PROPAMÁTKY |

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Celá ČR>>Památky a finance>>MÁME VYBRÁNO | Otázky na Petra Váňu

Zpravodajství

Celá ČR

zpět

 

MÁME VYBRÁNO | Otázky na Petra Váňu

27. 5. 2020 Propamatky.info: O stavbě mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze hovořil sochař Petr Váňa. O stavbě mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze hovořil sochař Petr Váňa. | Foto: Aleš Kozák | Licence: Všechna práva vyhrazena Mariánský sloup – nejskloňovanější výraz druhého večera konference MÁME VYBRÁNO. Hostem byl sochař Petr Váňa, který právě staví na pražském Staroměstském náměstí repliku barokního pomníku. Tady jsou vaše otázky a odpovědi na ně.

Kdy uvidíme nový mariánský sloup opět v celé kráse?
Mariánský sloup bude dokončen 15. srpna letošního roku.

Chystá se u příležitosti vysvěcení obnoveného sloupu nějaká slavnost v duchu dobových raně barokních? Tím spíš, má-li být sloup dokončený na mariánský svátek?
15. srpna bude oslava. V tento den se na závěr celé akce vloží do sloupu kopie obrázku Panny Marie Rynecké. Jedná se o výjev, kvůli kterému nechali Pražané vlastně sloup postavit jako poděkování. I letos to bude setkání Pražanů a všech lidí, kteří přijdou a kteří mají tento příběh rádi. Přijdu také. A těším se, že tam budeme všichni kameníci, kteří jsme na obnově sloupu pracovali.

Jak dlouho trvalo postavení sloupu v době svého vzniku a dnes? Mám na mysli čistě stavební a sochařské práce, nikoli roky snah o obnovu.
Postavit sloup tenkrát trvalo necelé tři roky. My jsme pracovali po chvilkách, převážně ve třech, já, brácha Tomáš a kamarád Hynek Shejbal. Do toho se vložily spousty dalších profesí. Kdybychom měli tři roky v kuse, vyšlo by to nastejno.

Budou někde uložené plány ze stavby pro případ, kdyby šel sloup za 100 let zase k zemi?
V závazném stanovisku památkové péče je samozřejmě bod o vypracování restaurátorské zprávy. To je dokument, který popisuje celou stavbu, technologii, fotodokumentaci a podobně. Tato zpráva je uložena na příslušném pracovišti Národního památkového ústavu.

Sloup tvoří kameny z různých částí světa, jejich získávání bylo spojeno s nevšedními příběhy. Který je pro vás stěžejní a nejvíce vám utkvěl v paměti?
Kameny, ze kterých je sloup vytesán, jsou z několika míst. Já osobně mám srdečně rád náš český pískovec, na kterém jsem se začal s kamarády učit v Hořicích. Velkou část sloupu tvoří český – božanovský – pískovec. To je úžasný materiál. Mnoho zážitků jsme měli na cestě pro ostatní materiály. Nejvíce vzpomínám na měsíc práce v italském Vitorchianu, ve městě, kde jsou lomy na pískovec, a které nám věnovalo tři kubíky kamene na střední velký sokl s patkou a římsou.

Co byste řekl Frantovi Sauerovi, který zorganizoval strhnutí sloupu v roce 1918, kdybyste ho potkal v hospodě?
Řekl bych mu o krásné knížce, kterou napsal Václav Renč. Jmenuje se Pražská legenda a pojednává o něm. Na bázi této knížky bychom si určitě mohli dlouze popovídat.

Co budete dělat, až bude mariánský sloup stát? Zapojíte se do jiného projektu? Co když vás někdo osloví, abyste pomohl jinde třeba s menším projektem?
Je mnoho krásných sochařských památek, které by bylo krásné obnovit. Zapojit se do práce na jejich obnově je moje profese. Například teď budeme pracovat na obnově malého mariánského sloupu v Cítově. Tuto památku jsem před 20 roky restauroval a v minulém roce do ní narazilo auto s opilým řidičem. Je rozlámaná a restaurování bude náročné, ale těším se na to. Já jsem ale také sochař, který se věnuje vlastní sochařské tvorbě a v současnosti tato část mého života převládá. Pracuji na sochách pro nový kostel na Barrandově, kde jsem se při realizaci znovu setkal s profesorem Stanislavem Kolíbalem z Akademie výtvarných umění v Praze. On navrhuje oltář, ambon, svícen a křtitelnici, já připravuji a z mramoru tesám sochu Panny Marie, svatostánek, ze dřeva pak sochu Krista. Je to nádherná spolupráce. Mimoto pracuji ještě pro kostel na Lhotce, kde se začne realizovat projekt jeho rozšíření o farní centrum. Zde bych měl vytvořit velkou mozaiku Panny Marie na průčelní stěnu a malé reliéfy ze sliveneckého mramoru v interiéru. Sochařský život je plný vizí a ty mě neopouštějí. Děkuji za to.

Kromě práce lidé dnes často věnují i finanční prostředky na nejrůznější bohulibé aktivity. Jak tyto dvě věci vidíte vedle sebe? Lze to porovnávat? Podporujete také nějakou neziskovou činnost finančně, třeba i mimo oblast památek, nebo jste zastáncem spíše pomoci právě v oblasti, která je vaším oborem a životním posláním?
Lidé se snaží pomáhat a to je nádherné – každý podle svých možností a vlastní úvahy. Důležitá je ale ochota. Cítím tady dokonce vzestupnou tendenci. Dlouhodobě dělám ve svém životě neziskově například tyto tři věci – mariánský sloup, turistický oddíl Tuláci pro děti a sochařské sympozium Cesta Mramoru v Dobřichovicích. Finančních darů nejsem schopen moc rozdávat, není moc z čeho, ale to nevadí.

Jaký je váš vztah k víře?
Jsem věřící člověk, věřím v dobro a v to, že to s námi všemi dobře dopadne, a že za to máme dokonce možnost poděkovat.

Vzkazy:
- Děkujeme za přenos, moc se nám líbil, přejeme šťastné dokončení a posíláme mnoho pozdravů. Čečmanovi z Dubu
- Nemám otázku, jen veliký dík a obdiv k vaší práci. Trpělivost, pokoru a radost, to jsem cítila z vašeho rozhovoru. Ať se vám daří.
- Omlouvám se, nemám otázku, ale chci poděkovat vám a všem, kteří tenhle velký sen mnoha lidí dotáhli do konce, a to i přes všechny překážky a výraznou nepřízeň osudu. Děkuji.

Sledujte nás tento týden každý večer – nový rozhovor začíná dnes v 18.00 hodin, hostem bude František Bányai, předseda pražské židovské obce. Rozhovor se bude týkat celosvětového fenoménu pamětních dlažebních kostek – stolpersteinů. Přihlaste se na www.mamevybrano.cz. Na stejném odkazu získáte přístup i k odvysílaným rozhovorům.

Čtěte také:

Otázky a odpovědi k prvnímu rozhovoru o duchovní krajině Novohradských hor s Michaelou Vlčkovou

Odpovědi na otázky ohledně takzvaných stolpersteinů položené Františku Bányaiovi

Autor: Jan Štifter

 

odeslat e-mailem vytisknout

zpět na hlavní stranu Na hlavní stranu Pro památky info