PROPAMÁTKY |

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Celá ČR>>Památky a finance>>NÁZOR | Dárcovství je jako platit daně, jen s dobrým pocitem

Zpravodajství

Celá ČR

zpět

 

NÁZOR | Dárcovství je jako platit daně, jen s dobrým pocitem

11. 5. 2022 Propamatky.info: Jindřich Haišman pravidelně podporuje PROPAMÁTKY. Jindřich Haišman pravidelně podporuje PROPAMÁTKY. | Foto: Archiv Jindřicha Haišmana | Licence: Všechna práva vyhrazena ČESKO | Původní profesí je středoškolský pedagog, v současné době vede Místní akční skupinu Pošumaví, kde se zabývá regionálním rozvojem a dotačními programy. Vedle toho je pravidelným dárcem PROPAMÁTKY. Jindřich Haišman žije památkami a pro památky.

Kdy jste zpozoroval, že žijete pro památky?
Tak to si přesně nevybavím, protože to mi bylo jen několik málo let. Od klukovských časů jsem miloval historii, hledal staré valy, kutal v zemi, hledal střepy na polích, obdivoval duše starých roubenek a prožíval dobrodružství při prozkoumávání hradních zřícenin. Vlastně mě vždycky poutalo to, co má původ v zaniklých časech, ale existuje to dodnes.

K jaké historické stavbě nebo místu máte vztah a proč?
Zásadním zlomem v mém životě, kdy jsem se duševně a takřka i fyzicky propojil s památkou, byla léta, která jsem strávil jako průvodce na švihovském hradě. Náhody neexistují, takže nebylo náhodou, že když jsem na hrad zavolal, tak jsem byl hned po krátkém rozhovoru s tehdejším kastelánem Jirkou Holubem přijat za průvodce, aniž bychom se viděli. A to mě nasměrovalo pro celý další život a přineslo mi nekonečný řetězec událostí, které tento telefonát způsobil. Hrad mi dal další domov, mnoho skvělých lidí a zkušenosti, ze kterých čerpám doteď. A jsem s ním v blízkém kontaktu doposud, i když už neprovádím. Tím ale má švihovská anabáze teprve začala. Roky jsem na hrad chodil kolem zuboženého areálu vodního mlýna, který leží v jeho těsném sousedství. Ten mlýn mě něčím naprosto fascinoval a nedal mi pokoj. Asi po 15 letech, kdy on koukal na mě a já na něj, to nějak zařídil a díky neuvěřitelné shodě okolností je teď v mé péči, zachraňujeme ho a navracíme mu jeho původní krásu. Po dohodě s Národním památkovým ústavem byl areál prohlášen kulturní památkou. Co bych rád zdůraznil, je vztah s památkáři. Přestože nás všichni varovali a opakovali stereotypy s památkovou péčí spojené, naše spolupráce je skvělá, založená na společném zájmu a vzájemném respektu.

Podle čeho si vybíráte, koho podpořit? A proč podporujete PROPAMÁTKY pravidelně?
Přispívám pravidelně na několik věcí, které mi dávají smysl, především na ty, které jsou spojené s ochranou přírody a s uchováním historické paměti našeho národa. Když o tom teď přemýšlím, tak podporuji ty záměry, které mají za cíl tvorbu dlouhodobých hodnot, jejichž užitek mě přežije. Vybírám si organizace samozřejmě podle sympatií k jejich činnosti, ale také na základě jejich renomé, tedy toho, jakou práci už mají za sebou. PROPAMÁTKY jsem začal podporovat poté, co jsem se stal parťákem svého mlýna a hledal jsem nějaké informační zdroje pro aktivní majitele památek a vlastně i nějakou sounáležitost s touto skupinou lidí. No a váš časopis mi obě tyto potřeby bohatě naplnil. Přispívat na něj je pro mě čest, protože to, co děláte, je pro hodně lidí moc důležité a pomáhá jim to na jejich trnité cestě ke kráse.

Psychologové se shodují, že člověku prospívá, když udělá něco nezištně pro druhého. Jak to máte vy?
Já beru dárcovství jako formu občanské odpovědnosti. Třeba když přispíváme na humanitární účely, člověk má alespoň dobrý pocit, že pomáhají za jeho prostředky jiní, když on sám nemůže být fyzicky na místě. V oblasti ochrany přírody a ochrany památek je to podobný princip, ale vnímám to trochu jinak. Nějak jako samozřejmost. Je to můj svět a já ho podporuji a vlastně ani nepřemýšlím nad tím, co mi to přináší. Beru to tak, jako kdyby člověk s radostným pocitem platil daně, protože by věděl, že půjdou na to, v čem vidí opravdový smysl.

Staňte se i vy pravidelným dárcem – každý dar přispívá k dlouhodobé stabilitě redakce. Výhody klubu přátel i snadnou možnost podpory najdete na KLUB.PROPAMATKY.CZ.

 

Autor: Jan Štifter

 

odeslat e-mailem vytisknout

zpět na hlavní stranu Na hlavní stranu Pro památky info