PROPAMÁTKY |

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Celá ČR>>Památky a finance>>MÁME VYBRÁNO | Video jako vhodný nástroj fundraisingu

Zpravodajství

Celá ČR

zpět

 

MÁME VYBRÁNO | Video jako vhodný nástroj fundraisingu

23. 10. 2014 Propamatky.info: Třetí panelové diskuze se zúčastnili Jan Látal a Jan Pažin ze studia Družina. Třetí panelové diskuze se zúčastnili Jan Látal a Jan Pažin ze studia Družina. | Foto: Adéla Bachtíková | Licence: Všechna práva vyhrazena PRAHA | Třetí panelové diskuze v rámci konference MÁME VYBRÁNO 2014 se účastnili Jan Látal a Jan Pažin ze studia Družina, kteří přiblížili jednu z možností, jak prezentovat péči o kulturní dědictví prostřednictvím médií a jak tento způsob komunikace úspěšně využívat.

Jak video může pomoci při propagaci památky
Jan Pažin v úvodu představil hlavní zásady propagace. V případě, že se lidé rozhodnou prezentovat své projekty pomocí videa, je podle něj potřeba určit několik základních věcí. První je znát cíl – vědět přesnou částku, kterou je třeba získat a nebát se ji stanovit i vyšší. Dále je důležité rozhodnout, zda se peníze budou získávat po menších částkách od jednotlivých lidí, nebo jestli je nutné hledat velké donory. Z toho pak vychází cílová skupina. „Často k nám přijdou klienti, kteří chtějí natočit video, a cílová skupina jsou mladí a také starší lidé, zároveň i rodiny s dětmi. To většinou nefunguje. Je třeba si najít přesnou cílovou skupinu, vědět ke komu mluvíme,“ upřesnil Jan Pažin. Organizátoři projektu by si také měli rozmyslet, co by mělo video lidem říct v jedné či ve dvou větách, a ujasnit si, jaké benefity je možné dárcům nabídnout.

Fundraising a šíření videa
Panelisté dodali, že video má výhodu v tom, že jeho dopad je měřitelný. Je možné porovnávat, kolik lidí ho vidělo do poloviny, kolik celé a také počet těch, kteří se proklikem dostali z videa někam dál, protože je velmi důležité mít jej v internetovém prostředí. Samozřejmě ho lze také používat na konferencích nebo jiných setkáních. Družina se ale zaměřuje na videa umístěná na internetu a virálně šířená. Dále oba panelisté zdůraznili, že video samo o sobě nefunguje. Po natočení je potřeba ho někam umístit, správně mediálně propagovat a nabídnout exkluzivitu novinářům, kteří o něm napíší. Celý proces je poměrně složitý, proto je třeba ho dobře promyslet.

Propojení videa, YouTube a jednoduchých microsite je dobrá symbióza a nemusí být extrémně drahá. Internetové stránky mohou prostřednictvím videa představit příběh projektu, na nějž se shromažďují peníze, a rovnou se tam může objevit formulář na výběr jednotlivých částek. Jan Látal připomněl, že je důležitý emoční moment. Uvedl, že pokud si člověk uvědomí, že se mu projekt líbí a rád by na něj přispěl, pak zbývá přibližně 10 vteřin, během nichž ho organizátoři akce mohou přesvědčit, aby se skutečně stal dárcem. S větší časovou prodlevou pak většinou hrozí, že na celý projekt zapomene, a šance, že na něj přispěje, se radikálně snižuje. Možnosti jak darovat a případné formuláře by měly být co nejjednodušší.

