PROPAMÁTKY | Zpravodajství

MÁME VYBRÁNO | Odpovídá David Šebesta

30. 5. 2020 O činnosti Okrašlovacího spolku Budíček povídal David Šebesta. | Foto: Aleš Kozák | Licence: Všechna práva vyhrazena David Šebesta vede Okrašlovací spolek Budíček. Činnost spolků a jejich význam ve společnosti, to bylo hlavní téma pátečního rozhovoru v rámci konference MÁME VYBRÁNO. Tady jsou otázky a odpovědi z následné diskuze.

Působíte v sudetském prostoru, jste v kontaktu s potomky původních obyvatel?
Poslední tři roky jsme navázali spolupráci s muzeem vysídlených německých obyvatel z Podbořanska v bavorském Kronachu. Vedoucí, paní Uta Bräuer, je nám vždy velmi nápomocná. Má mnohé dokumenty a fotky k drobným památkám, které právě opravujeme. Zároveň je vidět jejich potěšení, že se o odkaz našich společných předků někdo, obzvláště tak mladý, stará a zajímá. Bohužel je smutnou realitou, že většina pamětníků již bohužel zemřela. Takže jejich vzpomínky jsou již ztraceny.

Kdy je dobré založit spolek? S partou kamarádů tvoříme na malém městě občanskou společnost, organizujeme několik projektů, mimo jiné teď sháníme náhrobky ze zrušeného hřbitova, ale nejsme nijak oficiálně organizovaní. Jaké výhody má spolek oproti partě?
Založení spolku bych řešil ve chvíli, kdy cítíte, že pro další rozvoj vašich aktivit potřebujete IČO. Pokud jste zatím na takovou situaci nenarazili, tak bych klidně ještě se zakládáním posečkal.
Založením spolku se vaše činnost formalizuje, což má několik nevýhod a spoustu výhod. Především začnete existovat po právní stránce, můžete začít čerpat veřejné peníze, například obec vám může dát grant, nadace příspěvek, stáváte se důvěryhodnější pro potenciální sponzory, kterým můžete proti jejich daru vystavit potvrzení do daňového přiznání. Vytvořením spolku si také začínáte vytvářet určitou pověst, skrze kterou vás začnou ostatní vnímat. Název vašeho spolku vás bude v očích ostatních již nějak rozlišovat.
Nevýhodou je začátek určité míry papírování. Jako parta toto neřešíte, jako spolek ale musíte plnit základní požadavky, jako jsou stanovy, obsazení funkcí (předseda, pokladník atd.), zápis do rejstříku. V našem spolku se s papíry moc nemažeme a vytváříme povinné minimum v nejnutnějším rozsahu.
Shánění náhrobků ze zrušeného hřbitova bude velmi dobrodružné a držím vám palce, ať jich naleznete co nejvíce!

Co je podle vás důležité pro rozvoj občansky aktivní společnosti?
Děkuju za otázku, často nad tímto přemýšlím. Podle mě je důležité, aby si každý občansky aktivní člověk vnitřně uvědomoval, že jeho počínání má smysl a velký význam. Jako důležité také vidím nezůstávat v tom sám. Obzvlášť na venkově to je těžké. Člověk často svojí aktivitou vyčnívá. Pokud člověk vnitřně věří tomu, co dělá, dělá to s nadšením, tak je to velmi dobře poznat a často pak funguje efekt sněhové koule. Nemít svěšenou hlavu a jít si za cíli, které mají smysl.

Na jaké administrativní a další záludnosti bychom se měli připravit, pokud chceme pečovat o drobnou památku ve veřejném prostoru?
Působím na venkově, takže má zkušenost je z tohoto prostředí. Ale každá drobná památka má svého majitele, respektive stojí na něčím pozemku. Než se do čehokoliv pustíte, nejdříve si zjistěte v katastru nemovitostí majitele pozemku včetně jeho adresy. Katastr je dostupný on-line a zdarma zde: https://nahlizenidokn.cuzk.cz/…spx. Spojte se s majitelem a představte mu váš záměr pečovat o drobnou památku, která je na jeho pozemku. Pokud to je obecní pozemek, zajděte na obecní úřad, na maloměstě přímo za starostou, na větší radnici na odbor majetku.
Pokud vám dá majitel hned souhlas s péčí o drobnou památku (nechte si ho dát písemně), máte už téměř vyhráno. Pokud vám ho nedá, nesouhlasí s tím, tak asi toho moc nenaděláte. Také mu to může být úplně jedno. Pokud mohu radit, nechtějte po nich hned při první schůzce peníze. Uvidíte později, jak se spolupráce vyvine, v případě obce drobný příspěvek na opravy asi můžete očekávat, v případě soukromé osoby to je více nejisté.
Dále bych si na pamatkovykatalog.cz/uskp či na památkovém odboru příslušné obce s rozšířenou působností ověřil, zda není vaše vyhlídnutá drobná památka zapsaná jako kulturní památka či se nenachází ve vesnické/městské/krajinné památkové zóně. Vyplývala by z toho pro vás povinnost konzultovat zásahy do památky s místním zástupcem Národního památkového ústavu, zažádat o závazné stanovisko k obnově apod. Majitel takové zapsané památky má ze zákona povinnost se o památku starat a udržovat ji. Proto by mohl být více přístupný, že mu vlastně pomůžete.
Chci vám však říct, pokud máte o jakoukoliv památku zájem, nenechte se odradit možnými počátečními problémy. Určitě nějaké vyvstanou, ale ten pocit, až se vaše památka bude za nějaký čas vyjímat ve své plné kráse, je k nezaplacení! Držím vám palce, ať se zadaří!

