PROPAMÁTKY | Zpravodajství - ROZHOVOR | S Monikou Starou o dokumentaci kulturního dědictví

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Celá ČR>>Opravené památky>>ROZHOVOR | S Monikou Starou o dokumentaci kulturního dědictví

Zpravodajství

Celá ČR

ROZHOVOR | S Monikou Starou o dokumentaci kulturního dědictví

17. 6. 2021 Kamenná polychromovaná kazatelna ze zaniklého kostela sv. Jiří | Foto: Monika Stará | Licence: Všechna práva vyhrazena ÚSTÍ NAD LABEM | Centrum pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví, specializované pracoviště Katedry historie, Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem má nemalé zkušenosti v oboru. Jeho zaměstnankyně jsme se zeptali na další podrobnosti.

Můžete ve stručnosti přiblížit proces 3D skenování?
Prostorové skenování je již standardně rozšířenou metodou průzkumu objektů. V oblasti dokumentace památek, na kterou se na mém domovském pracovišti zaměřujeme, tvoří tato metoda efektivní nástroj k zaznamenání předmětů v digitálním prostředí. Technologie 3D skenování je využitelná pro měření objektů různých tvarů, materiálů a velikostí. Vytváříme tak 3D modely povrchů drobných artefaktů, ale i celých budov. Mnohdy však metody dokumentace kombinujeme, prostorové skenování pak zejména s fotogrammetrií a geodezií.

O jaké sbírkové předměty se jedná především?
V Oblastním muzeu v Litoměřicích aktuálně probíhá digitalizace renesančního retabula a kazatelny, domovního znamení, sochy Rolanda z roku 1539 a táflované místnosti z roku 1541, která sloužila jako zasedací síň rady města. Následovat bude modelování historické i stávající podoby objektu spolu se snímkováním stávajícího stavu střešní krajiny a štítů. Průběžně je také pořizována fotodokumentace, vznikne i videodokument. Centrum v současnosti dále digitalizuje barokní gloriet v děčínské Růžové zahradě, která je součástí opravy objektu. Bude vytvořen prezentační 3D model pavilonu. Pracujeme také na skenování antických váz pro Podřipské muzeum v Roudnici nad Labem. V Litoměřicích dále probíhá spolupráce s městem a tesařskou firmou Čenda Zdeňka Oravce. Zde má být výsledkem průzkum a dokumentace střešní krytiny v rámci obnovy Domu pod Bání, nazývaného také Pod kalichem.

Kdy by měl být tento proces digitalizace v litoměřickém muzeu dokončen?
Vše má být hotové do konce tohoto roku. Prostorové modely by měly být po rekonstrukci muzea přístupné jako součást expozice v podobě digikiosků, ve kterých si návštěvník bude moci 3D model libovolně otáčet, přibližovat a podobně.

Jaká je struktura financování celého náročného procesu?
Město Litoměřice získalo na projekt rekonstrukce budovy muzea v hodnotě 48 milionů korun dotaci ve výši 43 milionů, a to z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Z něj se bude mimo jiné platit právě i digitalizace.

Mohla byste v krátkosti přiblížit projekt Hortus Montium Mediorum a jeho cíle?
Hortus Montium Mediorum – Dokumentace, výzkum a prezentace kulturního dědictví vybraných lokalit východního Českého středohoří je projektem realizovaným Filozofickou fakultou Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, který je financován z Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity Ministerstva kultury České republiky. Hlavním cílem projektu je zmapování, dokumentace, výzkum a interpretace vybraného kulturního dědictví a historické kulturní krajiny v pomezní oblasti současného Ústeckého a Libereckého kraje. Našimi zájmovými lokalitami jsou Zahořany, tedy část obce Křešice, Konojedy u Úštěku a Zahrádky u České Lípy. Pětiletý projekt bude končit v prosinci příštího roku.

Více informací naleznete na stránkách CENTRA PRO DOKUMENTACI A DIGITALIZACI KULTURNÍHO DĚDICTVÍ.