PROPAMÁTKY |

Hlavní strana>>Zpravodajství>>Liberecký kraj>>Zprávy z regionů>>Liberecký morový sloup z dílny Matyáše Bernarda Brauna je zrestaurovaný

Zpravodajství

Liberecký kraj

zpět

 

Liberecký morový sloup z dílny Matyáše Bernarda Brauna je zrestaurovaný

20. 12. 2018 Propamatky.info: Morový sloup Panny Marie v Liberci je z roku 1719 a pochází z dílny Matyáše Bernarda Brauna. Morový sloup Panny Marie v Liberci je z roku 1719 a pochází z dílny Matyáše Bernarda Brauna. | Foto: Jan Král | Licence: Všechna práva vyhrazena LIBEREC | Morový sloup z dílny Matyáše Bernarda Brauna prošel kompletní renovací. Postaralo se o ni město, kterému byla sochařská památka bezúplatně převedena do majetku od římskokatolické církve. Do celkové obnovy radnice investovala 700 tisíc korun.

Vzácný barokní morový sloup Panny Marie z dílny Matyáše Bernarda Brauna se restauroval čtyři měsíce. Práce prováděl Radomil Šolc. Před tímto zásahem byla památka opravována celkem třikrát – v letech 1908, 1925 a 1972. V posledních 45 letech se na ní ale žádné větší zásahy neprováděly. Podle odborného posudku, který město nechalo zhotovit v roce 2015, byl stav pískovcového sloupu nepříznivý. Materiál byl na mnoha místech popraskán, hojně jej pokrývala krusta z exhalací z topenišť i bujná vegetace. Nepříliš kvalitní byly i konzervační prostředky použité při posledním restaurování.

„Mariánský sloup z roku 1719 je skutečným skvostem takzvané barokní zahrady, která přiléhá ke kostelu Nalezení sv. Kříže na Malém náměstí. Z provedení hlavních plastik a jejich detailů je totiž podle odborníků patrné, že jejich tvůrcem je sám mistr Braun. Menší plastiky andělů už pak nesou znaky pracovníků jeho řemeslné dílny,“ uvedl náměstek libereckého primátora pro kulturu, školství, sociální věci a cestovní ruch Ivan Langr.

Nejvzácnější kamenosochařská památka v Liberci, objednaná jako poděkování za záchranu před morovou ranou z roku 1680, ale není jediným skvostem zmíněné zahrady. Dalším významným dílem je kaple Božího hrobu z roku 1722, která původně stála v blízkosti arciděkanského kostela sv. Antonína Velikého a na dnešní místo byla přesunuta v roce 1865. Už od pohledu je patrné, že je v tristním stavu. „V příštím roce bych proto rád objednal posudek a v dalších letech po dohodě s farností objekt nechal zrestaurovat,“ dodal Ivan Langr. Posledním exponátem je pak 14 zastavení křížové cesty. Barokní pískovcové kapličky byly původně umístěny na Keilově vrchu, v zahradě stojí od roku 1760. Malované obrazy jsou ale nepůvodní, až z poloviny 19. století.

Město se už dohodlo s arciděkanskou farností na tom, že se celá barokní zahrada v budoucnu otevře veřejnosti. Má tak potenciál stát se významným turistickým cílem i místem k rozjímání.

Více informací naleznete na stránkách města LIBERCE.

Autor: Jan Král, Zbyněk Konvička

Zdroj: Statutární město Liberec

 

odeslat e-mailem vytisknout

zpět na hlavní stranu Na hlavní stranu Pro památky info