PROPAMÁTKY |

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Plzeňský kraj>>Památky a finance>>ROZHOVOR | S Jakubem Šejbou o obnově tvrze v Bernarticích

Zpravodajství

Plzeňský kraj

zpět

 

ROZHOVOR | S Jakubem Šejbou o obnově tvrze v Bernarticích

6. 1. 2018 Propamatky.info: Současný pohled na areál bernartické tvrze s okolními hospodářskými objekty Současný pohled na areál bernartické tvrze s okolními hospodářskými objekty | Foto: Jakub Šejba | Licence: Všechna práva vyhrazena BERNARTICE (TACHOVSKO) | Jakub Šejba se rozhodl, že postupně obnoví zchátralou tvrz v Bernarticích, která kdysi patřila jeho rodině. V našem rozhovoru popisuje nejen historii objektu, ale i okolnosti, které provázejí nelehký úkol obnovit středověkou památku.

Můžete popsat stručnou historii tvrze ze stavebního či architektonického hlediska?
Za cca 650 let máme doloženo okolo 30 majitelů, z nichž velká část Bernartice získala v roli věřitelů po smrti předchozího vlastníka. Ves jako taková byla pravděpodobně založena už před rokem 1150 a patřila k blízké Přimdě. První zmínku o existenci panského sídla máme z roku 1356 a tvrz doslovně je poprvé zmíněna v roce 1413. Stavebně nejstarší částí objektu je jihozápadní křídlo a tři vnitřní obvodové zdi dvora přilehlé k severní stěně tohoto křídla. V dalších dvou stoletích majitelé postupně k vnějším stranám zdí dvora připojili další tři křídla. V průběhu 17. století se tehdejší vlastníci pravděpodobně pokusili přistavět v severním a jižním nároží věže a vtisknout tak tvrzi vzhled barokního zámku. Stejně jako u většiny podobných objektů ztrácí Bernartice v průběhu 18. století svůj lokální význam, přidružují se k velkému panství Löwensteinů, v patře dochází k vybourání všech příček a z budovy se stává sýpka, v jejímž přízemí bydlí jen dosazený správce.

Kdy a v jakém stavu jste převzal tuto památku?
Naše rodina ji koupila spolu s přilehlým statkem a pozemky v roce 1947 v rámci osidlování pohraničí po druhé světové válce. Během kolektivizace jsme pak postupně o vše kromě tvrze samotné přišli. Rodina se odstěhovala do měst a po smrti mých prarodičů zůstal objekt opuštěný. Jen jeho malá část byla využívaná jako chalupa o prázdninách. Hospodářské budovy pak desítky let chátraly pod správou státních statků a stejně tak tvrz v rukách naší rodiny, která neměla energii a prostředky se o tak velkou budovu starat. Přibližně kolem roku 2007 jsem se rozhodl, že navzdory tvrzení mého okolí má smysl se o záchranu alespoň pokusit. Zpočátku jsme spíš svépomocí řešili nejpalčivější problémy. Ve střeše byly obrovské díry a prohnilé trámy, některé klenby a zdi vykazovaly statické poruchy. Celkový stav tvrze nebyl sice havarijní, nicméně by se dalo říci, že velmi zanedbaný.

Co vše se již podařilo na objektu opravit?
V podstatě jsme zatím odstranili havarijní stav. Z 90 % je hotová střecha, obnoveny klenby a narušené zdivo. Provedli jsme takové opravy, aby se alespoň zčásti dala tvrz obývat celoročně. Za ty roky se to může zdát málo, ale je potřeba vzít v úvahu, že mluvíme v podstatě o hobby financovaném z výplaty a provozovaném ve volném čase. Tedy až na několik dotací, za které patří příslušným donátorům poděkování.

Z jakých finančních zdrojů rekonstrukci hradíte?
Z vlastních zdrojů jsme za odkoupení statku kvůli spojení areálu v jeden celek a nezbytné opravy dosud do objektu vložili 6,1 milionu korun. Z Ministerstva kultury jsme získali dotaci ve výši 1,7 milionu korun a z Plzeňského kraje 900 tisíc korun.

Jaké práce vás na tvrzi ještě čekají?
Před 10 lety jsem jako člověk zcela bez prostředků měl sen uvést tvrz do takového stavu, aby bez větší údržby přežila alespoň dalších 200 let. Jinými slovy zabránit dalšímu chátrání. Tenhle cíl je dnes v podstatě splněn, tedy až na poslední malou část střechy. Nyní jsem v období definovat si nový ambiciózní a z dnešního pohledu nedostižný cíl. Tak abych znovu získal potřebnou motivaci. Našel jsem společnou řeč s architekty z Fakulty architektury Českého vysokého učení technického a společně pracujeme na návrhu celkové koncepce využití tvrze i statku. Práce pro nejbližší dva roky budou spíš v oblasti pořizování projektové dokumentace a jednání se zástupci památkové péče.

Jaké plány máte s využitím tohoto středověkého objektu?
Jak už trochu vyplývá z předchozí odpovědi, jsme nyní spíš ve fázi permanentního brainstormingu. Obecně se snažím držet duchu myšlenky, že původním určením objektu bylo bydlení a tak by to i mělo zůstat. Část by nejspíš šla využít jako sezonní ubytování, ale to by mělo spíš pomáhat pokrýt náklady, než aby vytvářelo nějaké výrazné zisky. Nejsem příznivcem různých muzeí, výstav zemědělského nářadí a sbírek historického mobiliáře. Považuji to za klišé, často udržované jen z důvodu odškrtnutí kolonky „kulturní využití“ v rámci žádosti o evropskou dotaci. Na druhou stranu jeden nápad v tomto směru bych také měl, ale je potřeba důkladně promyslet, má-li to smysl.

Více informací naleznete na stránkách TVRZE BERNARTICE.

Autor: Zbyněk Konvička

 

odeslat e-mailem vytisknout

zpět na hlavní stranu Na hlavní stranu Pro památky info