PROPAMÁTKY | Zpravodajství

Kniha o evropských dřevěných kostelech může napomoci jejich záchraně

13. 6. 2011 Dřevěný kostel Panny Marie v Broumově z poloviny 15. století | Foto: Jerzy Strzelecki - Wikimedia Commons | Licence: Uveďte autora 3.0 Česko PRAHA | Kniha Dřevěné kostely a zvonice v Evropě, oceněná Evropskou komisí za přínos v oblasti památkové péče, by mohla přispět k větší ochraně těchto památek. Studie mapuje přes dva tisíce dřevěných sakrálních staveb v Česku, Skandinávii, Francii, Anglii nebo Rumunsku.

Na dvoudílné publikaci, kterou v roce 2009 vydalo nakladatelství Paseka, se vedle Jiřího Langera podílel také Karel Kuča, jenž se zúčastnil slavnostního předávání cen Europa Nostra 2011 v Amsterodamu. Kniha zvítězila v kategorii Výzkum. "To ocenění pro nás znamená obrovské zadostiučinění, ale hlavně naději, že se dřevěným kostelům a zvonicím dostane zasloužené pozornosti, a tedy i péče a ochrany," uvedl Langer.

Publikace čítá fotografie a informace o tisícovkách dřevěných kostelů a zvonic. Mapuje území od Skandinávie až po Ural a Balkán. "Dřevěným kostelům se moc vědců nevěnuje. A když už, tak jen z pohledu například lidového umění nebo architektury. My jsme je jako první pojali celkově," dodal Langer.

Tomuto tématu se Jiří Langer věnuje téměř celou svou kariéru. "Ta práce je krásná, ale vyžádalo si to spoustu cestování. Jsme na to jen dva. Každý zvlášť jsme viděli stovky objektů. Publikace tak vznikala celé čtyři roky," prozradil autor, kterému je pětasedmdesát let. Některé z kostelů, například v Srbsku nebo Bělorusku, s Kučou zmapovali jen z literatury.

Největší počet dřevěných kostelů a zvonic v Evropě má například Norsko, Ukrajina nebo Rumunsko. Česko se po jejich bok řadit nemůže. "U nás samozřejmě v 16. a 17. století vznikaly také, ale byly postupně nahrazovány kamennými stavbami. Pár jich je hlavně na severovýchodě Moravy. Ve Skandinávii nebo v Rumunsku prostě byly lepší přírodní podmínky pro jejich udržení," doplnil Langer s tím, že přesto řada z tamních historicky cenných objektů ze dřeva podlehla zkáze. A právě to má pomoci změnit jejich publikace, která stále čeká na překlad do angličtiny a případně i dalších jazyků.

V mnoha zemích dřevěné sakrální stavby vznikají i dnes. "Naše studie ještě není ani zdaleka kompletní. A možná ani nikdy nebude. Je to prostě práce na celý život," dodal vystudovaný historik a etnograf, který společně se svým kolegou založil Společnost pro výzkum dřevěných kostelů a zvonic a také databázi, která čítá přes 300 tisíc fotografií prozkoumaných objektů.

Výzkumný projekt byl podpořen z Finančního mechanismu EHP/Norska a státním rozpočtem České republiky prostřednictvím Fondu pro podporu výzkumu. 

Bližší informace o Společnosti pro výzkum dřevěných kostelů a zvonic naleznete ZDE.