další informace naleznete na stránkách NÁRODNÍHO PAMÁTKOVÉHO ÚSTAVU, ÚZEMNÍHO ODBORNÉHO PRACOVIŠTĚ V OSTRAVĚ. O společnosti Archaia Brno se dočtete v KATALOGU SLUŽEB.

Fotogalerie

 

 

Téma: Národní památkový ústav Archeologie Hřbitovy a pietní místa Všechna témata