PROPAMÁTKY |

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Středočeský kraj>>Zprávy z regionů>>ROZHOVOR | S Kateřinou Tomášovou o obnově zámeckého pivovaru v Březnici

Zpravodajství

Středočeský kraj

zpět

 

ROZHOVOR | S Kateřinou Tomášovou o obnově zámeckého pivovaru v Březnici

11. 7. 2014 Propamatky.info: Kateřina Tomášová (na snímku vpravo) s členkou Historického spolku Herold Březnice a dcerou majitele pivovaru Terezou Šoltésovou u sochy sv. Jana Křtitele Kateřina Tomášová (na snímku vpravo) s členkou Historického spolku Herold Březnice a dcerou majitele pivovaru Terezou Šoltésovou u sochy sv. Jana Křtitele | Foto: archiv Kateřiny Tomášové | Licence: Všechna práva vyhrazena BŘEZNICE (PŘÍBRAMSKO) | Historický spolek Herold Březnice se snaží zámeckému pivovaru v Březnici navrátit jeho původní využití a současně mu vdechnout i nový život. Nejen o těchto tématech jsme si povídali s Kateřinou Tomášovou, předsedkyní spolku.

Můžete čtenářům ve stručnosti přiblížit historii březnického pivovaru?

První písemné zmínky o existenci zámeckého pivovaru v Březnici jsou z roku 1506, kdy pivovar od Václava Zmrzlíka zakoupil Zdeněk Malovec z Chýnova. Následovalo střídání několika majitelů, kterým byl pivovar povětšinou z politických důvodů zkonfiskován. Po Malovcích to byli Lokšané, až se tehdejší zámecký hospodářský statek a celá Březnice dostala do rukou generálního prokurátora staroměstské exekuce českých pánů Přibíka Jeníška z Újezda. A právě jeho prasynovec, Jan Josef Hynek, nechal v roce 1700 vystavět nový, dodnes stojící pivovar. Průčelí zámeckého pivovaru nechal ozdobit sochami svých patronů, sv. Josefa a sv. Jana Křtitele. Dále dědictvím získal zámek a zámecký statek i s pivovarem rod Kolowrat-Krakowských a spravoval ho po tři generace až do doby, kdy sňatkem přešel do rukou rodu Pálffyů. Pálffyové se starali o zámek a o hospodářství až do roku 1945. Poté byl pivovar znárodněn a socialisticky spravován až k rozhodnutí o jeho likvidaci koncem 80. let. Před úplným uzavřením jej zachránil v červenci roku 1989 Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, který si zde zřídil vývojový závod. V roce 1999 koupila pivovar skupina amerických investorů a ten po deseti letech skončil téměř v insolvenci. Od roku 2008 má pivovar současného majitele, který se jej snaží zachránit a oživit.

S Historickým spolkem Herold se snažíte o obnovu pivovaru. Co se již podařilo, co vše máte teprve před sebou a jak se daří spolupráce s městem Březnice?

Zámecký pivovar Herold Březnice je výjimečnou barokní stavbou a technickou památkou. Založili jsme veřejnou sbírku, díky níž usilujeme o záchranu uměleckých památek, které jsou jeho součástí, zejména barokních soch a erbu.

Mimo sbírkové aktivity se snažíme společně s majitelem objektu, Markem Šoltésem, zajistit finanční prostředky na celou budovu. Prioritou je výměna střešní krytiny, abychom předešli zbytečnému ohrožení původního barokního krovu pivovaru. S každoročními drobnými opravami havarijních míst již nelze uspokojivý stav krovů udržet.

Historický spolek Herold Březnice si klade za cíl také oživení ducha pivovaru ve smyslu, aby tato kulturní památka byla opět vnímána březnickými obyvateli v celé své kráse, a ne jen jako politováníhodná zchátralá budova za zámkem. Majitel pivovaru se spojil s městem a vypracoval již v roce 2008 projekt na obnovu objektu. Město ale nakonec podpořilo obnovu jiných důležitých památek. Osobně bych se ke spolupráci ráda vrátila.

Nyní bude v Galerii Ludvíka Kuby v Březnici od 12. července k vidění výstava nejen o historii a výrobě piva v březnickém pivovaru, ale budou tam vystaveny i originály soch sv. Jana Křtitele a sv. Josefa s Ježíškem, které byly sejmuty z průčelí pivovaru a čeká je restaurování. Můžete říci něco více k výstavě a k této záchranné akci?

V letošním roce se nám konečně podařilo snést sochy ze střechy pivovaru a přes léto proběhne restaurování erbu. Po dobu, co bude restaurátor zaměstnán erbem, jsou sochy umístěny v Galerii Ludvíka Kuby, aby si je mohla veřejnost, zejména občané města Březnice, prohlédnout zblízka. Při té příležitosti realizujeme v těchto prostorách výstavu Příběh pivovaru, na kterou jsou všichni čtenáři našeho rozhovoru srdečně zváni.

Zajímavostí ze zákulisí příprav výstavy je poznatek, který nám boří teorii předpokládaného autorství soch. Původně jsme mysleli, že jde o jedno z raných děl čimelického sochaře a řezbáře Jana Karla Hammera st., ale během konzultací s naší spřátelenou historičkou umění Terezií Šikovou jsme byli upozorněni na nový poznatek z Bohušova u Blovic, kde byly také restaurovány sochy objednané rodem Jeníšků z Újezda. Tyto sochy jsou březnickým sochám podobné a jsou podepsané jiným umělcem. O to důkladněji se tudíž budeme odhalení autorství soch věnovat během celého procesu jejich restaurování. 

Kolik se už podařilo nashromáždit finančních prostředků ve vaší veřejné sbírce, kolik je ještě třeba nastřádat peněz a na co vše budou použity?

Aktuálně se nám podařilo získat 135 tisíc, které využijeme na restaurování erbu a snesení soch. Abychom mohli zrestaurovat sochy, budeme potřebovat nashromáždit dalších 200 tisíc. Originály soch ale již na střechu pivovaru vrátit nechceme, odolávají zde neustálému náporu povětrnostních podmínek. Zvažujeme proto vytvoření kopií soch, což je akce velice nákladná.

Můžete nastínit dlouhodobou vizi budoucího využití pivovaru po jeho celkové obnově?

Objekt pivovaru není v současné době zpřístupněn. Plánem do budoucna je jak zachování výroby piva tradiční technologií bez nežádoucích „modernizací“ výroby, tak využití genia loci, který tu bezesporu, i s ohledem na významnou historii, je. Pro samotnou výrobu by totiž mohla být využívána pouze jedna třetina ploch v historické budově. Humnová sladovna může být využita v zimě k výrobě, v létě k různým kulturním akcím. Původní správa velkostatku, tvořící samostatné křídlo budovy, je pak pro samotný provoz zcela zbytná a zvažujeme proto, jak ji využít smysluplným způsobem pro veřejnost. Další možností je využití velké zahrady a rekonstrukce staré kotelny na veřejně přístupný prostor.

Pokud se chcete zapojit do veřejné sbírky určené na obnovu historické budovy zámeckého pivovaru v Březnici, stačí si přečíst bližší informace na portálu ve FINANCOVÁNÍ. Více o Historickém spolku Herold Březnice se pak můžete dočíst na jeho stránkách ZDE.

Autor: Zbyněk Konvička

 

odeslat e-mailem vytisknout

zpět na hlavní stranu Na hlavní stranu Pro památky info