PROPAMÁTKY |

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Celá ČR>>Opravené památky>>ROZHOVOR | Průmyslové dědictví v nových souvislostech

Zpravodajství

Celá ČR

zpět

 

ROZHOVOR | Průmyslové dědictví v nových souvislostech

16. 1. 2017 Propamatky.info: Výzkumné centrum průmyslového dědictví FA ČVUT v Praze bude nadále organizovat nejrůznější akce pro veřejnost. Výzkumné centrum průmyslového dědictví FA ČVUT v Praze bude nadále organizovat nejrůznější akce pro veřejnost. | Foto: Marek Přikryl | Licence: Všechna práva vyhrazena ČESKÁ REPUBLIKA | Výzkumné centrum průmyslového dědictví FA ČVUT v Praze od loňského roku prohlubuje zkoumání průmyslového dědictví díky podpoře Ministerstva kultury v programu NAKI II. Nový projekt nám přiblížili Lukáš Beran a Jan Zikmund.

Na čem nyní ve Výzkumném centru pracujete?
Lukáš: V březnu roku 2016 jsme zahájili práci na pětiletém projektu Industriální architektura – Památka průmyslového dědictví jako technicko-architektonické dílo a jako identita místa podpořeném v programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity Ministerstva kultury (NAKI II). Přímo navazuje na výsledky předchozího projektu Industriální topografie, využívá a rozvíjí jeho databázi pro další syntetizující a vyhodnocující výzkum. Hlavní metodická linie projektu sleduje obecné principy vzniku industriálních staveb, které jsou zároveň principy průmyslové civilizace – mezinárodní transfer zkušeností, tvůrčí specializaci, racionalizaci a zvědečtění navrhování vedoucí k typizaci.

Jan: Industriální topografie ale není, a z principu ani nemůže být, uzavřeným projektem. Kromě neustálé potřebné aktualizace a doplňování informací chystáme menší úpravu internetového rozhraní na adrese www.industrialnitopografie.cz a především bychom rádi v květnu tohoto roku, při příležitosti 15. výročí založení VCPD, zprovoznili také mobilní aplikaci, která naplno využije potenciál této databáze, jež, pokud je nám známo, nemá v územním rozsahu a hustotě pokrytí obdoby ani v mezinárodním měřítku.

Jaké jsou plánované výstupy nového projektu?
Lukáš: S tím, že se snažíme chápat památky průmyslového dědictví jako architekturu svého druhu, souvisí úzce problematika jejich autorství. V posledních měsících jsme se věnovali dokončování dvou knih o práci specializovaných projektantů průmyslových staveb. První z nich je monografie Bruna Bauera. Úvodní kapitoly podávají první přehled o projektování továren v českých zemích jako o součásti globálního vývoje hospodářských a technických poznatků a zkušeností. Druhou je monografie architekta Rudolfa Holého, autora řady významných průmyslových staveb, především mlékáren navrhovaných v rámci systému zestátněných projektových ústavů a realizovaných v Československu v 60. až 80. letech 20. století.

Jan: Právě továrny z poválečného období mizí alarmujícím tempem a bez větší pozornosti veřejnosti, médií i odborníků. Bez nadsázky se dá říci, že většinu toho nejlepšího, co zde bylo pro průmysl v této době postaveno, jsme si už zbořili. Proto chceme v novém projektu na tuto pozoruhodnou, neznámou a opomíjenou vrstvu hlasitě upozornit. Jedním z výstupů projektu se za dva roky stane kniha o domácí průmyslové architektuře od roku 1945 do zániku specializovaných projektových ústavů po roce 1989.

Celý rozhovor si můžete přečíst v zimním čtvrtletníku PROPAMÁTKY 2016 ZDE. Bližší informace naleznete také na stránkách VÝZKUMNÉHO CENTRA PRŮMYSLOVÉHO DĚDICTVÍ.

Autor: Jan Červinka

 

odeslat e-mailem vytisknout

zpět na hlavní stranu Na hlavní stranu Pro památky info