PROPAMÁTKY | Zpravodajství

MÁME VYBRÁNO | Jak uspořádat veřejnou sbírku?

28. 8. 2013 Ilustrační foto. | Foto: Boo-Boo Baroo - Wikimedia Commons | Licence: Licence: CC-BY-SA 3.0 ČESKÁ REPUBLIKA | Finanční prostředky na opravy historických objektů lze získávat také veřejnými sbírkami. Obecně rozumíme sbírkou získávání a shromažďování dobrovolných peněžitých příspěvků od předem neurčeného okruhu přispěvatelů pro předem stanovený veřejně prospěšný účel.

Vyhlášení sbírky má přesná pravidla daná zákonem, která je nutno dodržet. Základem úspěchu veřejné sbírky je její kvalitní prezentace, stanovení konkrétního cíle a v případě památky také přiblížení její historie potenciálním přispěvatelům.

Může ji realizovat pouze právnická osoba, která je povinna tento záměr písemně oznámit příslušnému krajskému úřadu. Jestliže jsou splněny všechny zákonné podmínky, veřejná sbírka získá do 30 dnů úřední osvědčení a může být zahájena a propagována. Tato lhůta může být výrazně zkrácena, pokud jsou v oznámení uvedeny důvody hodné zvláštního zřetele – například zmírnění následků živelní pohromy či jiné mimořádné události.

Ideálně by se do sbírky měla zapojit co nejširší veřejnost, proto by cíl měl být jasně stanovený a přehledně formulovaný. Výše vybraných prostředků je jedním z kritérií úspěšnosti sbírky, ale nikoliv jediným. Vždy záleží na konkrétním stavu a typu historického objektu a celkové výši nákladů, které jsou nutné na záchranu památky. U finančně náročnějších projektů se většinou opravy rozvrhnou na několik etap, proto je třeba zvážit i časové hledisko. Sbírku lze vyhlásit na dobu určitou, tj. může trvat nejdéle 3 roky, nebo neurčitou.

Je důležité stanovit vhodný způsob provádění sbírky. Právnická osoba je povinna pro sbírku zřídit zvláštní bankovní účet. Tato povinnost se nevztahuje pouze na sbírky, jež se konají výlučně prostřednictvím pokladniček nebo sběracích listin po dobu nejvýše 3 měsíců. Pro shromažďování finančních příspěvků lze využít i další způsoby, například:

• pokladničky,
• sběrací listiny,
• prodej předmětů či vstupenek,
• dárcovské textové zprávy,
• složení hotovosti do pokladny zřízené právnickou osobou.

Příslušný krajský úřad může na základě žádosti rozhodnout také o jiném způsobu. V takovém případě samozřejmě musí být naplněna hlavní podmínka, kterou je transparentnost. Subjekty pořádající sbírky tak mohou prosadit i nové dárcovské metody. Po skončení sbírky je právnická osoba povinna seznámit veřejnost s konečným vyúčtováním a využitím vybraných prostředků, a to podobným způsobem, jakým sbírku propagovala.

Neziskové organizace mohou při organizování veřejných sbírek využít také formu on-line dárcovství, kterou rozvíjí například Nadace VIA nebo Fórum dárců.

Další informace k organizování veřejných sbírek naleznete v zákoně č. 120/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách). Této problematice je věnován také projekt MÁME VYBRÁNO. Jeho součástí je konference, jež se letos uskuteční 17. září, a stejnojmenná celorepubliková soutěž.