Dlouhodobě se zabýváte také mapováním drobných památek Podbořanska. Zapojují se i lidé mimo spolek? V jaké fázi je projekt?
Děkuji za otázku. Mapování byla pro začátek klíčová. S vlastním zájmem jsme zmapovali drobné památky dle historických map (1. vojenské mapování, stabilní a pozemkový katastr) území Vroutku. Objevila se dvě zcela zapomenutá torza, která by bez určení starou mapou již nikdo nenalezl. To mě utvrdilo, že je potřebné zmapovat celé Podbořansko, ale to již vyžadovalo pomoc lidí mimo spolek. Celkem se zapojilo více než 10 dobrovolníků, kteří se na zmapování Podbořanska podíleli. Identifikovali přes 200 drobných památek.
Náš první cíl bylo zanést nalezené objekty do internetové databáze www.drobnepamatky.cz, což je již ze dvou třetin hotové. Některé katastry nám ještě schází. Nyní připravujeme podobu on-line brožurky, kde by každá památka měla svůj záznam včetně fotky. Poslední fází je postupná identifikace nejohroženějších drobných památek a navázání komunikace s místním obecním úřadem či spolkem a iniciace záchrany těchto torz před hrozícím zánikem.

Čím se vám daří nadchnout spoluobčany pro váš projekt?
„Jen ten, kdo hoří, může zapálit.“ Myslím si, že to v našem případě platí stoprocentně. Šli jsme do našich projektíků s velkou vnitřní motivací něco změnit. Nyní existujeme 10 let a již nejsme za podivíny, ale naopak nám pomáhá různou měrou čím dál více lidí.

Co byste doporučil lidem, kteří zvažují založit podobný spolek za účelem zachránit nějakou památku?
Buďte zdravě rozvážní. V počátečním nadšení se totiž může nadělat mnoho chyb. Za důležité považuji budování místních vztahů, zainteresování dané obce a pěstování dobrých vztahů s majiteli vámi opečovávaných památek. Také si před započetím prací vše dobře rozmyslete. Ukvapenou a špatně provedenou opravou objektu spíše uškodíte, než kdyby se na ni dál jen prášilo. Náš spolek nezačal nejlépe, byli jsme velmi zbrklí, nikoho se moc neptali, měli svoji hlavu a dodnes nám to část lidí nezapomněla. Takže i péče o vaši budoucí pověst je důležitá. Snažit se nepokazit si to hned v počátku. Na druhou stranu, máte-li chuť, neváhejte, je to činnost, která má velký smysl a význam! Držím palce!

Jaké zdroje převládají při financování vašich projektů?
Největší část, odhadem 75 procent, pochází z nejrůznějších grantů či dotací (Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo místního rozvoje, Nadace Občanského fóra, Nadace VIA, Nadace ČEZ, Fond Logit, ČSOB pomáhá regionům). Máme roční grant od města Vroutek, které také přispívá na památky v jeho vlastnictví. Zbytek tvoří vlastní zdroje, tj. výtěžky z našich dobročinných akcí v kostele. Také chodíme s domácími koláči na Jablečný den v Krásném Dvoře, kde za dobrovolný příspěvek získáme několik tisíc korun. Všem dárcům chci tímto velmi poděkovat, bez nich bychom byli ztraceni.

Jakou máte zkušenost v Budíčku s dárci a jakou se sponzory? Vidíte tam rozdíly?
Upřímně řečeno s dárci a sponzory neumíme systematicky pracovat. I když si uvědomuji, že je to velmi důležitá součást. Je to naše velké minus. S individuálními dárci, mezi které počítám lidi, kteří navštěvují naše akce a nechávají nám své dary v pokladničce, se snažíme udržovat hezký vztah a příjemnou atmosféru na dané akci. Sponzory máme také, místní firmy či podnikatelé nám po požádání často vychází vstříc, poskytují své služby často zcela zdarma. Zkušenost máme tedy celkem dobrou. Věnovat se péči o dárce a sponzory soustavně, tak je to o mnoho lepší. Jestli mohu radit, určitě je dobré mít ve spolku člověka, který by si tuto agendu vzal na starost. Je v tom velký potenciál pro každý spolek.

Letošní on-line ročník konference ještě nekončí. Od pondělí do středy 1.–3. června nás čekají panelové diskuze. Registrovat se na ně můžete na www.mamevybrano.cz. Na stejném odkazu získáte přístup i k odvysílaným rozhovorům.

Přečtěte si předchozí diskuze:

Otázky a odpovědi k prvnímu rozhovoru o duchovní krajině Novohradských hor s Michaelou Vlčkovou

Diskuzi o obnově mariánského sloupu na Staroměstském náměstí s Petrem Váňou

Odpovědi na otázky ohledně takzvaných stolpersteinů položené Františku Bányaiovi

Co vás zajímalo na téma MAS v odpovědích Radka Tvrdíka