PROPAMÁTKY | Zpravodajství

NÁZOR | Pokud objekt nežije přítomným životem, chátrá

12. 2. 2023 Zbigniew Czendlik – římskokatolický kněz polské národnosti působící v Česku a děkan lanškrounský | Foto: Archiv Zbigniewa Czendlika | Licence: Všechna práva vyhrazena ČESKO | Jaká je budoucnost kostelů v Česku? V anketě časopisu PROPAMÁTKY jsme se zeptali čtveřice osobností. Diskuzi uzavírá Zbigniew Czendlik – římskokatolický kněz polské národnosti působící v Česku a děkan lanškrounský. Tady přinášíme jeho odpověď.

Kostely těžko vymažeme z mapy Česka a z české krajiny. Jsou součástí naší historie, tradice, kultury. Představovaly dominantu měst a obcí. Důležitá však není jen architektura, ale zvláště jejich duchovní rozměr. Nevnímám kostely jako naleštěné objekty. Stačí se podívat do severních nebo západních Čech. Je nezbytné opravovat, rekonstruovat nebo restaurovat historické budovy. Zároveň je potřebné přenechávat budoucím pokolením i moderní církevní stavby, které korespondují se současnou dobou a s našim viděním světa, neboť to vše do architektury promlouvá. Osobně vnímám, že pro církev jako takovou je přínosné, že se staví nové chrámy. Spousta lidí považuje hodnoty, které v těchto posvátných prostorách hlásáme, za součást minulosti. Novodobé chrámy však poukazují na to, že i víra může být moderní. Někdy je skutečně těžké najít pro stávající církevní stavbu jen duchovní náplň. Kdysi dávno jsem chtěl jeden ze tří kostelů v Lanškrouně přetvořit na knihovnu. Bohužel se projekt nesetkal s pochopením v církevních kruzích. Pokud objekt nežije přítomným životem, chátrá. Vždy je však podstatné zvážit, k jakým účelům bude „odsvěcená“ stavba sloužit. Za správné a důstojné považuji využívání ke kulturním účelům, jako například Pražská křižovatka, nikoli však jako místo pro bydlení či sportovní aktivity.

Jaký má názor sestra Angelika, architekt Marek Jan Štěpán nebo zakladatelka firmy SIKO KOUPELNY & KUCHYNĚ Jaroslava Valová? Odpovědi všech dotazovaných účastníků ankety jsou k přečtení v ZIMNÍM ČÍSLE ČASOPISU 2021/2022.