PROPAMÁTKY | Zpravodajství

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Zpravodajství>>Zpravodajství>>ROZHOVOR | S Janem Sýkorou o záchraně a obnově vzorkovny vitráží – 1. část

Zpravodajství

cela-cr

zpět

 

ROZHOVOR | S Janem Sýkorou o záchraně a obnově vzorkovny vitráží – 1. část

10. 7. 2021 Propamatky.info: Opravená část věže vzorkovny Opravená část věže vzorkovny | Foto: Tomáš Otoupal | Licence: Všechna práva vyhrazena OKROUHLÁ (ČESKOLIPSKO) | Někdejší vzorkovna vitráží představuje ojedinělou památkově chráněnou stavbu, která se dlouhodobě nacházela v neutěšeném technickém stavu. Nová etapa obnovy je spojena se současným majitelem, kterého jsme se zeptali na detaily.

Jak jste se o památce a možnosti její koupě dozvěděl?
Do roku 2004 jsem neměl o existenci této památky ani tušení. Popravdě jsem nikdy ani neuvažoval, že bych si něco takového pořídil. Jednoho zimního dne jsem jel vlakem z České Lípy do Nového Boru. Stromy byly bez listí a já jsem okénkem na okamžik uviděl nějakou kapli či kostel. Nedalo mi to a šel jsem se na to místo podívat. Na domě byl velký nápis Na prodej. Bohužel ke koupi byl jen pozemek s objektem dílny a obytné budovy. Nejvíc mě ale zaujala vysoká věž v novogotickém slohu se zbytky vitráží. Byla značně zdevastovaná, ale pořád krásná. Takže jsem koupil, co bylo k mání, a věřil, že rychle získám i věž. Bohužel to trvalo dalších 11 let…

Můžete shrnout historii památky?
Dílnu s výstavním prostorem kaple nechal v roce 1893 postavit Karl Meltzer, majitel dílny pro uměleckou výrobu chrámových oken neboli vitráží ve Skalici. Jednalo se o vůbec první ateliér tohoto druhu v Čechách. Firma Meltzer byla ve své době mimořádně úspěšná a vitráže ve velkém množství zhotovovala pro významné církevní i profánní stavby v celých Čechách i ve světě. Na tuzemských i zahraničních výstavách obdržely zde zhotovené vitráže celou řadu ocenění. Pro sestavování i prezentaci výrobků sloužila výstavní hala připomínající novogotickou kapli s odpovídajícími okny. Na vnějších stěnách mezi okny byly pod okrasnými baldachýny instalovány alegorické keramické sochy (Umění, Věda, Obchod, Řemesla, Flora a Ceres). Interiér byl vyzdoben freskami a zařízen jako zimní zahrada s fontánou, kovaným mřížovím a visací skleněnou lampou. Jednalo se o mimořádně reprezentativní objekt, odpovídající ambicím a společenskému postavení majitele. Začátkem 20. století objekt vyhořel a umělecká výroba již nebyla obnovena. Došlo k provizorní opravě a přestavbě pro obytné účely. Další vlastníci neměli zjevně zájem ani finanční prostředky na údržbu, a tak nastala postupná devastace. Značně poškozené a zčásti rozkradené byly vitráže, protiprávně a neodborně byly sejmuty a odvezeny keramické sochy. Když jsem získal v Okresním archivu fotografii objektu z roku 1893, nechtělo se mi ani věřit, že se jedná o stejnou stavbu.

Jaké práce na vás čekaly a co bylo nutné v prvé řadě udělat?
Objekt byl značně zdevastovaný, dnešním slovníkem vybydlený. Byly propadlé části střech a do stavby zatékalo. Dřevěné konstrukce masivně napadly dřevokazné houby a střechy pokrýval mech a náletové dřeviny. Chyběly prakticky všechny interiérové dveře, vnější okna byla zničena. Omítky a podlahy se nacházely v dezolátním stavu nebo úplně scházely. Objekt byl odpojený od vodovodu a elektřiny. Před zpracováním projektu na zajištění a obnovu se zřítila střecha dílny i s částí zdiva. Nejprve jsem se musel vypořádat s důsledky této havárie. Postupně jsem odstraňoval výše popsané závady, aby byl objekt obyvatelný. Mezitím jsem pozoroval postupnou devastaci výstavní věže. Vitráže byly poničené či rozkradené, zjevně za účelem zpeněžit ve sběrnách surovin jejich olověnou vazbu. Zisk zlodějů zřejmě v řádu stokorun, škody statisícové a z památkového hlediska nenahraditelné. Navíc z věže postupně opadávaly jednotlivé keramické prvky. Bylo zřejmé, že stavba spěje k totální devastaci a zániku. Její tehdejší majitel tomu nechával volný průběh. Po různých peripetiích se mi podařilo v roce 2015 koupit objekt výstavní věže včetně původní sochařské výzdoby.

Více informací naleznete na FACEBOOKU vitrážovny Okrouhlá. Druhou část rozhovoru s Janem Sýkorou si můžete přečíst ZDE.

Autor: Kryštof Havlice

 

odeslat e-mailem vytisknout

zpět na hlavní stranu Na hlavní stranu Pro památky info