PROPAMÁTKY | Zpravodajství

Hasiči a zástupci památkové péče chtějí předejít požárům historických objektů

10. 6. 2011 Během mezinárodního setkání hasičů a zástupců Národního památkového ústavu došlo i k simulovanému požáru mincovny státního hradu a zámku v Českém Krumlově (na snímku budova vlevo). | Foto: ŠJů - Wikimedia Commons | Licence: Uveďte autora - Zachovejte licenci 3.0 Česko ČESKÝ KRUMLOV | Jak nejlépe předejít požárům kulturních a historických památek řešili od 8. do 9. června zástupci Hasičského záchranného sboru, Profesní komory požární ochrany a Národního památkového ústavu na mezinárodním setkání v Českém Krumlově.

Pátý ročník konference vyvrcholil 9. června dopoledne zásahem při fiktivním požáru. "Hlavním cílem akce je výměna názorů a zkušeností se zabezpečením hmotného kulturního dědictví tak, aby se pravděpodobnost vzniku podobných neštěstí snížila na minimum," uvedla mluvčí jihočeských hasičů Lenka Křížová.

Účastníci konference především usilují o to, aby se povedlo kulturní a historické památky vkusně a stylově zabezpečit protipožárním vybavením. "Ochrana kulturního dědictví patří ke kultuře národa," řekl generální ředitel Hasičského záchranného sboru České republiky Miroslav Štěpán.

Ve čtvrtek 9. června ráno hasiči předvedli zásah při simulovaném požáru mincovny v českokrumlovském zámku. Cvičení v tomto prostoru hasiči absolvovali už téměř před sto lety. V roce 1914 se snažili zlikvidovat požár na střeše z přistavených vysokých dřevěných žebříků.

Dobrá praxe v Bečově

Státní hrad a zámek Bečov je národní kulturní památkou, ve které je vystaven relikviář sv. Maura, jehož historická hodnota je nevyčíslitelná. Relikviář sv. Maura je po korunovačních klenotech druhou nejcennější zlatnickou památkou v České republice.

Areál národní kulturní památky státního hradu a zámku Bečov je velmi rozsáhlý a spoluvytváří centrum historického městečka. Vzhledem ke značně problematickému přístupu hasičské techniky do horní části areálu a dlouhodobě nedostatečnému tlaku v městském vodovodu bylo přistoupeno k vybudování moderní a nezávislé soustavy protipožární ochrany v zájmu preventivní ochrany tohoto významného památkového objektu.

Kontrola a cvičení hasičského záchranného sboru jasně dokázaly, že doprava vody na hašení případného požáru v areálu hradu je víc než komplikovaná. Vyzkoušela se sice jak dálková, tak kyvadlová doprava vody, ale hasičské cisterny nemohly projet až k hradu a u dálkového hadicového vedení docházelo k velkým časovým prodlevám. Bylo tedy nutné hledat jiná řešení. Inspirací byl požárem postižený hrad Pernštejn.

Nejefektivnějším řešením se ukázala varianta, která předpokládala vybudování zcela nové požární nádrže v tehdy obnovovaném objektu bývalého domku zahradníka pod zámeckou kuchyní. Tento unikátní systém obsahuje mimo elektronických hlásičů požáru (EPS) a ústředen také vlastní zásobní a přečerpávací stanici napojenou na podzemní rozvod tlakovodů a suchovodů. Tento ojedinělý projekt koncepčně a technologicky navázal na systém vybudovaný po požáru na obdobně nepřístupném hradu Pernštejn.

Finanční náklady na vybudování protipožárního systému přesáhly 10 milionů. Tato cena se však při případném ohrožení areálu požárem mnohonásobně vyplatí, neboť největší ztrátou by byly nenahraditelné dřevěné konstrukce mimořádně dochovaného středověkého hradu.

Požár Pernštejna

Jak již bylo uvedeno, ojedinělý protipožární systém na hradě Bečov byl vybudován i jako reakce na rozsáhlý požár na hradě Pernštejn, který v roce 2005 zachvátil centrální část hradu. Propadla se střecha, kde byl uložen depozitář. Vznikly tak škody za 100 milionů korun. Zásah hasičům ztěžovala špatná poloha hořící budovy, která se nalézá na třetím nádvoří. Hasičské cisterny se dostaly jen na první nádvoří. Z tohoto místa proto požárníci museli rozvést hadice až přímo k místu neštěstí. Po požáru byla vyhlášena i sbírka na obnovu hradu.