PROPAMÁTKY |

ZPRÁVY Z KATALOGU SLUŽEB | Metoda sanace horkým vzduchem se uplatnila také u historických mlýnů

21. 2. 2017 Horkovzdušnou sanaci celodřevěného objektu větrného mlýna realizovala společnost Thermo Sanace. | Foto: Thermo Sanace s.r.o. | Licence: Všechna práva vyhrazena BÍLOVEC, KUNŠTÁT | Celodřevěný mlýn v Novém Dvoře, Bílovci i dřevěné mlecí technologie vodního mlýna v Sychotíně u Kunštátu byly napadeny dřevokazným hmyzem. Na jeho likvidaci byla úspěšně použita sanace horkým vzduchem společnosti Thermo sanace, která je odborným partnerem portálu.

Větrný mlýn v Novém Dvoře u Bílovce
Díky vhodným větrným podmínkám na svazích Oderských vrchů, kde se sanovaný větrný mlýn nachází, bylo na území bývalého okresu Bílovec ještě v roce 1890 v provozu 52 těchto technických objektů. Zmiňovaná stavba v osadě Dolní Nový Dvůr, Bílovec se jako jedna z mála z nich zachovala. Na svém současném místě stojí údajně od roku 1910, kdy sem byl převezen z blízkého Leskovce na Opavsku. Mlýn byl poškozen a chátral, v roce 1965 se jej podařilo do značné míry zrenovovat. K další zásadní opravě došlo v roce 2000, kdy byla provedena výměna krovů a střešního šindele. V roce 2001 pokračovala oprava chemickou sanací proti dřevokaznému hmyzu. Ta se však proti aktivnímu napadení dřevěných prvků ukázala jako neúčinná. Jako finální řešení byla proto zvolena metoda horkovzdušné sanace, při které dochází k uhynutí všech stádií dřevokazného hmyzu. Obec Bílovec, v jejímž majetku se objekt nachází, získala v roce 2016 dotaci z rozpočtu Moravskoslezského kraje na jeho obnovu a bylo přistoupeno k realizaci termosanace.

Horkovzdušná sanace celodřevěného větrného mlýna německého typu byla zahájena 26. července 2016 příjezdem techniky. Po prohlédnutí objektu z hlediska připravenosti, instalaci termoelektrických snímačů a rozmístění horkovzdušného potrubí s výduchy byly spuštěny celkem tři horkovzdušné agregáty a začalo samotné nahřívání. Jelikož celá technologie otočného mlýna je usazena na masivním dubovém sloupu a i další prvky byly vyrobeny z tohoto tvrdého dřeva, prodloužil se výsledný čas nahřívání na 25 hodin. Až po této době bylo termoelektrickými snímači, umístěnými ve středech nejmasivnějších průřezů a na nejnepříznivějších místech v konstrukci, prokázáno prohřátí všech dřevěných prvků technické památky na teplotu 55 °C. Tato teplota pak byla udržována ještě další hodinu pro kompletní zahubení všech stádií dřevokazného hmyzu. Následovala kontrola stavu dřevěných konstrukcí a technologie, rozebrání horkovzdušného potrubí a demontáž termoelektrických snímačů. Další den po vychladnutí objektu se prováděl preventivní nástřik dvěma vrstvami insekticidního přípravku proti opětovnému napadení dřevokazným hmyzem v budoucnu.

Vodní mlýn v Sychotíně u Kunštátu
Budova mlýna čp. 34 v Sychotíně patří mezi nejstarší historické objekty v obci. První písemná zmínka o stavbě pochází z roku 1684, kdy se jednalo o mlýn panský. Mlynářské rody se v něm často střídaly, posledním, který objekt vlastnil, byl rod Tenorů z Petrova, podle kterého je dodnes nazýván. V provozu byl mlýn až do roku 1952, díky čemuž se do dnešních dní zachovala téměř veškerá mlecí technologie. Dochované části této technologie jsou převážně dřevěné a kvůli zvýšené vlhkosti objektu byly napadeny dřevokazným hmyzem, a to v takové míře, že pro záchranu autentického vybavení bylo nutné přistoupit ke kompletní sanaci mlecí technologie. Jako nejvhodnější pro takto rozsáhlé napadení a rozlohu objektu byla vybrána metoda horkovzdušné sterilizace dřevěných prvků – termosanace. Díky prohřátí všech dřevěných částí technologie na 55 °C a podržení této teploty po dobu minimálně jedné hodiny se podařilo v prostoru mlýnice zničit veškerá stádia dřevokazného hmyzu a mlecí technologie byla zakonzervována v současném stavu.

Vzhledem k nedávno vyměněným destruovaným částem dřevěných prvků v krovu došlo i k vyrovnání vlhkostí v původním a novém dřevě a současně k preventivnímu zahubení možných zárodků dřevokazného hmyzu i v novém dřevě použitém na opravy krovu. Celý proces sanace byl jako obvykle on-line monitorován termoelektrickými snímači vloženými do vybraných dřevěných prvků největších průřezů a prvků v kritických místech, kde byl předpoklad nejdelší doby ohřevu. Termosanace byla ukončena až po prohřátí všech těchto prvků. Doplňkovou kontrolou průběhu sanace pak bylo měření termovizní kamerou.

Článek vznikl v rámci mediální spolupráce s redakcí portálu. Reference naleznete na stránkách společnosti THERMO SANACE, aktuality sledujte rovněž na FACEBOOKU. O službách a výrobcích společnosti se dočtete také v KATALOGU SLUŽEB.

Fotogalerie

 

 

Téma: Průmyslové dědictví Lidová architektura Odborní partneři portálu Zprávy z Katalogu služeb Fotogalerie Všechna témata