Hlavní strana>>Zpravodajství>>Celá ČR>>Opravené památky>>Restaurátoři konzervují přes 7 000 let staré studny
19. 7. 2019
Díly dubové studny po očištění před ponořením do konzervačního roztoku | Foto: Fakulta restaurování Univerzity Pardubice
Starší studna, tvořená čtyřmi dubovými rohovými sloupky s drážkami v úhlu 90 stupňů, do kterých byla v sedmi řadách nad sebou zapuštěna dubová prkna, byla nalezena při záchranném archeologickém výzkumu nedaleko Ostrova na Pardubicku. Její půdorys je 80 x 80 centimetrů a hloubka 140 centimetrů. Podle nálezů keramiky a letokruhů na dřevěných částech je její stáří datováno do let 5259–5256 před naším letopočtem. Je tedy nejstarší stavbou tohoto druhu v Evropě a dochovala se pravděpodobně díky tomu, že celou dobu byla pod vodou. Archeologové ji ve spolupráci s odbornou firmou vyzvedli v jednom bloku a její konzervaci zajistí ve vhodných klimatických prostorách Piaristické koleje v Litomyšli.
Ta bude provedena postupným zvyšováním koncentrace konzervačního prostředku, kterým je v tomto případě sacharóza, jež postupně nahradí v buňkách dřeva molekuly vody. Dřevěný prvek se tak po vyschnutí zpevní. Cukerný roztok bude doplněn biocidním přípravkem, zabraňujícím napadení dřeva mikroorganismy. Tato metoda konzervace zajistí uchování dřevěných prvků bez jejich deformace. Celý proces potrvá deset až patnáct měsíců. Pro úspěch záchrany obou archeologických památek bude zapotřebí 600 kg sacharózy na přípravu 1000 litrů roztoku.
Současně bude prováděn i výzkum vzorků odebraných vně i uvnitř studně. Jedná se o materiál živočišného původu. Schránky měkkýšů, vajíčka vodních korýšů, kosti drobných obratlovců a hmyz. Bohatý je i soubor nalezených rostlin. Jsou mezi nimi například len, obiloviny, ale i poměrně vzácný mák setý. Nálezy zoologických zbytků a výsledky archeobotanických analýz přinesou nové poznatky o životním prostředí mladší doby kamenné a pomohou pochopit hospodaření prvních zemědělců.
Více informací naleznete na internetové stránce FAKULTA RESTAUROVÁNÍ UNIVERZITY PARDUBICE.
Autor: Milan Daněk
Zdroj: Fakulta restaurování Univerzity Pardubice