Hlavní strana>>Zpravodajství>>Zpravodajství>>Zpravodajství>>ROZHOVOR | S Tomášem Fürstem o záchraně zámku v Pravoníně
22. 5. 2020
Zámek se nachází v severozápadní části vsi nedaleko kostela. | Foto: Tomáš Fürst
Můžete stručně zmínit historii stavby?
Zámek v Pravoníně vznikl pravděpodobně na sklonku 16. století coby renesanční tvrz. Následně byl rozšířen do své současné rozlohy v období baroka a konečně v 19. století získal svou současnou architektonickou podobu. Úpravy ve 20. století byly bohužel vesměs negativního rázu, takže nezbývá, než to v současném století napravit.
Jak jste dospěli k rozhodnutí koupit a zachránit památku v takto havarijním stavu?
Rozhodování trvalo téměř dva roky a havarijní stav nabízel možnost kvalitní a kompletní renovace. V tuhle chvíli to tak sice nevypadá, ale zámek Pravonín má obrovský architektonický potenciál, spoustu zachovalých řemeslných detailů, obecně řečeno, má šanci být velmi krásný a zajímavý. Celý proces renovace vidím jako možnost rozšíření zkušeností a obzorů ve stavební činnosti pro naši společnost. Dovolím si tvrdit, že v tomto případě je cesta cílem.
Jaké zajišťující práce je nutné provést?
Téměř všechny. Budova si nerovnoměrně sedá, různými způsoby se vyklání a má velmi zdeformovaný krov. Z toho plyne, že se budeme muset zabývat zpevněním základů, stažením svislých stěn a kompletní rekonstrukcí krovu. V tuto chvíli bylo provedeno havarijní zajištění stropních konstrukcí v obou podlažích pomocí svislých podpěr, dále obnoveno zajištění hroutících se obvodových stěn v kritických místech, takže další očekávaná větší havárie již nehrozí. Renovace objektu bude realizačně zaštítěna naší společností, THERMOGAS PROFIBAU, coby generálním dodavatelem. Odborná řemesla zcela jistě přenecháme certifikovaným restaurátorům a specialistům, které budeme pouze koordinovat. V tomto ohledu jsem již oslovil spoustu řemeslníků z vašeho Katalogu služeb, což považuji samo o sobě za obrovský přínos pro každého, kdo renovuje památku. Realizačně jsme začali s G4D. Spolupráce probíhá na profesionální úrovni a přináší již konkrétní výsledky.
Které formy stavebního průzkumu jsou doporučovány pracovníky památkové péče?
V první řadě bych rád navázal na stavebněhistorický průzkum, který byl proveden Janem Peštou v letech 1998–1999. Během vyklízení a odkrývání konstrukcí by bylo záhodno existující průzkum doplnit a rozšířit. Detailně chceme provést průzkum zachovalých dveřních a okenních výplní. Je s podivem, že se po mnohaletém chátrání dochovala nádherná barokní vstupní vrata. V současné době jednám o restaurování soch, z čehož se také jistě mnohé dozvíme a možná zjistíme i jméno autora. Stavebnětechnický průzkum bude mít více podob, základy počínaje a krovem konče. Jak jsem již zmínil, díky společnosti G4D jsme učinili první krok a z výsledků zaměření již vznikají podklady pro spoustu následných průzkumů a také projektových realizací.
Jaké plánujete budoucí využití?
Rozhodně opět zámek. Budova je ideální pro uvedení do původního dispozičního stavu, prošla minimální komunistickou devastací ve smyslu výměn dveří a bourání příček. Předpokládám, že po renovaci vznikne ideální prostor pro umístění historického nábytku a uměleckých děl. Detailní způsob užívání jsem zatím neřešil, ale turistickou noclehárnu určitě neplánujeme. Těším se zejména na hudební salon, kde by se mohlo muzicírovat a zároveň by se mohli připomínat němečtí hudební klasici spjatí s Pravonínem a okolím.
Podrobnějšímu pohledu na specializovanou činnost společnosti G4D se budeme věnovat v samostatných článcích.
Detaily o stavbě jsou k dispozici v rámci PAMÁTKOVÉHO KATALOGU NÁRODNÍHO PAMÁTKOVÉHO ÚSTAVU.
Autor: Kryštof Havlice