Cena videí a doba výroby
Jan Pažin uvedl, že konkrétně u kampaně pro neziskovou organizaci Člověk v tísni se cena pohybovala okolo částky 150 tisíc korun včetně internetových stránek. Jednalo se však o kampaňový druh videa s osvětovým charakterem. Jan Látal dodal, že u fundraisingových videí a kampaní je cena rozhodující: „Když vybíráte peníze, tak si nemůžete dovolit příliš drahé video. Za svou kariéru jsem natočil několik fundraisingových videí a vždy jsme se dohodli na 10 procentech z vybrané částky. Domnívám se, že je to míra výhodná jak pro člověka, který 10 procent z celkové částky dá, tak i pro autora, který video natočí.“ Jan Pažin namítl, že když se shromažďují peníze na velký projekt, kde je třeba získat například půl miliardy, pak se naopak může vytvořit i seriál videí a může dobře fungovat. V takovém případě se vyplatí vytvořit také jednoduché internetové stránky a celkově investovat víc peněz do propagace. Výroba videa ideálně trvá tři měsíce. Jeden měsíc je dobré vyčlenit na seznámení s projektem, další měsíc probíhá produkce a měsíc postprodukce. Pak se video zveřejní, ale je možné to stihnout i za mnohem kratší dobu, například za měsíc.

Ideální délka videa
Podle panelistů by video umístěné na internetu mělo mít délku maximálně dvě minuty, ideální je do 50 vteřin. Hlavně by mělo divákovi nabídnout pocit, že se ho projekt týká. Organizátoři by se měli vcítit do člověka, který o akci nikdy neslyšel, a doplnit i to, co je osobně přesvědčilo se projektu věnovat. Dát člověku možnost podílet se na něčem velkém, zajímavém, exkluzivním. Na něčem, čeho by se rád stal součástí. Navíc by měl mít divák pocit, že doba, dokdy se může zapojit, je omezená.

Forma videa
Video může být zpracováno například formou příběhu, komiksu i pohádky. Oba panelisté připomněli, že informaci lze estetizovat a udělat ji tak zajímavější, například loutkovým divadlem nebo animací, ale tím se může ztratit určitá autenticita. „Myslím si, že u fundraisingových videí je důležité propojení člověka s člověkem, který stojí na druhé straně. Doporučoval bych nesoustředit se na estetizující prvky, tím neříkám na vtip a nadhled, ale pokusit se lidem přiblížit podstatu – vznik, kdo za tím stojí, vidět ho, jak se vyjadřuje. Tím pádem k vám bude mít potenciální dárce větší důvěru a větší motivaci přispět. Jestliže před sebe postavíte krásnou animaci, může z ní být uchvácený, ale ztrácí se moment nějakého kontaktu skrze video,“ upozornil Jan Pažin.

V omezené míře lze použít i archivní materiály, fotografie či videa, které dokumentují původní stav památky. V takovém případě Jan Látal doporučuje použít je ve zkratce, aby se divák nezačal nudit, a hlavně zdůraznit změnu, která nastane, když lidé přispějí a projekt se uskuteční.

Vhodné využití videa
Jan Látal dodal, že video nemusí být vždy tím správným nástrojem. Někdy je nutné upoutat lidi přímo u památky nějakou zajímavou informací, aby se rozhodli, zda chtějí přispět k opravě objektu. V takovém případě je nutno pracovat spíše s daným místem a jednoduchou informací. Jan Pažin doplnil, že pokud spolupracují s neziskovou organizací, která chce vyřešit problém, kde by video nebylo účinné, hledají vždy další formy propagace, například happening.

Panelisté se shodli, že pokud je nutné vybrat vyšší částku na záchranu památky, pak je možné rozdělit propagaci na několik fází a natočit například videoseriál. Rozdělení na menší části je pro většinu lidí více přijatelné a mohou se navíc těšit na další pokračování příběhu. V případě finančně náročného projektu je opět třeba nejprve zjistit, kdo by mohli být potenciální dárci, které by záchrana konkrétní památky mohla zajímat.

Záznam z první diskuze, která se věnovala možnostem, jaké mají banky pro vyhlašovatele veřejných sbírek, naleznete ZDE. Druhá panelová diskuze se věnovala dobrovolníkům pomáhajícím v péči o kulturní dědictví, je k dispozici ZDE. Více informací o konferenci naleznete na stránkách MÁME VYBRÁNO.

Autor: redakce

 

odeslat e-mailem vytisknout

zpět na hlavní stranu Na hlavní stranu Pro památky info