PROPAMÁTKY |

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Celá ČR>>Opravené památky>>ROZHOVOR | S Jamesem Cornerem, tvůrcem slavného krajinářského díla, o jedinečnosti místa, konverzích a městech pro všechny

Zpravodajství

Celá ČR

zpět

 

ROZHOVOR | S Jamesem Cornerem, tvůrcem slavného krajinářského díla, o jedinečnosti místa, konverzích a městech pro všechny

14. 12. 2015 Propamatky.info: James Corner je předním světovým krajinářským architektem. James Corner je předním světovým krajinářským architektem. | Foto: reSITE - Dorota Velek | Licence: Všechna práva vyhrazena ČESKÁ REPUBLIKA | Na mezinárodní konferenci reSITE 2015 jsme se exkluzivně setkali s předním světovým krajinářským architektem Jamesem Cornerem. S autorem úspěšné proměny newyorské High Line jsme hovořili o průmyslovém dědictví a městech, jejich hodnotách a inspirativních výzvách.

Letošní konference reSITE se věnovala tématu Sdílené město. Nabídla šest dní přednášek, workshopů i filmových projekcí. Navštívilo ji více než 800 účastníků a řečníků z 89 měst a 17 zemí. Jedním z hlavních řečníků byl James Corner, který patří k výrazným odborníkům na problematiku sdíleného prostoru měst. Hovořil o navrhování míst, která jsou nejen krásná, ale rovněž ekologická, ekonomická, sociální a demokratická. V úvodu vyzdvihl výjimečný potenciál Prahy jako krásného historického města s přirozenou zelení – s parky a zahradami, které prorůstají městským organismem. Připomněl některé koncepty městské zeleně v historii a nové výzvy zapříčiněné klimatickými změnami a nárůstem populace ve městech, jakými jsou udržitelné nakládání s vodními zdroji, dostatečné zajištění potravy pro obyvatele a čistota městského ovzduší.

James Corner uvedl příklady organizačních struktur globálních technologických společností a pokračoval ukázkami projektů svého studia pro nově budované město v Číně, pro Rotterdam, New York, Londýn. Zdůraznil, že ve všech příkladech se nejprve plánoval veřejný prostor parků, zeleň a infrastruktura. V druhé části přednášky se věnoval tématu sdíleného města a demokratické společnosti na příkladu krajinářských projektů pro Seattle, Santa Monicu a San Francisco. Trefně poznamenal, že dnes se již nenavrhuje pro panovníky, ale pro komunity. Sociální dimenzi sdíleného prostoru měst ozřejmil na příběhu High Line, kde označil za nejpodstatnější právě její společenský rozměr. Úspěch parku spatřuje především v sociálních interakcích, které tam přirozeně vznikají. Závěrem této inspirativní přednášky James Corner položil řečnickou otázku, čím by byla Praha a další světové metropole bez svého veřejného prostoru. Jamesi Cornerovi jsme po přednášce položili několik otázek:

Park High Line je skvělým příkladem úspěšné konverze. Zajímáte se o průmyslové dědictví, jeho zachování a proměnu dlouhodobě nebo byla High Line počátečním impulzem, který vzbudil váš profesní zájem v této oblasti?
Součástí vzdělání krajinářského architekta je schopnost pochopit jedinečnost konkrétního místa. Jste vedeni k tomu, abyste věnovali velkou pozornost místu samotnému, dokonce ještě předtím, než se začne projektovat. Pevně věřím, že existují určitá vodítka, určité charakteristiky, určité kvality v daném místě a jisté zkušenosti s ním, které by dobrý projekt měl být schopen odkrýt. Tím, že je váš návrh vnímavý k dané lokalitě, se zároveň stává specifickým, mimořádným a unikátním. Navrhuji-li v daném místě, je užitečné se ptát: Co ztratím? Co zabiji? Co zničím? To se nyní děje všude po celém světě. Vidíme univerzální přístup k designu, který vyžaduje, aby vše vypadalo nově, čerstvě, „cool“, ale v podstatě je vše stejné a všechna místa se začínají navzájem podobat.

Já jsem však hluboce přesvědčen, že každé místo má něco, co můžete vyzdvihnout. High Line, tak jak jsme se ho snažili zachytit v našich prvních kresbách, měla nepřeberné množství charakteristických rysů, které byly neobvyklé – vyvolávaly zvláštní pocit melancholie, melancholie samoty, klidu, pokoje, života. Například dojem louky pulzující životem. A toto jsou velmi silné zážitky, ze kterých čerpáme v našich návrzích. Jsou pro nás mantrou. V našem případě byla na začátku silná potřeba zachovat – zachovat to divoké, zachovat to jednoduché, zachovat High Line. Ostatní účastníci soutěže, mezi kterými byli architekti jako Zaha Hadid nebo Steven Holl, se všichni snažili přeměnit High Line v něco jiného. Naplnili ji architekturou. Vnucovali jí něco cizího. Zatímco my jsme se snažili vytáhnout a zachytit podstatu povahy High Line. Doufali jsme, že magický zážitek z naší první návštěvy High Line zakusí po její proměně i ostatní lidé.

Učinili jste v průběhu prací na projektu nějaké změny reflektující myšlenky a názory místních obyvatel? Probíhaly diskuze s lidmi, kteří zabránili demolici High Line?
Ano, uskutečnilo se mnoho komunitních setkání, kde jsme prezentovali naše návrhy, a místní obyvatelé nám poskytli zpětnou vazbu. Myslím, že v případě High Line to nebylo tak těžké. Lidé se totiž domnívali, že stav High Line je tak špatný, že cokoliv uděláme, bude znamenat výrazné zlepšení. Například v našich krajinářských projektech pro Santa Monicu nebo Seattle byla daná místa natolik oblíbená, že se lidé obávali, že navrhneme něco špatného. V případě High Line jsme však zaznamenali mnoho pozitivních ohlasů. Samozřejmě se vyskytly otázky, zda to má být park nebo tranzitní koridor pro cyklisty či nadzemní dráhu. Lidé jsou někdy skeptičtí vůči parkům, protože je vnímají jako nebezpečná místa kvůli kriminalitě, alkoholu, drogám. Mají velmi negativní představy o veřejném prostoru. Musíte nabídnout pozitivnější obrázek toho, co znamená veřejný prostor, a navrhnout ho takovým způsobem, který bude bezpečný, různorodý a pestrý.

Celý rozhovor s dalšími informacemi o Jamesu Cornerovi a parku High Line si můžete přečíst v podzimním čísle ČASOPISU PROPAMÁTKY.

High line v NEW YORKU

Autor: Jan Červinka, Kristýna Poesová

 

odeslat e-mailem vytisknout

zpět na hlavní stranu Na hlavní stranu Pro památky info