PROPAMÁTKY |

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Celá ČR>>Opravené památky>>ROZHOVOR | Jak posunout laponské město Kiruna o tři kilometry

Zpravodajství

Celá ČR

zpět

 

ROZHOVOR | Jak posunout laponské město Kiruna o tři kilometry

14. 2. 2017 Propamatky.info: Krister Lindstedt, který působí v architektonické společnosti White ve Stockholmu, se podílí na projektu přesunu Kiruny. Krister Lindstedt, který působí v architektonické společnosti White ve Stockholmu, se podílí na projektu přesunu Kiruny. | Foto: reSITE, Tomáš Princ | Licence: Všechna práva vyhrazena PRAHA | Laponské město Kiruna ležící za polárním kruhem na severu Švédska vzniklo na přelomu 19. a 20. století díky bohatému nalezišti vysoce kvalitní železné rudy. Její stále pokračující těžba zapříčinila, že se město v současnosti přesouvá.

Projekt je plánován na několik desítek let a je do něj zapojeno nejen vedení města a státní důlní společnost, ale rovněž architekti, sociální antropologové i samotní obyvatelé. Pokud bude severský projekt úspěšný, může se stát inspirací například pro města řešící podobnou situaci způsobenou klimatickými změnami.

V mezinárodní soutěži na plán přesunu Kiruny uspěla architektonická společnost White ze Stockholmu a Ghilardi + Hellsten Arkitekter z Osla. S Kristerem Lindstedtem, architektem a partnerem ve White, jsme se setkali na konferenci reSITE 2016, která se věnovala vlivu různých forem migrace na podobu a fungování měst. Hovořili jsme o vizi lepší Kiruny a jejím naplňování. V České republice je zdánlivou paralelou město Most, jehož demolici se podrobně věnují loňské Zprávy památkové péče č. 3 a v minulém roce vydaná kniha Matěje Spurného Most do budoucnosti s podtitulem Laboratoř socialistické modernity na severu Čech. Rozhovor s Kristerem Lindstedtem ukázal, že přístup ke Kiruně je jiný.

Kiruna je poměrně mladé průmyslové město. Zaslouží si být zachráněna? Jaké jsou výhody a nevýhody vašeho projektu nazvaného Kiruna navždy?
Kiruna by jinak zanikla, což by byla samozřejmě pohroma pro její obyvatele. Z hlediska důlního průmyslu by bylo jednodušší Kirunu nestěhovat. Když se zamyslíte nad městem samotným, tak se mnoho věcí ztratí, například historická kontinuita budov a lidí, kteří k nim mají vztah. Tyto vazby se zpřetrhají. Na druhou stranu je možné vypořádat se s novými výzvami. Stará Kiruna je dost rozptýlená a žije se na velké ploše. Nyní se lidé mohou sestěhovat a být si blíž a pak lze například zajistit kvalitní veřejnou dopravu. Když v roce 1900 vznikla původní Kiruna, náměstí a veřejná místa nehrála tak důležitou roli. Nyní je možné to změnit.

Jaká je vaše definice nového a transferovaného města? Je mezi nimi rozdíl?
To je zajímavá otázka. Rozdíl je obrovský. V našem případě známe lidi, kteří se do města přestěhují, a můžeme se jich na mnoho věcí zeptat. Máme konkrétní komunitu a jejího ducha. V novém městě musíte obojí vytvořit.

Co podle vás tvoří identitu Kiruny?
Zaprvé je to intenzivní vazba zdejších obyvatel na přírodu. O víkendech je Kiruna prázdná a lidé tráví čas venku různými aktivitami. Tato blízkost přírodě je zcela určitě součástí jejich identity, kterou chceme rozvíjet, například navrhovanými zelenými koridory. Zadruhé se jedná o identitu města coby globální vesnice. Místo, kde lidé z různých zemí žijí spokojeně pohromadě, takový malý New York. Tuto část identity se snažíme podporovat vytvářením veřejných míst a institucí, kde se nejrůznější lidé mohou potkávat. Za součást identity také považuji budovy starého města, se kterými počítáme, ať již v jejich celistvosti jako v případě kostela, nebo při zachování některých částí jako v případě věže radnice.

Celý rozhovor si můžete přečíst v zimním čtvrtletníku PROPAMÁTKY 2016 ZDE.

Autor: Jan Červinka

 

odeslat e-mailem vytisknout

zpět na hlavní stranu Na hlavní stranu Pro památky info